Čeští prodejci pánské módy jako Blažek nebo Le Premier se chystají posílit své tržby z online prostředí. „Naši zákazníci dnes hodně vybírají online, ale nákup provádějí offline. Internetový prodej tvoří na tržbách asi 6 %, příští rok cílíme na 10 %,“ uvedl Ladislav Blažek, majitel české značky Blažek na konferenci Móda v Česku pořádanou redakcí webů Retailek a Médiář. „Poslední dva roky jsme online hodně zanedbávali, budovali jsme hlavně kamennou síť a servis. Teď máme nově lidi, co se starají o rozvoj e-commerce, je to budoucnost,“ potvrdil i Jakub Lohniský, majitel a zakladatel pánského krejčovství Le Premier.
Ladislav Blažek se momentálně věnuje i redesignu svých prodejen. Vytvořil v nich mimo jiné koutky, kde mohou zákazníci posedět a dostat občerstvení. „Prodejnu v novém konceptu, který nám realizuje externí agentura, máme například na Chodově, metr čtvereční pro představu stojí 30.000 Kč, prodejna má 200 metrů čtverečních,“ sdělil zakladatel firmy.
Otěže v Česku podle Ladislava Blažka převzala obchodní centra, která se profilují jako hlavní nákupní místa. „I když bych se rád viděl na retailových high streets, které známe z Francie nebo Itálie, v Česku kromě Prahy a částečně Brna takové neexistují. Proto musíme být v obchodních centrech, kde jsou nakupující a je to pro ně pohodlné. Kromě Václavského náměstí máme vlastně všechny prodejny v nákupních centrech. Nemyslím, že se do budoucna v tomto ohledu příliš změní,“ míní zakladatel značky Blažek. Firma podle něj nedělá výrazné rozdíly v sortimentu v Praze a regionech, Blažek je prý často překvapen, jak jdou i mimo hlavní město módní kousky na odbyt.
I značka Steilmann se snažila víc zapracovat svých prodejnách, těžší to ale měla v tom, že prodává víc značek. „Náš koncept je složitější, každá značka má svůj styl prezentace a my jsme se snažili zapracovat na jejich sjednocení v rámci prodejny. Své prodejny si tvoříme sami,“ přiblížil Jan Motlík, který oděvní značce Steilmann řídí finance a obchod. I on by prý jednou rád prodával na high street, takovou prodejnu má třeba v pasáži Černá růže, firmu ale živí především obchodní centra. „Jak to bude do budoucna, nevím, aktuálně centra českému trhu dominují,“ potvrdil poznatky svého konkurenta Blažka. „Například v USA je už patrný odklon, je vidět návrat zpět k lokálním prodejnám,“ hledí do budoucna.
Krejčovství Le Premier se potýkalo s přebytkem zboží na prodejnách. „Máme i malou část konfekce, v prodejně už prostě nebylo místo, kam věci dávat a mě nebavilo trávit čas tím, že jsem smontovával poličky. Tak jsme si na redesign najali agenturu Wellen, která se o něj postarala,“ pověděl Lohniský. Jeho firma má také agenturu na tvoření vlastní strategie. „Nevím, jestli to pánové zažili, nicméně na začátku je člověk natěšený, jak si bude všechno dělat sám, a někdy to prostě úplně nejde. Proto nám strategii konceptu tvoří externí agentura Boomerang,“ dodal. I Jakub Lohniský by rád více působil na high street, nájmy ale vidí jako příliš vysoké. „My máme u ulice Na Příkopě prodejnu v Černé růži, která je skvělá a dělá nám dlouhodobě nejvyšší tržby. Chceme si ji ponechat dlouho,“ dodává majitel značky Le Premier. V regionálním prodeji nevidí výraznější rozdíl - dřív se k němu prý lidé sjížděli z celého Česka, dnes je jim blíž.
Kvalita materiálů se zlepšila
Všichni tři majitelé pánských značek se v debatě shodli, že se od počátku jejich působení v byznysu zkvalitnily materiály, z nichž se oblečení vyrábí. „Textilní průmysl prochází obrovskými inovacemi, materiály jsou přírodní, strečové a hodně kvalitní. Připomněl bych třeba italskou textilku Marzotto, která má už dlouhá léta továrnu v Brně a od které rádi materiály odebíráme. Textilní průmysl v Česku měl vždycky historii, i když se komunisté snažili pracovat na jejím zničení,“ řekl Ladislav Blažek.
Blažkův holding si obecně nechává šít od evropských dodavatelů. „Výroba probíhá převážně na Slovensku, ale třeba boty bereme ze Španělska, svetry v Itálii, kravaty u české firmy N.Ties u Hradce Králové. Zajímavé je, že tato firma má licenci na výrobu šátků pro slavnou značku Hérmes,“ připomněl zakladatel značky. „Za dobu mého působení v oboru se dramaticky změnily požadavky mužů na módu. Chtějí nosit módní a nové věci, být in,“ řekl také.
Lohniský z Le Premier má s českou výrobou ne vždy dobré zkušenosti. „Na výrobě obleků jsme spolupracovali s textilkou z města Třešť. Kvalita byla velmi vysoká, jenže když se nám zvýšily objemy, místo snížení ceny nám ji navýšili. Nyní máme část výroby u francouzské firmy v Rumunsku. Košile si ale nadále vyrábíme v Česku, konkrétně v Prostějově,“ přiblížil zakladatel krejčovství. Část sortimentu, který nabízí, pochází z Itálie nebo Španělska.
Značka staví hlavně na byznysové módě, její „svatý grál“, jak Lohniský uvádí, je oblek. Typický zákazník si k nim pro takové zboží přijde dvakrát až třikrát do roka. K dokonalému obleku se firma snaží stavět na perfektním servisu. „Na servis opravdu tlačím. I kvůli tomu byla hlavně ze začátku fluktuace zaměstnanců, zejména prodavačů, obrovská. Nutná je komunikace, správné naměření. Zákazník nemůže čekat čtyři týdny na špatný oblek,“ dodal Lohniský. I on potvrzuje zlepšení kvality materiálů, podle svých slov se snaží bojovat proti derivátům ropy a polyesteru. „Vnímám dobrý vývoj směrem ke kvalitě, ale také snižování ceny. Je dobré, že si víc lidí může kvalitní oblek dovolit.“
„Pokud se bavíme o značce Stones, ta je designovaná v Německu a z 80 % se vyrábí v Evropě. Byznys firmy je založen na lokální nebo evropské produkci,“ uvedl Motlík. Výrobny má Steilmann například v Litvě, Makedonii nebo Rumunsku. Podle Motlíka se v těchto zemích vyrábějí hlavně obleky, saka a kalhoty. Letos přibyla do portfolia Steilmanna značka Benvenuto, která se vyrábí převážně v Polsku.
I zástupce rodinné firmy Steilmann pozoruje obrovský posun k technologickým pokrokům v oděvním průmyslu. „Co se týká kvality, je to tak. Promítá se do toho náš boj proti diskontnímu prodeji oblečení. Jsme totiž bohužel vnímaní jako trh, kde se výprodejovým kolekcím a outletům daří a kde většina lidí nakupuje oblečení v řetězcích typu Lidl nebo Tchibo. Rádi bychom to změnili,“ uzavřel téma Motlík.
Letos stamilionové obraty
Ladislav Blažek začal budovat stejnojmenný holding, který dnes dosahuje ročního obratu půl miliardy korun, před 25 lety. V Česku teď má 25 prodejen a na Slovensku šest, před deseti lety se stáhl z Polska. Firma má aktuálně 180 zaměstnanců. „Jsem šťastný z toho, jak se věci hýbou dopředu. Mé velké know-how je nedělat věci sám, hodně energie jsem věnoval tomu, aby náš tým dobře fungoval,“ popisuje Blažek „Blažek je teď ve své třetí dekádě. V první jsme si budovali místo na slunci, druhá byla o budování maloobchodní sítě a odchodu z Polska, třetí je o obnovení nájemních smluv tam, kde to má smysl.“
„Moje rodina má oděvní historii, pradědeček šil na císařském dvoře ve Vídni a moje babička byla švadlena. Od devadesátých let provozujeme v Česku značku Steilmann, která byla součástí německého koncernu. Maminka [Anna Motlíková - pozn. red.] v ní byla od počátku akcionářem, v roce 2014 jsme v ní získali majoritu. Když se loni koncern rozpadl a značka fungovala dál, byli jsme už stoprocentními držiteli licence pro Česko,“ vyprávěl Jan Motlík. Monobrandových prodejen Steilmann, kde se prodávají například značky Stones, Apanagi, Jones a nově Benvenuto, je v Česku 20. Letošní obrat firmy odhaduje Motlík na 160 milionů Kč, zaměstnanců má 88.
Pánské krejčovství Le Premier založil Jakub Lohniský před šesti lety, předtím pracoval v marketingu a psal mimo jiné blog Muži v Česku. „Byl jsem nespokojen s kvalitou obleků v Česku, a tak jsem se rozhodl založit firmu. Na začátku jsme měli jen 28 metrů velký salonek v pražské Pánské pasáži, kde jsem spolu se svou tehdy budoucí ženou prodával,“ řekl Lohniský. Dnes má krejčovství prodejen pět, v lednu otevře šestou v Bratislavě. „Na polském trhu máme licenci na prodej britské značky obuvi Loake, měli jsme štěstí na lidi, s prodejem nám tam pomáhají česko-polský manželský pár. Z tamního trhu mám obrovský respekt, je třeba ho dobře znát,“ uvedl majitel krejčovství, jehož konsolidovaný obrat mí být 150 milionů Kč. Celkem má Le Premier asi 60 zaměstnanců.
