Generální ředitel České televize Petr Dvořák dnes oznámil rozsáhlé škrty v rozpočtu vysílatele veřejné služby do dalších dvou let. Nejsledovanější televizní skupina na tuzemském trhu plánuje omezit tvorbu i sportovní vysílání, ke konci letoška uzavřít program pro seniory ČT3, zastavit velké investice nebo na polovinu snížit koprodukční vklady do českých filmů. „Revize se dotkne všech oblastí, ve kterých Česká televize funguje,“ uvedl Dvořák na dnešní tiskové konferenci na Kavčích horách. Ve zpravodajství přitom mají být škrty minimální. Celkově Dvořák úspory zdůvodnil tím, že klesá reálná hodnota povinného televizního poplatku a tím i skutečná hodnota rozpočtu veřejnoprávní televize.
Letos Česká televize hospodaří s vyrovnaným rozpočtem ve výši 7,17 miliardy Kč, celková úspora v letech 2023 až 2024 podle ředitele Dvořáka má činit 910 milionů Kč. Přitom škrty ve vnitřním fungování instituce v následujících dvou letech mají dosáhnout 300 milionů, ve tvorbě 320 milionů, v oblasti vysílání 120 milionů, ve sportu 80 milionů a v oblasti filmové koprodukce 90 milionů. Zároveň ČT hodlá dodržet dlouhodobé plány, v jejichž upravené verzi schválené Radou České televize v únoru se zavázala, že na konci letoška bude mít na účtech 884 milionů Kč, do roku 2026 pak minimálně 700 milionů, jako 10% rezervu vůči rozpočtu.
„Pro letošní rok jsem si jistý, že to splníme, v tuto chvíli jsme někde nad jednou miliardou,“ řekl šéf ČT na dotaz Médiáře ohledně aktuálních finančních rezerv. „Debata o tom, jestli na účtech máme nebo nemáme držet 700 milionů, určitě nastane v průběhu diskuse s Radou České televize nad rozpočtem na příští rok i nad aktualizací dlouhodobých plánů. Samozřejmě při inflaci, která je dnes, je to neekonomická myšlenka a určitě s ní budeme pracovat,“ doplnil generální ředitel televize.
Úspory ředitel Dvořák vysvětluje tím, že v nejbližších dvou letech nemůže od vládních politiků očekávat, že České televizi zvýší poplatky, stěžejní zdroj jejích příjmů (letos 5,69 miliardy). Šéf ČT připomněl, že vláda Petra Fialy (ODS) loni ve svém programovém prohlášení avizovala, že se „zaměří na udržitelnost financování veřejnoprávních médií“. ČT usilovala o to, aby se od příštího roku měsíční poplatek za televizi zvýšil na 150 Kč. „Zatím jsou priority poskládány jinak,“ hodnotí Dvořák aktuální přístup politiků.
Poplatky zůstávají od roku 2008 v nezměněné výši, a to 135 Kč na měsíc. Reálná hodnota je ale podle Dvořáka letos 86 Kč, přičemž kdyby se od roku 2008 každoročně navyšovalo o inflaci, valorizovaná výše poplatku by letos vyšla na 184 Kč a v příštím roce dokonce na 209 Kč. Na samotný rozpočet České televize inflace podle Dvořáka dopadá tak, že jeho reálná hodnota je zhruba o třetinu nižší. Zároveň roste inflace i ceny energií. A zatímco v období 2001 až 2011 růst průměrné mzdy v ČT kopíroval růst mezd v Česku, následně v letech 2011 až 2021 byl růst průměrné mzdy v ČT oproti Česku zhruba poloviční, argumentuje šéf ČT dál.
Propouštění se má dotknout 8 % stavu
„Počty zaměstnanců České televize se budou snižovat,“ řekl také Dvořák. Připomněl, že v České televizi momentálně pracuje kolem 3.000 lidí. Zhruba 8 % míst má být v následujících letech zrušeno – celkem jde o 250 pozic, z toho 50 jich bude zrušeno letos, 200 v dalších dvou letech, zbýt jich podle Dvořáka má 2.750. Konkrétní rozvržení rušených míst se nyní projednává s odbory a podrobnosti k tomu mají přijít začátkem července. Propouštět se podle Dvořáka bude rovnoměrně v Praze i v regionech.
Dotkne se to i managementu televize, jeho struktury či obsazení? Dvořák to nevyloučil, konkrétní ale nebyl. „Uvidíme,“ reagoval.
Svazy mají platit, nabízet se budou sublicence
Česká televize také prohlašuje, že současnou situací je „nucena k omezení výroby sportovních pořadů a k omezením v oblasti vlastnictví vysílacích práv“. Sportovní vysílací práva totiž podle Dvořáka enormně podražila, dražší je i samotná výroba přímých přenosů.
„Rozhodli jsme se, že i tady dojde ke škrtům. Budeme toho vyrábět míň. U řady lokálních sportovních svazů budeme požadovat finanční participace, pokud budou chtít, aby se jejich sporty objevily v našem vysílání. A u některých mezinárodních práv, kde nám to licence dovolí, zkusíme nabídnout do televizního trhu sublicence.“ Na tuzemském trhu se ČT pokusí konkrétně třeba odprodat část zápasů mistrovství světa ve fotbale v Kataru letos na podzim.
Reklama možná už i na Déčku
Česká televize v následujících dvou letech také přehodnotí svoji dosavadní obchodní strategii a bude zvyšovat podíl takzvaných obchodních sdělení ve vysílání na hranici, kterou jí zákony umožňují. Cílem tohoto kroku je maximálně zvýšit příjem z obchodní činnosti na všech kanálech.
