Piráty iniciovaný bod čtvrteční schůze poslaneckého volebního výboru, týkající se sporu o reportáž Janka Kroupy o Agrofertu, oproti úterní schůzi příslušné senátní komise nové argumenty nepřinesl. Nad rámec známého řekl generální ředitel René Zavoral jen, že ve veřejnoprávním rádiu zruší část tabulkových míst a že kromě předžalobní výzvy od Agrofertu registruje rozhlas i další, rovněž na Kroupovu reportáž, a to z roku 2015. Reportér Kroupa se schůze neúčastnil.

BigMag, expozice jiných časopisů v Česku po roce 1989, se otevírá v pražském centru DOX

Výstava časopisecké produkce vychází z databáze tři roky budované pod vedením Aleše Najbrta, Bohumila Vašáka a Michala Nanoru.

To nejzajímavější z „nezávislé“ časopisecké produkce na území České republiky v letech 1989 až 2011 představuje výstava BigMag. Po brněnské expozici se představuje dnes v sedm vernisáží v pražském Centru současného umění DOX.

Výstava v pražských Holešovicích vychází z databáze od roku 2008 spoluvytvářené uživateli na stránkách www.bigmag.cz. Iniciátory a kurátory projektu jsou designéři Aleš Najbrt a Bohumil Vašák ze Studia Najbrt a publicista a editor Michal Nanoru, známý z časopisu Živel.

„Víme, že formát časopisu coby kompromis mezi časem (aktuálností) a prostorem (pro rozlet) byl nějakých sto let první linií vizuality, testovacím polem budoucích vln a katalyzátorem (a dnes záznamem) ducha doby. Jestli tomu bude i dál, je otázka, na kterou bychom si rádi odpověděli tímhle projektem,“ předesílají autoři.

BigMag: Jiné časopisy v Česku po roce 1989
Esej Michala Nanoru

Začátkem února, jen dva týdny před tím, než Apple a Google odhalily svoje první návrhy digitálního předplatného novin a časopisů, spustil Rupert Murdoch tabletový deník The Daily. Je to médium výsostně nové, ale ačkoli využívá platformu, která může být průběžně aktualizována, vychází jen jednou denně.

Venku bylo jen pár čísel, když Amazon svým elektronickým knihám vrátil paginaci výtisků. A ve Flipboardu, jedné z iPadových aplikací, které coby automatická redakce sestavují „časopis“ z obsahu uživatelem oblíbených médií, včetně toho, co sdílejí jeho přátelé na sociálních sítích, prohlížení pořád imituje otáčení papírových stránek.

Když jsme s Alešem Najbrtem a Bohumilem Vašákem BigMag v roce 2007 koncipovali, o iPadu jsme nic nevěděli, ale snažili jsme se projekt postavit právě na tohle obojživelné rozhraní. Ohlídne se, ale zároveň bude ukazovat dopředu. Jako časopis sám bude zakotvený v čase, ale přitom bude mluvit o hodnotách, které jeho periodicitu přesahují. Výstava bude fetišisticky vyzdvihovat pečlivě vybrané ohmatané výtisky, protože časopis je nutné osahat, otáčet s ním a někdy k němu i přivonět, ale databáze na stránce www.bigmag.cz bude neomezená a zvěční je ve „vyhledávatelném“ digitálním světě.

BigMag je přehlídka časopisů, které jsou jinak hůř k nalezení, protože nikdy nebyly na stáncích ve výšce očí. Nejspíš nebyly na stáncích vůbec a do třídy je nosili cool spolužáci. Některé vyšly jen jednou, jiné měly celá léta jen pár okopírovaných listů, další zplodily známé novináře a fotografy nebo je ukazují v učebnicích designu. Všechny jsou ale originálním důkazem něčí vášně destilovat aktuální dění a opakovaně komunikovat se světem kombinací textu a obrazu na papíře.

Některé reprezentují segmenty, jiné je zakládaly, většina je přesahuje. Spojují, zprostředkovávají, nabourávají očekávání. Od zinů po pilotní čísla dnes už unavených běžců, pohybují se většinou, i když ne výhradně, na okraji vydavatelského mainstreamu i za ním, ale vždy tam, kde primární motivací není profit, nýbrž názor a nadšení z vyjádření. I v sériovém balení identických výtisků dávají hlas odlišnosti a často stojí aspoň částečně v opozici, kdyby jen estetické.

Přitom ale pořád patří populární kultuře. Termíny „alternativní“, „nezávislé“ nebo „nekomerční“ jsou v době coolhuntingu tak problematické, že kurátorský výběr charakterizuje spíš snaha podchytit vzácný a těžko definovatelný, ale o to univerzálnější pocit vzrušení z překročení konvencí žánru. V tónu s vlastním předmětem zájmu ho lze nejblíže popsat jako běh po louce nad ránem bez oděvu za řevu slova rock’n’roll. Kdyby to nebylo tak genderově nefér, napíšu, že jsme vybrali časopisy, které mají koule.

Především díky databázi, kam začali sami tvůrci nahrávat svoje časopisy už v roce 2008, může výstava ukázat množství výjimečných, obskurních nebo těžko dostupných tiskovin a poprvé je zapojit do dialogu přes vzdálenost časovou nebo ideologickou.

Obhlídka „jiných“ časopisů má zvláštní význam v době, kdy ještě slepí přecházíme od tisku k médiím adekvátnějším naší společenské situaci. Jako rekapitulace a hold pestrosti názorů, estetik a životních stylů a roli, kterou regionální nebo zájmové tiskoviny zastupovaly v době předinternetové. Ale taky jako poodhalení kořenů bloggingu, uživateli vytvářeného obsahu či občanské žurnalistiky a inspirace pro vývoj digitálních médií.

V českých podmínkách je takový projekt zároveň archeologickým průzkumem snah vyrovnat se s novými definicemi spojenými s adopcí pozdního kapitalismu, které startují naivním boomem začátku devadesátých let a pro BigMag zatím končí hospodářskou krizí a i s ní spojenou veřejnou strnulostí, kterou někteří nazývají novou normalizací a jiní soumrakem Západní civilizace.

Časopis je vždy sociálně-historickou momentkou ideálů, politik, estetik a trendů a spíš než graficky upjaté noviny nebo šalebná fotografie na první pohled vyvolává dobu a prostředí, ve které vznikl. Už než přečtete jediný řádek, dozvíte se z BigMagu o posledních dvaadvaceti letech v České republice tolik, jako byste listovali v jejím rodinném albu.