Pro pánské značky těžko hledat celebrity
Salón Le Premier si kolem sebe vybudoval komunitu na sociálních sítích. „Je pravda, že máme silné zastoupení na internetu, bez něj bych tu dnes asi neseděl. Nicméně v online prodejích se to moc neodráží, lidé stejně nakonec realizují nákup v kamenném obchodě. To chceme zlepšit,“ doplnil e-commerce téma Lohniský. Podle svých slov je zakladatel sítě velkým fanouškem technologií. „Musím se dost krotit, sám bych pořád něco v prodejně zkoušel. Máme určitě základ, jako jsou měřící kamery, zkoumáme data, vidíme účtenky. Heat mapy naopak nepoužíváme, to si radši prodavače pořádně proškolím.“
I kvůli úspěchu na sociálních sítích si Le Premier před třemi lety zvolil jako svou tvář herce Lukáše Hejlíka. „Hodně nás to naučilo. Chtěli jsme tvář, nafotili jsme ji, Lukáš se podílel na některých návrzích a tak nějak nám nedošlo, že vlastně potřebujeme peníze na média. Ve finále jsme ho použili na pár bannerech, interních materiálech, na víc nezbyly peníze,“ vyprávěl majitel sítě. I z toho důvodu má podle něj Le Premier externí firmu na tvorbu strategie, která pracuje na dlouhodobém průzkumu, kdo vlastně je Le Premier. „Až budou výsledky, pravděpodobně někoho oslovíme, dost možná i v zahraničí. V Česku není moc koho brát, Leoše Mareše teď už skoro nikdo nezaplatí, hodně mladí jsou u nás mimo a starší zas příliš výrazné osobnosti jako Jiří Bartoška nebo Karel Roden. Nikdo jiný mě nenapadá,“ uzavřel Lohniský.
Stejný názor má i Ladislav Blažek, který se zmíněným Marešem spolupracoval čtyři sezóny. „Leoš je profesionál, sám přichází s nápady a spojení s ním bylo extrémně úspěšné. Čtyři módní sezóny na spolupráci jsou v naší branži tak akorát. Jsem si jistý, že jakákoliv jiná česká tvář by to však zdevalvovala, proto jsme se po Leošovi uchýlili ke staršímu modelovi z Paříže,“ vysvětlil Blažek.
Značka Blažek se letos představila s jarní a letní kolekcí 2018 na pražském Prague Fashion Weeku, což zakladatel firmy hodnotí jako úspěch. „Máme nové tváře, tři mladší kluky, modely. Jejich příběh se fotografoval v Lisabonu, myšlenkou je, že tam vyjeli na byznysové setkání. Fotili jsme hodně v barech a na plážích,“ popsal Ladislav Blažek. Značka dlouhodobě spolupracuje s režisérem Jakubem Jahnem, který pro ní vytváří tři a půl minuty dlouhé fashion movies, ale i desetisekundové spoty do televize. Podle zakladatele značky je digitalizaci v oblasti módy nevyhnutelná, dává jí zelenou. Práci však v tomto ohledu přenechává mladším kolegům, kteří jí víc rozumí.
Steilmann na rozdíl od svých kolegů neprodává online, pouze tak komunikuje. „Nemyslím si, že je to špatně, i velcí giganti jako Ikea přišli s e-shopy až v posledních letech,“ uvedl Motlík. Co se týká digitalizace prvků na prodejní ploše, podle zástupce Steilmanna je pro ně prostor, značka si vyzkoušela třeba technologický projekt s ČVUT. Finální dojem však bude podle Motlíka vždycky tvořit prodavač. Pro značky, které firmy v monobrandovém butiku prodává, jsou prý ambasadoři stěžejní, zejména pak u pánské módy. „Aktivit máme v této oblasti mnoho, jsme partnery Zlaté tretry, národní fotbalové reprezentace, ale i Fed Cupu. Proto byli v minulosti tvářemi značky Stones třeba fotbalista Tomáš Rosický a Petr Čech, z dam zase tenistka Petra Kvitová,“ pověděl Jan Motlík.

Linda Bartošová už nebude moderovat Spotlight

Lenka Černá: Economia je na cestě k zisku. Respekt byl stát ve státě

Jakub Zelenka a Apolena Rychlíková chystají novou mediální platformu
