Ačkoli se virtuální realita rozšiřuje do různých oblastí, řada lidí ji stále vidí jako sci-fi hračku pro nadšence počítačových her. Čím to je?
Skoro veškeré promo virtuální reality směřovalo v posledních pěti letech hlavně k hráčům. Virtuální realita je extrémně hravé a interaktivní médium, které má schopnost uživatele zcela pohltit, takže je v herním světě čím dál populárnější. Herní vývojáři přišli s postupy a technikami, které byly vlastní tomuto novému médiu, a tím jej technologicky zdokonalili. Jen si kvůli tomu virtuální realita pořád nese tohle břímě, i když se snaží dostat i do ostatních oborů.
Přitom právě aspekty jako hravost a interaktivnost z ní činí skvělý nástroj pro jiné využití. Třeba vzdělávání, obchod nebo marketing.
Určitě. Princip gamifikace – tedy, že z něčeho učiníte hru – obecně pomáhá k tomu, aby člověka bavilo něco, pro co jinak těžko hledá motivaci. Díky ní lze zaměstnance aktivně zapojovat do školení nebo do virtuálních pracovních schůzek, které poskytují úplně jinou úroveň možností než klasické komunikační platformy jako Zoom nebo Meet. Virtuální realita se pro školení zaměstnanců používá od počátku jejího vzniku. Díky ní se pomocí přednahraného programu zaškolí větší množství lidí bez fyzické přítomnosti mistra nebo školitele. Pomocí gamifikace lze dobře testovat, zda si zaměstnanci odnesli to, co měli. V současné době tím, kdy panují cestovní omezení a zpřísněné hygienické podmínky ve výrobě nebo školících centrech, může každý zaměstnanec dostat domů svůj dezinfikovaný headset a projít si školením bez kontaktu s ostatními. Interaktivně umíme školit i lékařské specialisty, kteří si ve virtuální realitě mohou osvojit složité operační procedury.
S jakými stereotypy si lidé virtuální realitu stále ještě pojí?
Že se z ní dělá lidem špatně. Ze začátku to byla pravda, dnes už ne. Ergonomie nových helem i pokroky tvůrců obsahu, kteří se naučili s virtuální realitou lépe pracovat, je dnes na takové úrovni, že závratě jsou záležitostí naprosté minority lidí. Druhou mylnou domněnkou pak je, že virtuální realita je drahá a nedostupná technologie. Přitom cena nejdostupnějšího a zároveň nejpoužívanějšího headsetu Oculus Quest od firmy Facebook nepřesahuje částku deset tisíc korun bez daně, což je v cenové rovině tabletu nebo herní konzole.
Vnímáte, že by se koronavirová krize nějak podepsala na poptávce po virtuálních technologiích?
Když jsme před třemi lety někomu vysvětlovali – ať už klientům nebo rodinným příslušníkům – že děláme něco virtuálního, část z nich vůbec nevěděla, co si pod tím představit. Dnes je virtuální skoro vše: od pracovních nástrojů, přes setkávání se s ostatními až po výuku. Přijímání pokročilých digitálních technologií se urychlilo v každodenním i profesním životě. Ještě na začátku roku 2020 považovali klienti virtuální a rozšířenou realitu za inovaci, kterou si chtějí jen na zkoušku oťukat. Věděli, že dokáže řešit některé problémy jejich byznysu, ale šlo pro ně o jeden z alternativních způsobů, jak si pomoci. Teď se situace radikálně změnila. Obchodní týmy nemají dovoleno cestovat, designéři se nemohou osobně setkávat nad vývojem produktů a lidé nemohou navštěvovat muzea ani kulturní akce. Virtuální a rozšířená realita představují jedny z mála řešení, která si s těmito překážkami umějí poradit.
V čem se liší virtuální a rozšířená realita? A jak člověk pozná, kterou potřebuje?
Virtuální realita člověka přenese zcela kamkoliv v prostoru a čase. Dovoluje zákazníkům, aby si zblízka prohlédli výrobu, které se nemusí účastnit fyzicky. Dostane klienty do virtuálních showroomů a k ukázkám realizací. Dá se pomocí ní názorně ukázat, jak krásná a náročná může být řemeslná výroba designového objektu. Rozšířená realita dovede naopak umisťovat hologramy do našeho reálného světa. Přináší produkty k lidem domů, tak, aby si ten designový objekt mohli nanečisto vyzkoušet ve svém prostředí. Místo, aby byli odkázáni jen na produktové obrázky nebo videa, si mohou doma promítnout auto, skříň, sedačku nebo oblečení a podívat se, jak vypadají v kontextu konkrétního užití.
Vyvinout firmě na míru vlastní aplikaci ve virtuální či rozšířené realitě přeci jen něco stojí. Vyplatí se její pořízení?
Náklady jsou ve stejném rozmezí jako vývoj webu nebo mobilní aplikace. Virtuální realita snižuje firemní náklady hned v několika fázích. Nejprve dovoluje ušetřit na vývoji prototypů. Namísto tvorby fyzických modelů je možné si ve virtuální realitě prohlédnout první návrhy produktů v reálném měřítku. Týká se to aut, nábytku, architektury, zkrátka čehokoli. Cokoli z toho pak mohu nahrát do helmy a poslat zákazníkovi, jehož připomínky mohou tvůrci ihned promítnout do další iterace produktu. Zážitek z prohlížení se dá také sdílet s ostatními lidmi, kterým stačí vstoupit do jednoho virtuální prostoru a prohlédnout si model uprostřed. Obchodní týmy mohou využít rozšířenou realitu k produktové prezentaci, takže si zákazníci prohlédnou auto, které bude teprve uvedené na trh, nebo si zkusí hodinky, když nemají možnost navštívit kamenný obchod.
Využití ve výrobních odvětvích je asi jasné. Ale co firmy, které podnikají ve službách?
V bankovnictví nebo ve finančních službách může jít o virtuální zákaznickou podporu. Klient se zážitkovým způsobem dozví o produktech, které mu nemůže osobně prezentovat obchodní zástupce. Cestovní kanceláře mohou zákazníky přenést na destinaci předtím, než se na ni vypraví. Virtuální realita se hodí všude kde tam, kde chceme dopředu zprostředkovat zážitek ze služby jako takové, rozšířená realita může umožnit vizualizovat produkty v kontextu prostředí jejich užití.
Co když se mi virtuální technologie líbí, ale nenapadá mě, jak konkrétně ji pro svou značku využít?
Pro zájemce z řad veřejných i soukromých institucí nabízíme individuální workshopy zahrnující základní seznámení s technologií, ukázky naší práce i konzultaci k využití této technologie pro konkrétní podnik. Workshop je zdarma a může proběhnout jak formou webináře, tak osobního setkání v našich kancelářích na pražských Vinohradech. Zájemci se nám mohou ozvat na emailu hello@immersive.cz.
Ukázky z realizovaných projektů
Škoda Time Machine

Škoda Auto: Time Machine
Český rozhlas: Projekt ’68

Český rozhlas: Projekt ’68
Škoda Karoq AR

Škoda Auto: AR konfigurátor
CzechTourism: VR Ride
Pop: Triceratops

Pop: Triceratops
Text vychází v rámci placené spolupráce s Brainz Studios

Moderátor Michael Rozsypal uvedl vlastní online pořad

Komentátor David Klimeš odchází z Aktuálně.cz

Novým šéfredaktorem Aktuálně.cz bude Pavel Švec

Hušek a Zima z vedení Seznamu: Koupě Borgisu stále čeká, co řekne úřad. Deník Právo zachováme
