Ve čtvrtek proběhla v sídle Microsoftu konference Content marketing 2017. Kromě Johna Wilperse zaujal Jakub Mařík z Bsnapu, svou typologií vlivných českých postav na Instagramu.

Češi berou zprávy pořád hlavně z televize. I mladí

Televizní vysílání je pro většinu lidí stále dominantním zdrojem zpravodajství, a to ve všech věkových skupinách, zjistili brněnští akademici.

  • ČTK
  • 22. 07. 2015 15:45
Lucie Borhyová a Reynolds Koranteng. Foto: TV Nova

Nejsledovanější zpravodajskou relací v Česku jsou Televizní noviny soukromé televize Nova. Na snímku moderátoři Lucie Borhyová a Reynolds Koranteng. Foto: TV Nova

Češi si už osvojili síťová a mobilní média, avšak role tradičních médií ve společnosti se mění jen pomalu. V domácnostech má pořád nejdůležitější místo televize, a to i mezi mladými. Ukazují to výsledky výzkumu používání médií, který provedli odborníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

„Televizní vysílání je pro většinu lidí stále dominantním zdrojem zpravodajství, a to ve všech věkových skupinách,“ uvedl vedoucí výzkumu Jakub Macek. Druhým klíčovým kanálem pro sledování zpravodajství je po televizi internet, kde zprávy vyhledává téměř polovina lidí. Jen tři z deseti konzumentů zpravodajství čtou tištěné noviny.

Televizor vlastní nebo ho používá 92 % lidí, značná část lidí dokonce žije v domácnosti se dvěma a více televizory. Ve věkové skupině mezi 18 a 29 lety televizi nemá a nesleduje 14 % respondentů, což je dvakrát více, než v ostatních věkových kategoriích. Ovšem podle výzkumníků je to dáno tím, že mladí se často stěhují a bydlí v podnájmech. „Jakmile si ale vytvoří svoji domácnost, pořizují si většinou svůj přijímač také,“ uvedl Macek.

Zdroje zpráv v rámci věkových skupin

Mnohem vyšší procento mladých, než kolik jich „neužívá“ televizi, přitom nepoužívá internetové sociální sítě (17 %) nebo chytrý telefon (35 %). Celkově deklaruje „neužívání“ televize 8 % respondentů, mobilního telefonu 11 %, internetu 21%, počítače 26 %, knížek 35 %, chytrého telefonu 59 % a online sociálních sítí 59 %.

„Data týkající se toho, co respondenti nedělají či nepoužívají, poměrně užitečně vyvažují náš pohled na česká publika. Podtrhují totiž, že důsledkem šíření nových médií je vždy situace, v níž někteří stojí z nejrůznějších příčin mimo hlavní inovační trendy. Stát mimo sice nutně neodkazuje ke znevýhodnění neuživatelů, ale velmi často může být příčinou i důsledkem kulturních a ekonomických nerovností,“ vysvětlují výzkumníci.

Věk neuživatelů

Devět z deseti Čechů sleduje zpravodajství aspoň jednou za měsíc, dvě třetiny se zajímají o zprávy každý den. Právě sledování zpráv je předpokladem účasti na veřejném dění. Ačkoliv česká společnost bývá v tomto ohledu terčem kritiky za pasivitu a nezájem, výzkumníci negativní pohled vyvracejí. „Škarohlídství si úplně nezasloužíme – dvě třetiny populace sledují zprávy každý den a jen zanedbatelná část zprávy nesleduje vůbec,“ zdůraznil Macek.

Co a jak v Brně zkoumali

Výzkumníci se dotazovali reprezentativního vzorku dvou tisíc Čechů. Jedna část tříletého výzkumu se týká užívání médií, druhá část participace na politickém dění. Vyplývá z ní třeba, že vliv online sociálních sítí na participaci v politice a veřejném dění není zdaleka tak velký, jak by se mohlo zdát.