Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Britská televize po 15 letech končí se soutěží Chcete být milionářem

Chcete být milionářem, vpravo moderátor Chris Tarrant. Foto: Profimedia.cz

Chcete být milionářem, vpravo moderátor Chris Tarrant. Foto: Profimedia.cz

Britská televize ITV po patnácti letech zastavuje vysílání pořadu Who Wants to be a Millionaire?, který běžel i u nás pod názvem Chcete být milionářem? v televizi Nova. Ještě odvysílá několik speciálů s celebritami, a pak nastane definitivní konec. Píše to Hollywood Reporter. Soutěž, která patří k nejúspěšnějším pořadům v dějinách televize, při svém startu v roce 1998 společně s reality show Big Brother předznamenala novou televizní éru, v níž se prosadily formáty, označované souhrnně jako reality TV.

V čem byl koncept Milionáře jiný než u předcházejících vědomostních soutěží? Když před několika lety na festivalu televizní zábavy v Luzernu tvůrci vzpomínali, jak s tímto nápadem přišli do ITV, zdůrazňovali, že největším problémem pro programové pracovníky byl fakt, že soutěžit v něm může opravdu každý. Desítky let totiž platilo, že soutěžící v kvízových pořadech (u soutěží typu kolo štěstí – u nás Kolotoč, v zahraničí třebaPrice is Right - to samozřejmě zase tolik podstatné není) musejí být pečlivě vybíráni, a že jednou z podstatných věcí při tomto výběru je určité penzum znalostí.

Přístup tvůrců Milionáře byl odlišný – soutěžit může kdokoliv, lidé se značnými znalostmi nemají vůči ostatním příliš velkou výhodu, protože otázky jsou mixem, v němž se vedle otázek z historie a zeměpisu objevují i ty, spojené například s děním v showbyznysu nebo s celebritami. Systém čtyř variant odpovědí a různých možností nápověd navíc umožňoval moderátorovi bavit se soutěžícími o tématech, a také nahlédnout do jejich soukromí – i to bylo do jisté míry novinkou.

Námitka, že diváci nejsou zvědaví na někoho, kdo nebude schopný odpovědět na triviální otázky a budou se soutěžícím především posmívat, se ukázala být lichou. Ani výběr kandidátů podle nějakého sociologického klíče a také snaha dostat na obrazovku pokud možno dobře vypadající lidi nejsou u Milionáře podstatné – naopak, čím obyčejněji soutěžící vypadli, tím byli pro diváky zajímavější. Ani věk nehrál nějakou podstatnou roli – nejmladšímu soutěžícímu bylo v Británii 16 let a nejstaršímu 75.

Důležitou úlohu v Milionáři hraje také moderátor – letos 67letý Tarrant v ITV provázel soutěží celých patnáct let, v Německu (kde Milionář dál tvoří součást programu RTL v hlavním vysílacím čase) ji od roku 1999 uvádí Günther Jauch, v Česku si pořad spojujeme s Vladimírem Čechem. Britové se moderátora vyměnit nepokoušeli - když před několika dny Tarrant oznámil, že končí, protože „je čas si odpočinout,“ jak napsal irský Independent, oznámili, že soutěž zastavují.

Na Nově výměny moderátorů znamenaly postupně klesající sledovanost a nakonec zastavení pořadu po pěti letech vysílání (v roce 2005) – pokus Primy vrátit Milionáře na obrazovky v roce 2008 úspěšný nebyl.

Licence na Milionáře se prodala do 120 zemí, podle všeho je to tak nejprodávanější formát všech dob. Ve sledovanosti v řadě zemí dosáhl rekordů: v Británii v prvních letech sledovalo každou epizodu 19 milionů diváků, ještě v roce 2011 (kdy se vysílaly poslední díly s normálními soutěžícími, poté už jen s celebritami) se dívaly pravidelně 3 miliony lidí.

Úspěch indické verze dal vzniknout filmu Milionář z chatrče, který získal v roce 2009 osm Oskarů. Za patnáct let v Británii stalo Milionáři, tedy těmi, kteří dokázali správně odpovědět na všechny otázky, pět Britů, šestý o výhru přišel poté, co se ukázalo, že švindloval – v publiku sedící manželka a přítel mu dávali nápovědu pomocí kašlání. Případ se dostal před soud a všichni tři byli odsouzeni k podmínečným trestům.

V České republice dosáhl nejvyšší výhry Zdeněk Jánský, který v roce 2002 vyhrál 2,5 milionu Kč.