Bermudskou CME, majitele tuzemské televize Nova, plánují koupit společně čínská CEFC a místní skupina Penta, píše Reuters. CME nyní spadá do amerického mediálního koncernu Time Warner.

Cenu Ferdinanda Peroutky dostali Jaroslav Spurný (Respekt), Radka Kvačková (LN) a Jan Bednář (ČRo 6)

  • ČTK
  • 07. 02. 2012 10:28

Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2011 v pondělí v panteonu Národního muzea získali Jaroslav Spurný, Radka Kvačková a Jan Bednář. Nositelé ocenění mají mít vlastnosti, které jsou oceňovány na Peroutkovi – naprostou bezúhonnost, vysokou mravní integritu a osobní zodpovědnost za společenské důsledky svého publicistického působení.

Zleva Jaroslav Spurný, Radka Kvačková a Jan Bednář při přebírání Ceny Ferdinanda Peroutky. Foto: ČTK/Vondrouš Roman

Jaroslav Spurný, Radka Kvačková a Jan Bednář při přebírání Ceny Ferdinanda Peroutky. Foto: ČTK/Vondrouš Roman

Jako první byl oceněn investigativní novinář týdeníku Respekt Jaroslav Spurný. Podle Jana Petránka, zakládajícího člena Sdružení Ferdinanda Peroutky, které ocenění uděluje, je Spurný člověk veliké osobní odvahy a rozvahy. „Ty nejdůležitější závěry dělá s klidem, o kterém jeden velký filozof řekl: udělej to, co je správné, a neohlížej se na důsledky. On je novinář, který se nebojí říkat pravdu, i když je to nebezpečné,“ řekl ČTK Petránek.

Spurný se narodil v roce 1955, s nástupem normalizace počátkem 70. let začal studovat průmyslovou školu, kterou však nedokončil. V roce 1977 podepsal Chartu 77. Od 80. let spolupracoval na vydávání legendární Revolver revue, později se u něj doma tiskla část nákladu samizdatových Lidových novin. V roce 1989 spoluzakládal Nezávislé tiskové středisko, počátkem roku 1990 pak týdeník Respekt, kde pracuje dodnes.

Investigativní práci se podle Petránka učil Spurný na odhalování struktur Státní bezpečnosti a machinacích komunistického a postkomunistického obchodu se zbraněmi. Psal a dodnes píše o tunelování tuzemských bank, korupci a klientelismu.

Radka Kvačková pracuje v novinách pětačtyřicet let. Vystudovala dokumentární film na pražské FAMU, dokumenty však nikdy netočila. Od druhé poloviny 60. let působila v deníku Svobodné slovo, v roce 1968 sem psala politické sloupky a reportáže. V 70. letech měla na starost pražskou tematiku a školství.

V roce 1990 nastoupila Kvačková do obnovených Lidových novin, v nichž pracuje dosud. Věnuje se především školství, vede přílohu Akademie. I když jsou dnešní noviny podle ní mnohdy prvoplánové, nepřesné, primitivní a manipulativní, přesto touží si je denně číst.

Jan Bednář je syn disidentky Otky Bednářové, která byla v minulém režimu vězněna za opisování samizdatové literatury. Bednář studoval v 70. letech na Vysoké škole ekonomické v Praze, z níž byl vyloučen po podpisu Charty 77. Odešel do Velké Británie, kde dostudoval na oxfordské univerzitě. V letech 1985 až 1992 pracoval v československé redakci BBC v Londýně, příležitostně spolupracoval i s Hlasem Ameriky.

Po návratu z exilu pracoval v různých českých denících, krátce byl také zaměstnán na Pražském hradě. Nyní působí jako vedoucí redaktor zahraničněpolitické rubriky publicistického pořadu Názory a argumenty na stanici Český rozhlas 6.

Cena Ferdinanda Peroutky nese jméno významného prvorepublikového novináře a publicisty. Byla založena v roce 1995 při příležitosti 100. výročí jeho narození. V minulosti se laureáty stali například Ivan Medek, Erik Tabery, Karel Hvížďala či Ludvík Vaculík.

Peroutka (1895 až 1978) mimo jiné za první republiky řídil kulturně-politickou revue Přítomnost a přispíval do Lidových novin. Po únoru 1948 emigroval, v zahraničí psal komentáře pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa.