Magistrát hlavního města Prahy společně s kreativní agenturní skupinou Brainz Studios představil službu Brejlando. Ta divákům nabídne experimentální divadelní zážitky ve virtuální realitě (VR). Funguje tak, že po zakoupení „vstupenky“ na portálu GoOut doručí přepravní služba Liftago zákazníkovi ve vybraný podvečer domů náhlavní brýle. Ty si divák navlékne a v nich může sledovat představení, které jeho protagonisté hrají prakticky kolem něj. Záznam totiž pochází z kamery, která stojí uprostřed scény a k níž se herci obracejí. Další den si kurýr v dopoledních hodinách brýle odveze. Služba bude fungovat od pondělí 29. března, zatím jen v Praze. Cena lístků se pohybuje od 599 do 1.399 Kč, podle zvolené varianty a počtu objednaných VR brýlí. Každé vrácené brýle následně projdou certifikovanou třífázovou dezinfekcí, než budou připraveny pro další zákazníky.

Klíčový vizuál Brejlanda od Filipa Černého z Brainz Disruptive. Název vznikl zkomolením slova Brainz kvůli přednastaveným automatickým úpravám v mobilním telefonu.
Na českém trhu se loni objevily služby jako Dramox či MírPlay, které také umožňují sledovat záznamy divadelních představení. Brejlando se od nich liší tím, jak divadelní hry pro virtuální realitu natáčí. „Není to onlinový přenos divadelního představení, ale inscenační experiment ve virtuální realitě. Je to opravdu nová forma zážitku, respektive přenosu informace i energie mezi hercem a divákem. V každém představení se snažíme najít speciální klíč pro jeho převod do nového a doposud nepříliš prozkoumaného média, které nabízí spoustu zajímavých příležitostí,“ popisuje Petr Hanousek, VR režisér a kreativní producent Brejlanda.
„S divadelním režisérem vlastně stávající dílo rozebereme a postavíme ho znovu. Skoro od začátku. Krátíme text na přibližně hodinovou stopáž, navíc rozdělenou na dvacetiminutové části. Vymýšlíme scénu, aby co nejvíc podporovala možnost 360° výhledu diváka. Ve stejném smyslu překopáváme i choreografii. Pro herce je to unikátní příležitost střihnout si divadelní roli v úplně jiném pojetí, kdy musí najít tenkou linii mezi filmařským a divadelním přístupem k postavě.“ Pohybu herců kolem kamery je podřízeno i svícení nebo záznam prostorového zvuku. „Ve srovnání s klasickou návštěvou divadla si tak divák odnáší zážitek v podstatě fyzický, jelikož herci směřují své monology a pohledy přímo na něj. „Při paralelních hereckých akcích po celém obvodu jeviště si pak divák může zvolit, co chce v danou chvíli sledovat. Přestože tedy každý divák obdrží v brýlích totožný obsah, zážitky dvou diváků nikdy nebudou stejné,“ dodává Hanousek.
Na pomoc divadlům
„Divadla jsou už přes rok zavřená. O to víc jsme hledali způsoby, jak lidem zprostředkovat divadelní zážitek a zároveň finančně podpořit divadelníky. Když nemůže divák do divadla, pošleme divadlo k němu domů,“ uvádí ke vzniku služby radní hlavního města Prahy pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková. Nová služba má divadlům a jejich fanouškům pomoci překonat náročnou dobu omezeného fungování v době covidu. „V projektu Brejlando dáváme nový rozměr kulturnímu obsahu našich městských divadel,“ podotkla Třeštíková. Iniciátoři zároveň věří, že zakládají nový mezinárodní trend, který se jako plnohodnotná distribuční platforma může stát trvalou součástí nabídky divadel.
„Take-away divadlo“ startuje záznamem her Hamleti Divadla Na zábradlí (režie Jan Mikulášek) s Petrem Čtvrtníčkem, Janou Plodkovou, Jiřím Vyorálkem či Jakubem Žáčkem a Perníkovou chaloupkou divadla Minor (režie Jakub Vašíček, Tomáš Jarkovský), s Petrem Stachem a Monikou Načevou. Dvakrát do měsíce do nabídky mají do nabídky přibýt další inscenace. Připravují se Drábkovy a Královy Elefantazie Městských divadel pražských, hra Pusťte Donu k maturitě! v režii Tomáše Dianišky z repertoáru Divadla pod Palmovkou nebo divadelní adaptace slavného filmu Ucho Jana Procházky, kterou Divadlo na Vinohradech uvedlo v režii Šimona Dominika.
Ztráty městských příspěvkových divadel za rok 2020 podle magistrátu činily ve srovnání s rokem 2019 přibližně 210 milionů Kč, což je propad o víc než dvě třetiny. Hlavní město tyto ztráty organizací loni kompenzovalo navýšením neinvestičního příspěvku 90,7 milionu, městská příspěvková divadla totiž v roce 2020 nedosáhla na žádné kompenzace od státu. Kromě toho Praha navýšila granty těm projektům, které je čerpaly na celoroční provoz, a to ve výši 20 % původně přidělené částky, celkem tedy asi 40 milionů. Další individuální účelové dotace, určené na pomoc kulturnímu sektoru, činily 7,5 milionu.
V pražských příspěvkových divadlech je zhruba 800 zaměstnanců, z toho 150 herců. Celý sektor kulturních a kreativních průmyslů v Praze v roce 2019 zaměstnával asi 46.000 lidí.

AMI Digital Index 2023: Češi tráví na sítích míň času než loni. Prudce přibývá dlouhých videí

SPM Media konsoliduje svá mediální aktiva, jedná i o Hrotu
