Mediální trh v Česku čeká majetková koncentrace, při níž budou hlavní roli hrát telekomunikační operátoři, tedy majitelé digitálních distribučních cest. Je o tom přesvědčen šéfredaktor deníku Mladá fronta Dnes Jaroslav Plesl. „Směřuje to k daleko větší koncentraci, než si všichni dnes dokážeme představit. Všechno bude koncentrované v rukách telekomunikačních společností,“ prohlásil Plesl minulou středu na debatě v pražském institutu Cevro na otázku právě ohledně dalšího vývoje zdejších médií. „Největší mediální firma tu bude ta, která bude držet datové sítě,“ řekl také. Argumenty opřel i o nedávnou výraznou personální změnu, přestup politického komentátora Jindřicha Šídla z vydavatelství Economia (produkuje hlavně Hospodářské noviny) do vznikající zpravodajské redakce české internetové jedničky Seznam.cz. „Když se Jindřich odstěhuje na internet, znamená to, že média budou na internetu,“ podotkl Plesl.
Kromě zvýšené aktivity Seznamu v oblasti zpravodajství je v českém kontextu patrná také snaha zejména operátora O2 vytvářet vlastní obsah a konkurovat tak televizním společnostem. O2 tak činí hlavně skupováním práv na vysílání sportovních soutěží na své vlastní platformě O2 TV, přes svou platformu nicméně šíří také internetové rozhovory DV TV, videa z Aktuálně.tv i z videoserveru Playtvák.cz vydavatelství Mafra. Do sportu se pustila i satelitní Digi TV. Svou televizi už má také telekomunikační operátor T-Mobile.
O nástupu velkých hráčů z digitálního a telekomunikačního prostředí mluvil v debatě Cevra i Dalibor Balšínek, majitel vydavatelství Echo Media a šéfredaktor webu Echo24.cz a Týdeníku Echo: „Je otázka, co nás bude čekat s rozvojem chytrých televizí. Nejen deníky, ale i televize mají obrovské ztráty na trhu. Plnoformátové televize typu Prima nebo Nova nemají dlouhodobou budoucnost. Jediné, co lidé potřebují sledovat skutečně v reálném čase, jsou sportovní utkání, ostatní sledují se zpožděním. Vstoupí sem jednoznačně Seznam. Objeví se víc skupin, které nebudou vytvářet plnoformátovou televizi, ale speciální pořady. Zůstane obrazovka, kterou mají lidé v obýváku, ale neznamená to, že budou sledovat velké stanice. Je to vidět i na kvalitě takových stanic, protože ony nemají peníze na vývoj nových pořadů. Televize a tradiční média už nejsou schopny vytvořit hvězdy [z účastníků talentových show – pozn. red.], jako to dělaly předtím.“ Pokles významu tradičních médií a zároveň znásobení počtu digitálních kanálů a prostředí vede podle Balšínka k tomu, že „dnes už nemůžete vést celospolečenskou debatu, protože není dost silných médiích s takovým dosahem“.
Balšínek jako představitel relativně nového, malého vydavatelství též připomněl svůj známý argument, že situaci na českém mediálním trhu komplikuje menším hráčům i tradičním vydavatelským domům dominance Seznamu: „Digitální divize Mafry vydělá 350 milionů korun ročně. Seznam.cz utrží za své obsahové služby 1,4 miliardy. Dovedete si představit, kolik zbude na ostatní. Tak sto až dvě stě milionů korun.“ Balšínek má tedy za to, že „projekt [zpravodajské redakce Seznamu], v kterém bude pracovat Jindřich, má dopředu zaručený úspěch“.
„Na velikost Seznamu tu nikdo neumírá“
Železný tehdy podobně jako Babiš, jen míň
Značná část debaty se nepřekvapivě točila kolem střetu zájmů Andreje Babiše coby majitele velkého koncernu, médií a zároveň vysoce postaveného politika. Balšínek, který v minulosti odešel z čela vydavatelství Mafra, kde vedl Lidové noviny, poté, co Babiš Mafru koupil, tvrdí, že Němci prodali česká média za „balíky peněz, které se nemohou nikdy vrátit“. Místní miliardáři si podle něj koupili tradiční mediální domy jako „ojetá auta, jejichž užitek bude klesat a nebudou mít hodnotu ani jako veteráni“. Balšínek přitom tvrdí, že nákup médií ze strany Daniela Křetínského (získal Czech News Center, bývalý Ringier Axel Springer) a Penty (ovládla Vltava Labe Media, předtím Vltava-Labe-Press) byl prakticky vynucený, že byl reakcí na to, že Babiš koupil Mafru.
Zmíněný Jindřich Šídlo, také jeden z panelistů debaty v Cevru, nadnesl paralelu současné situace Andreje Babiše s tehdejším šéfem televize Nova Vladimírem Železným před dvaceti lety: „Ten tehdy ještě nebyl v politice, ale nadstandardní vztahy s politiky měl. Zákon o vysílání vznikal v právních odděleních komerčních televizí. Železný nevlastnil politickou stranu, ale propojování mediální a politické moci jsme už zažili. Jen dnes je to dramatičtější.“
Podle Jaroslava Plesla se politické, ekonomické a mediální zájmy prolínají „i v lepších společnostech“. Role médií je, míní Plesl, ve společnosti velmi přeceňovaná a jejich vliv nadhodnocený. „Média mají velmi slabou moc. Ideální příklad je poslední prezidentská volba v České republice. Kdyby média měla nějakou moc nad společností, Miloš Zeman se nikdy nemohl stát českým prezidentem. Lidové noviny, které vedl Dalibor, Mladá fronta Dnes, které vedl Robert Čásenský, Hospodářské noviny, ve kterých tenkrát seděl Jindřich Šídlo, ti všichni podpořili Karla Schwarzenberga,“ argumentoval nynější šéfredaktor MF Dnes. Moderátor debaty Tomáš Pojar kontroval, že vliv tuzemských médií je vyjádřen penězi, jež za ně noví vlastníci dávají. „Ale ten velmi často vychází z mylného pocitu, že média mají větší vliv, než mají ve skutečnosti. To je jako byste měl problém se ženskými a myslel si, že vám ho vyřeší koupě červeného maserati,“ odvětil Plesl.
Dalibor Balšínek nabídl jiný pohled: „Média samozřejmě vliv mají, jinak by si je nikdo nekupoval, nikdo by v nich nekupoval inzerci.“ K prezidentské volbě podotkl, že Schwarzenberg do ní vstupoval jako outsider, a to, že nakonec byl těsně druhý, k tomu mu v dobrém dopomohla právě média.
„Příklad se Zemanem platí, to je pravda, ale média určitou roli mají, jinak by si je Andrej Babiš při vstupu do politiky asi nekupoval,“ podotkl Jindřich Šídlo. Ten má za to, že cílem Babišovy koupě Mafry s dvěma vlivnými deníky bylo tyto listy neutralizovat: „Babiš koupil Mladou frontu Dnes jako médium, které dokázalo zavařit komukoli. Vždyť dokázala odstřelit ministra do týdne. Tahle situace je pryč, proto to ten Babiš má.“
Tlak na politickou korektnost
Jeden z dotazů mířil k tomu, zda přítomní představitelé médií cítí změny v tom, o čem psát, jak vybírat témata. „Žádné téma není tabuizované. Nicméně cítím tlak na politickou korektnost. Zatím naštěstí nejsme v situaci jako v Německu nebo Skandinávii, i u nás se to ale mění,“ dotkl se Dalibor Balšínek tématu migrační krize. Tlak podle něj přichází ze strany nevládních, státem či evropskými fondy financovaných organizací, social network warriors, které získávají vliv na to, kdo má co říkat. „Jejich největším problémem je nekompetentnost. To jsou lidé, kteří nejsou vybavení znalostí, ale hesly, která se snaží aplikovat a prosazovat, aniž by byli schopni situaci posoudit. Primárně se rekrutují z levicových kruhů.“
„Souhlasím, že speciálně kolem začátku migrační krize tu byl intenzivní tlak na to, aby se v médiích objevoval jen určitý typ pohledu. Za to je dneska popotahovaná šéfredaktorka televize Prima Jitka Obzinová, za rozhodnutí, že nebudou proimigrační propagandou. To považuji za absurdní případ,“ reagoval Plesl, „Prima je soukromá televize a je naprosto v jejích rukách, jak bude referovat, pokud nebude lhát. A nevšiml jsem si, že Prima během migrační krize jednou lhala.“ Šéf MF Dnes zdůraznil také posun, k němuž ve zdejších postojích podle něj došlo: „Pod tlakem událostí, které daly za pravdu skeptikům - ne rasistům, ne xenofobům, ale skeptikům -, se to trochu uvolnilo. Před rokem jsme byli popotahováni za to, že jsme xenofobové a rasisti, teď už jsme v přístupu v podstatě mainstream.“ Plesl zařadil k původce tlaku, o kterém on i Balšínek mluvili, konkrétně iniciativu Hate Free Culture: „To jsou placení trollové. Vládou placená ideologická úderka.“
V nových vlastnických poměrech na české mediální scéně přitom šéfredaktor Mladé fronty Dnes nespatřuje problém: „Miliardáři přece soutěží, nevytvořili kartel, který ovládá svět médií. Mají přece protichůdné zájmy. Vše probíhá v tržním prostředí. Ekonomického kartelu významných skupin v České republice se rozhodně nebojím.“
Dalibor Balšínek vedle toho tvrdí, že jeho média si narozdíl od těch Babišových nesáhnou na reklamní rozpočty státních kampaní: „Nedostaneme ani jednu reklamu od státních firem. Protože mají strach. Setkáváme se s tím prakticky každý měsíc. Jedna agentura nás chtěla podpořit, aby u nás běžela kampaň na EET, xkrát to zkoušeli, ale vždycky jsme byli z mediaplánu vyřazeni. Tohle není férová soutěž, jestliže Andrej Babiš má pod kontrolou řadu státních firem.“ Střet zájmů ale podle něj nemůže vyřešit zákon, který stejně nebude účinný.
Zákon: vlastníci médií nebudou moci být ministři
Přítomný expolitik za ODS Alexandr Vondra protestoval, že aktuálně ve veřejném prostoru není férová soutěž, respektive pravidla: „Problém je provázanost vlastnictví médií s politikou, ta nabyla naprosto bezprecedentních rozměrů. Každá soutěž má pravidla, tady teď soutěž má pravidlo jedno - je tu chráněné zvíře, které se jmenuje Andrej Babiš, a toho polovina médií, ta, která vlastní, totálně šanuje, a druhou polovinu - s výjimkou Lukačoviče [majitele Seznamu], který to nemá zapotřebí, protože od státu nic nechce - si ostatní pořídili proto, aby na ně [Babiš] nemohl. A podstatou toho kšeftu je, že oni do něj nejdou taky. To se děje dnes a denně.“
Plesl tvrdí opak, jinému debatérovi přitom řekl: „Napsali jsme tuny článků, které prakticky říkaly tradičním stranám ‚nekraďte tolik, nekraďte, oni vám to lidi jednou sečtou‘. Ony ale kradly dál a dopadlo to takhle. Na těchto základech vyrostl Babiš. A oni jsou teď říční, že Babiš nabourává systém. Systém ohrozily politické strany, které se nechaly prorůst penězi z ČEZ.“ Babiš je podle něj produktem systému, který tu fungoval předtím.
Podívejte se na celý záznam debaty