Boj o licenční poplatky jde do finiše. Google na poslední chvíli protestuje

Vyjednávání o novém nastavení vztahu mediálních domů a největších internetových platforem se blíží rozuzlení. Poslanci mají dnes schvalovat novelu autorského zákona, která médiím umožní vybírat od provozovatelů vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí licenční poplatky. Neshoda nadále panuje na podobě chystaného kolektivního správce, jenž by média zastupoval a rozděloval jim peníze. Emoce budí i čerstvý pozměňovací návrh poslance Jana Laciny (STAN), který má posílit vyjednávací pozici mediálních domů, veřejně proti němu protestuje americký Google. Novela překlápí do českého práva evropskou směrnici schválenou v roce 2019, a to se zpožděním –⁠ mělo se tak stát do června 2021.

Předloha od ministerstva kultury počítá se vznikem kolektivního správce, který by automaticky zastupoval všechna česká vydavatelství kromě těch, která explicitně odmítnou. Pirátská poslankyně Klára Kocmanová ale podala pozměňovací návrh, podle něhož by kolektivní správce zastupoval naopak pouze ty, kteří o to požádají. Z varianty „opt-out“ by se tak stala „opt-in“. V obou případech by mohla vydavatelství vyjednávat i napřímo.

Média už na kolektivním správci pracují

Zmíněné dva přístupy tuzemskou mediální scénu rozdělují. Variantu opt-out od začátku prosazuje Unie vydavatelů, která sdružuje hlavně velká tradiční vydavatelství jako Mafra, Czech News Center či Vltava Labe Media. Variantu opt-in zase podporuje loni založená Asociace online vydavatelů (AOV), která zastupuje menší internetové hráče –⁠ Drbna.cz, Info.cz, Extra Online Media či Forum 24. Obě profesní organizace nicméně spolupracují ve výboru, na jehož půdorysu by měl kolektivní správce vzniknout.

Všechna média, která o to budou mít zájem, bude v obou variantách reprezentovat jediný subjekt. Všichni zainteresovaní se proto musí shodnout na stanovách a kritériích, podle nichž by kolektivní správce peníze rozděloval.

Zákon žádné mechanismy pro kolektivního správce předem nedefinuje. V legislativě se ale mohou objevit kritéria, o něž by se mělo opírat vyjednávání mezi jednotlivými vydavateli (tedy těmi, kteří nebudou zastupováni kolektivním správcem) a platformami. Pozměňovací návrh poslance Laciny hovoří o tom, že licenční odměna by měla zohledňovat rozsah redakčního obsahu, který platforma využívá, zásah média, úsilí vynaložené vydavatelem na tvorbu obsahu a ekonomický přínos, který má platforma z užívání mediálního obsahu.

Lacinův návrh původně obsahoval i zmínku o tom, že by výpočet měl brát v potaz i pozici na trhu s tiskem – a celý mechanismus by se měl odrážet i v sazebníku kolektivního správce. Ani jedno nakonec není součástí. Zohlednění pozic na tiskovém trhu by vyhovovalo velkým, tradičním mediálním domům, menší, respektive novější vydavatelství ale často tištěné tituly vůbec neprodukují a jejich zástupci poukazovali na to, že prodeje na stáncích či předplatná tištěných verzí s digitálním zásahem vůbec nesouvisejí.

Do debat přípravného výboru se zapojují i zástupci tuzemských médií veřejné služby, Seznam.cz a Sdružení pro internetu rozvoj (SPIR). Poslední jmenovaná organizace by měla se svým NetMonitorem zajišťovat měření návštěvnosti, které má být jedním z důležitých kritérií. Mechanismus kolektivního správce bude patrně zohledňovat i kvalitativní pohled.

Asociace online vydavatelů ve svém stanovisku uvádí, že výpočet by měl brát v potaz dodržování profesních standardů, charakter média (tvůrci původního zpravodajství by měli dostávat víc než různé katalogy), originalitu obsahu a také počet novinářů zaměstnávaných vydavatelem. Připomíná též, že právo na část odměny mají ze zákona i samotní autoři. I na tomto podílu se bude muset výbor shodnout.

Ať už budou kritéria jakákoli, vznikne vlivný samoregulační orgán, jenž bude určovat, která média a jaké výstupy zasluhují z vybraných peněz podíl.

Seznam.cz má vybírat i platit

Ve dvojí roli se nachází Seznam.cz. Ten provozuje podle zmíněného měření NetMonitor nejnavštěvovanější web na českém internetu, minulý měsíc ho navštívilo 6,7 milionu uživatelů. Zároveň díky odkazům ze své hlavní stránky vydělává na obsahu řady konkurenčních mediálních domů – velkých i malých. „Seznam.cz je největší mediální firma v Česku, s největším přesahem do všech mediatypů,“ prohlásil na dvou říjnových oborových konferencích obchodní ředitel Seznamu Tomáš Búřil. Seznamu patří internetové Seznam Zprávy, vydává Novinky.cz, Sport.cz či Super.cz. Kromě médií ale provozuje také vyhledávač, který by podle nového zákona měl ostatním vydavatelům platit. Firma Iva Lukačoviče podporuje vznik kolektivního správce. I v oficiálních prohlášeních se označuje za „největšího online vydavatele v Česku“, což naznačuje, jaké má očekávání při rozdělování peněz.

„Podporujeme jakékoliv nastavení v rámci zamýšlené kolektivní správy, které bude Seznamu přiznávat odpovídající odměny, ať už za užívání obsahu Seznamu v internetových vyhledávačích Google nebo Bing, na různých sociálních sítích a v agregátorech zpráv,“ říká pro Médiář mluvčí Seznamu Aneta Kapuciánová. Firma podle ní počítá i s placením za licence, a to jak kolektivnímu správci, tak médiím, co budou vyjednávat samostatně. Jestli v jejich případě pokryje licenci pro vyhledávač spolupráce v newsfeedu, Seznam.cz zatím komentovat odmítá. „S ohledem na to, že jsme stále před ukončením projednávání návrhu zákona, považujeme za předčasné sdělovat v tuto chvíli konkrétní detaily,“ sdělila mluvčí. Česká internetová jednička si každopádně bude hledět toho, aby ji coby provozovateli médií platili její nadnárodní konkurenti. „Seznam.cz se bude ucházet o přiznání férové kompenzace za užití svého vydavatelského obsahu online platformami, jako jsou Google nebo Facebook,“ uvedl už v srpnu Michal Feix, místopředseda výkonné rady SPIR a bývalý výkonný ředitel Seznamu (který Lukačovičovu firmu navíc reprezentuje ve sporu s Googlem o desítku miliard korun, kvůli „omezení hospodářské soutěže v oblasti služeb všeobecného internetového vyhledávání“).

Kdo všechno bude muset médiím platit, ovšem není zatím zřejmé. Vládní hodnocení dopadů regulace neboli RIA uvádí, že má jít o vyhledávače (RIA považuje za relevantní Google a Seznam), agregátory zpráv typu Zprávy Google či Právě dnes a sociální sítě jako Facebook, Instagram, Linkedin či Twitter. Někteří ale pochybují, že by američtí provozovatelé sociálních sítí začali českým vydavatelům posílat peníze za to, že na ně uživatelé či přímo samotná média nahrávají odkazy na články.  

Google po konsenzuální fázi rozjel kampaň

V praxi se platby očekávají hlavně od Googlu, který provozuje zdaleka nejpoužívanější vyhledávač a populární agregátor zpráv. Americký hegemon se přes někdejší protesty proti směrnici tváří konsenzuálně a na trzích Evropské unie postupně uzavírá licenční dohody. Stejně jako v ostatních unijních zemích prosazuje v Česku individuální ujednání. Zatím se Google dohodl se sedmičkou vydavatelů (Echo Media, Economia, Forum 24, Internet Info, N Media, Trima News, Česká tisková kancelář) na paušálních platbách za jejich publikování ve službě Výběr Zpráv Google. Spolupráce se týká celkem 13 jejich webů, jsou to Aktuálně, Deník N, Echo 24, Euro.cz, Finance.cz, Forum 24, iHNed.cz (respektive HN.cz), Lupa, Měšec, Podnikatel, Respekt, regionální Drbny a servis ČTK. Ostatním nabízí platby přes program nazvaný Rozšířené náhledy zpráv, kterým zejména chce Google splňovat podmínky směrnice. Uvádí, že v Česku „pěti nejlepším partnerským vydavatelům zpravodajství“ už vyplatil přes 335 milionů Kč. Teď ale upozorňuje, že ze spolupráce může sejít. Nelíbí se mu totiž pozměňovací návrh, se kterým přišel poslanec Lacina.

Návrh má posílit vyjednávací pozici vydavatelů. Vtahuje do hry ministerstvo kultury, které by mělo rozhodnout o výši odměny, pokud se platforma s vydavatelem nedohodnou. K dohodě musí dojít do 60 dní od zahájení jednání, potom se může jedna ze stran obrátit na ministerstvo jako arbitra. Státní orgán pro své rozhodování může podle návrhu obě strany zažádat o „veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny nebo způsobu jejího určení“. Pokud to neudělají nebo pokud platforma nebude vůbec jednat o získání licence, počítá Lacinův návrh s pokutou až 500.000 Kč nebo do výše 1 % celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok. To by byla citelná sankce především pro Google.

Unie vydavatelů či Seznam.cz návrh vítají, Google Lacinovu inciativu kritizuje. Reagoval dopisem poslancům, obvoláváním vydavatelů, spustil reklamní kampaň, ve které informuje o své podpoře českých médií, „vážné obavy“ nechalo Echo 24 (jedno z médií spolupracující v rámci Výběru Zpráv Google) vyjádřit vysoce postavenou manažerku Googlu. Na svém blogu americká společnost tvrdí, že některé pasáže návrhu „znesnadní lidem přístup k důvěryhodným zprávám“. To by mohlo v krajním případě znamenat konec dosavadních spoluprací s vybranými redakcemi či radikální pokrácení náhledů ve vyhledávači. To Google v minulosti naznačoval v zahraničí. Nutnost licence totiž neplatí pro „užití jednotlivých slov nebo velmi krátkých úryvků z tiskové publikace a na vložení hypertextových odkazů“.

„Celosvětoví giganti nabízejí vlastní pravidla a pracují na principu ‚ber, nebo nech být‘,“ řekl Lacina Médiáři. Poukazuje na zkušenost z Francie či Itálie, kde se podle něho platformy chtěly placení vyhnout. „Právní ochrana vydavatelů tisku byla po prosté implementaci stále slabá a musely ji řešit a následně posílit rozhodnutí tamních soudů či antimonopolních úřadů. Proto jsem navrhl a odůvodnil změnu, která v tomto konkrétním případě důrazněji chrání vydavatele periodického tisku,“ doplnil poslanec.

Google vyzývá k přijetí původního návrhu, který „odrážel výsledek podrobných konzultací mezi ministerstvem a všemi relevantními stranami“. Podle zainteresovaných ale pravděpodobně Lacinův pozměňovací návrh projde. Pokud poslanci předlohu ve třetím čtení schválí, novela následně poputuje do Senátu.