Dvě třetiny Čechů ze všech, kdo mají přístup k internetu, se líbí možnost nemít na webových stránkách žádnou reklamu, jsou to hlavně lidi do 34 let. Celkově jde o 67 % tuzemské internetové populace. Stejně tak 67 % Čechů online by přitom o využití služby uvažovalo, kdyby jim ji někdo nabídl. Také to, že jsou internetové stránky osazeny reklamami, dvěma třetinám Čechů online vadí, ale kdyby si museli vybrat, pro většinu jsou přijatelnější weby s reklamou bez omezení obsahu (jako dosud) než webové stránky bez reklam s nutností platit za některý obsah.
Uvádí to výzkum, který exkluzivně pro Médiář zpracovala agentura Nielsen Admosphere v rámci projektu Český národní panel. Zadání zmíněné sondy reaguje na čerstvý plán operátora O2 nabídnout možnost dobrovolně si aktivovat službu blokování reklamy.
„Uživatel, který si zvolí, že nechce být obtěžován reklamou, musí akceptovat to, že za obsah zaplatí,“ prohlásil při té příležitosti generální ředitel O2 Tomáš Budník. „V případném zavedení služby blokování reklamy tak vidíme příležitost i pro vydavatele - mohou začít zpoplatňovat videa a články, které doposud zpřístupňovali zdarma,“ tvrdí též. Snažil se tak mírnit pobouření některých mediálních domů. Jejich manažeři totiž prohlásili, že pokud O2 sáhne k blokování reklam na jejich webech, odříznou zase oni zákazníky O2 od možnosti si jejich stránky vůbec zobrazit.
Ze zmíněného čerstvého průzkumu přitom vychází, že většina respondentů (70 %) si myslí, že poskytovatel internetového spojení by měl mít možnost na internetu zablokovat „nevhodný“, respektive „závadný“ obsah, respektive že by měl mít možnost omezit nebo vypnout reklamu (62 % respondentů). Tento názor oslabuje se zvyšujícím se vzděláním respondentů a zároveň sílí s věkem - víc pro jsou méně vzdělaní, respektive starší. „Vysoký podíl v tomto případě může být dán tím, že si lidé vlastně neuvědomují, že tím někdo zasahuje do obsahu, který vlastní někdo jiný. Že mnoho lidí nerozlišuje, kdo nebo co se postará o blokování reklam, ale uvítali by, kdyby to někdo byl,“ podotýkají výzkumníci.
Informaci, že jeden z mobilních operátorů uvažuje o službě, která zabrání mít na internetových stránkách reklamu, přitom zaznamenala jen necelá pětina české internetové populace (a spíš muži než ženy). A necelá pětina lidí z těch, kteří uvažují, že by možnosti nemít na webech reklamu využili, by byla ochotna za takovou službu zaplatit. Celkově tak jde zhruba o 12 % tuzemské internetové populace, jsou to spíš muži než ženy a průměrně by tito lidé byli ochotni za takovou službu zaplatit 80 Kč měsíčně.
Zmiňovanou službu by přitom zdarma, pokud by následně weby zpoplatnily svůj obsah jako články nebo videa, využívala čtvrtina těch, kdo o ní uvažují. Rovněž každý čtvrtý by službu využíval zdarma také v případě, že by mu přestal fungovat přístup na některé weby, včetně zpravodajských.
Někteří by si reklamy na webu blokovat od operátora nepřáli - nevadí jim, někdy ji dokonce považují za užitečnou, protože se díky ní často dozví o novinkách, nechtějí za ni platit nebo jim přijde, že blokování reklamy operátorem není správné zejména vůči provozovatelům stránek. Možná by změnili názor, kdyby si mohli sami nastavit, kde a jak budou reklamu blokovat, nebo pokud by služba byla zdarma, či pokud by kvůli tomu nepřišli o část obsahu na internetu.
Češi poměrně jasně chápou, proč je reklama pro provozovatele webů důležitá. Většina respondentů tak uvádí, že je to kvůli financování provozu daných serverů a kvůli jejich výdělku, a dále proto, aby obsah na daných serverech mohl být zdarma. „Jako další důvody lidé uvádí, že reklama na internetu je kvůli propagaci firem a zlepší prodeje jejich výrobků, protože právě na internetu je téměř každý,“ doplňují výzkumníci.
O výzkumu
Výzkum byl realizován prostřednictvím internetového sběru jednotného dotazníku na webovém rozhraní Nielsen Admosphere. Respondenti jsou součástí Českého národního panelu, projektu výzkumných agentur Nielsen Admosphere, STEM/Mark a NMS Market Research. Terénní sběr dat proběhl v době od 7. do 9. března 2016 na vzorku 512 respondentů. Cílovou skupinu představuje internetová populace starší 15 let. Vzorek je reprezentativní z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště.