Bývalý ředitel ČT Janeček: trochu se mi stýskalo

Před poslanci jste dnes mluvil o tom, že kromě spolupráce na koncertech vážné hudby také od roku 2012 podnikáte, že jste spolupracoval s regionální televizí a na nějakých časopisech. Co přesně to bylo?

Pomáhal jsem Karlu Peterkovi, který nedaleko místa, kde bydlím, provozuje televizi Šlágr, radil jsem mu v ekonomické a programové oblasti. A svému kamarádovi Mílovi Janáčkovi jsem pomáhal s magazínem Offroad, respektive SUV.

Proč do rozhlasové rady kandidujete teď? Skončila předchozí mise? Byl stesk?

Žiju většinu času na Šumavě a fakt se mi trochu po veřejnoprávních médiích stýskalo. Tak jsem to zkusil. Je to lidská touha vrátit se do společnosti, ve které jsem se pohyboval.

Co přesně vám chybělo? Po čem se vám stýskalo nejvíc?

Dvaadvacet let jsem se pohyboval ve veřejnoprávním médiu [do Československé televize nastoupil v roce 1989, z redaktora zpravodajství se postupně stal moderátorem hlavních zpráv, ředitelem zpravodajství i šéfem celé ČT - pozn. red.], stýkal jsem se se spoustou lidí, kteří pro ně pracovali, a teď bych byl rád, kdybych se s těmi lidmi mohl potkávat zase. Troufám si říct, že něco mám nažito – teď to možná vypadá neskromně, možná i v mé prezentaci [před poslanci volebního výboru při veřejném slyšení kandidátů do rozhlasové rady – pozn. red.] to tak působilo – a mám zkušenosti. A je fajn, že s rádiem [Českým rozhlasem – pozn. red.] nejsem spřažený, to je spíš ku prospěchu věci než negativum.

Uvažoval jste, že byste se spíš býval v některém z veřejnoprávních médií vrátil k manažerské roli? Byť těžko hledat motivaci poté, co už jste byl generálním ředitelem České televize.

Ne, do televize jsem se rozhodně vrátit nechtěl, nechtěl jsem ani do její rady. Chtěl jsem vyzkoušet jiné médium, byť se kolem něj pohybují podobní lidé, jací se pohybovali kolem televize.

V mediální oblasti jste zkušený hráč. Předpřipravoval jste si podporu pro svou nynější kandidaturu kontaktem s poslanci?

Bohužel ne. Proto to taky dopadne, jak to dopadne!

Jiří Janeček v rozhovoru s Ondřejem Austem. Foto: Vojta Herout

Skutečně nepředpokládáte, že by vás vybrali? Jste v pelotonu kandidátů výrazné jméno.

Možná, nicméně pokud naznačujete, že bych to měl mít nějak ošetřené, tak to ošetřené nemám.

Zajímá mě čistě, jak jste k tomu přistoupil. Ptám se otevřeně.

Přistoupil jsem k tomu tak, že jsem se sem těšil, byl jsem sám na sebe i zvědavý, jak budu po těch sedmi letech mluvit a jestli to ještě mám v hlavě srovnané.

I pro oborové médium je to zajímavý moment, návrat velké postavy na scénu, jak jsme si to zjednodušeně nazvali. Máte i plán, kdyby to do rady nevyšlo? Budete se snažit zůstat na celostátní úrovni veřejnoprávních médií, respektive na celoplošné úrovni?

Ne. V úvahu přichází pouze rady. Mimo Rady České televize.

Co považujete za nynější největší nedostatek, chybu, rezervu Českého rozhlasu?

To je přesně to, na co bych nechtěl odpovědět. To bych se choval velmi neprofesionálně. Pokud na to odpovím, předjímal bych své postoje v radě. A už se ke mně rozhlasáci budou nějak chovat, ať už kladně, nebo záporně. Nebylo by to dobré.

Jak hodnotíte to, jak váš nástupce Petr Dvořák vede Českou televizi?

To po mně nemůžete chtít, abych toto komentoval. České televizi se výrazně nevěnuji, nebudu hodnotit.

A velké téma, které se řeší od dob vašeho ředitelování na Kavčích horách: spojení veřejnoprávních médií, tedy Českého rozhlasu a České televize. Zažijeme to?

Ano, řešili jsme to v době, už když jsem řediteloval, koneckonců takový model rakouských veřejnoprávních médií se tu prosazoval. Myslím, že vzhledem k tomu, že rozhlas má tradici a kulturu, funguje dlouhou dobu, dohromady bych to nedával. Tenkrát jsme navíc spočítali, že úspory by nebyly výrazné. A specifikum rádia… díkybohu za ně.

Jiří Janeček. Foto: Vojta Herout

Jiří Janeček. Foto: Vojta Herout

Jiří Janeček. Foto: Vojta Herout

Jiří Janeček. Foto: Vojta Herout

Jiří Janeček. Foto: Vojta Herout

Jiří Janeček. Foto: Vojta Herout

Čtěte, co před poslanci říkali další kandidáti