„Dosud jsme se komerční sdělení snažili používat pouze v omezené míře, sami jsme si dali vnitřní limit, například že u show typu StarDance nebo Peče celá země nepůjdeme přes pět, šest sponzorských vzkazů. Snažili jsme se zásadním způsobem omezit reklamu na Déčku, tam jsme vůbec nepřipustili, že by se objevilo jakékoli komerční sdělení. V tuto chvíli obchodní oddělení dostane za úkol prověřit, zda trh v rámci komerčních aktivit dokáže vytěžit víc. Nečekáme, že by nás to spasilo, ale je správně teď se starat o každou korunu, kterou jsme schopni nevydat, anebo získat,“ řekl na dotaz Médiáře Petr Dvořák.
Bude tedy nově reklama i na stanici určené dětem? „Kdybych nebyl pod tlakem ekonomiky, pustit reklamu na Déčko je to poslední, co bych chtěl udělat. Pokud ale situace bude taková, že tím získáme relevantní objem peněz, zvažovat to budeme.“
Hrozí další, razantnější vlna škrtů
„Důležité je, abychom si drželi poměr na trhu,“ říká i přes plán rozsáhlých škrtů ředitel Dvořák. ČT měla loni na tuzemské sledovanosti největší podíl, přes 32 %, její šéf by rád, kdyby share zůstal aspoň 30 %. Je přitom přesvědčen, že ekonomická omezení ve veřejnoprávní televizi jsou pro její komerční konkurenty - největšími jsou Nova a Prima - „nejlepší zpráva letošního roku“. „Že je to pro komerční vysílatele zpráva z nebe, to nezastírám,“ podotkl. Nevylučuje nicméně, že pokud se poplatek nezvýší, po této první vlně škrtů může přijít druhá, „mnohem razantnější“.
#re_vize_2024
Strategie udržitelnosti veřejné služby ČT pro roky 2023 a 2024
#re_vize_kavky
Škrty: 300 milionů korun
Česká televize musí reagovat na klesající reálnou hodnotu svých příjmů. Zatímco reálná hodnota televizního poplatku poklesla od jeho poslední úpravy v roce 2008 o 36 %, průměrná mzda v České republice stoupla za stejnou dobu o 67 %. V České televizi o 40 %. Tlak vytvářený vývojem pracovního trhu na mzdy zaměstnanců ČT je nyní ještě více akcelerovaný aktuální výší inflace a jejími dalšími predikcemi.
Aby ČT dokázala svým pracovníkům nabídnout relevantní mzdu a aby udržela klíčové zaměstnance, bude muset přistoupit ke snižování počtu pracovních míst. Tento krok není možné uskutečnit bez redukce výroby původních pořadů a s ní souvisejících výrobních kapacit (viz následující bod).
První vlna propouštění v České televizi nastane v druhé polovině roku 2022 a bude se týkat až 50 pracovních míst. Další vlna bude následovat v průběhu let 2023 a 2024 a dotkne se dalších až 200 pracovních míst.
Podle analýzy nákladů, kterou provedla renomovaná externí poradenská společnost Grant Thornton, nelze v následujících letech očekávat, že by vnitřní úspory České televize mohly dále kompenzovat nárůst cen, ke kterému dochází postupně od roku 2008.
Česká televize tedy přistoupí také k redukci svého investičního programu. Zatímco v posledních 10 letech aktivně splácela historický dluh v podobě obměny zastaralých výrobních a technologických kapacit, které jsou na hraně, i za hranou, své životnosti, v následujících dvou letech omezí ČT investice do technologií pouze na ty krajně neodkladné.
V důsledku těchto kroků dojde například k dalšímu útlumu studiové výroby v TS Ostrava, kde již není možné za současného technologického stavu bez větší investice zajistit výrobu nových pořadů. Výroba tak bude z větší části převedena do nového studia v Brně, které je nyní technologicky nejmodernějším studiem ČT. K výstavbě nového studia v Ostravě bude ČT moci přistoupit až ve chvíli, kdy bude financování veřejné služby stabilizováno.
ČT v následujících dvou letech také přehodnotí svoji dosavadní obchodní strategii a bude zvyšovat podíl obchodních sdělení ve vysílání na tu hranici, kterou jí zákony umožňují. Cílem tohoto kroku je maximálně zvýšit příjem z obchodní činnosti na všech kanálech.
#re_vize_tvorba
Škrty: 320 milionů korun
Česká televize je největším producentem původní audiovizuální tvorby v České republice. V této pozici ČT zůstane, tempo výroby původních pořadů ale zpomalí.
I v následujících dvou letech bude důraz na kvalitu pro Českou televizi určujícím principem. Bude vytvářet pořady s významnou obsahovou i produkční hodnotou, rozvíjet originální látky i tvůrčí přístupy, pořady žánrově odvážné, ale i rodinné, vzdělávací nebo ty, které jsou věnovány divákům, kteří relevantní audiovizuální služby jinde nenacházejí.
Počet původních premiérových pořadů ve vysílání České televize však poklesne, a to ve všech žánrech.
V souvislosti se zpomalením tempa výroby ČT přistoupí i ke snižování výrobních kapacit, k omezení investic do nových technologií a snížení počtu pracovních míst. Analogicky bude mít tento krok dopad i do českého audiovizuálního průmyslu, kde ČT působí jako nejvýznamnější zadavatel.
#re_vize_program
Škrty: 120 milionů korun
Česká televize zachová i v dalších dvou letech vysílání pro všechny divácké skupiny. Omezí však počet svých kanálů a od ledna 2023 ukončí vysílání ČT3. Další změny ve složení či počtu kanálů ČT by mohly nastat po roce 2024.
Program ČT3 byl spuštěný v pilotním provozu v březnu 2020 jako reakce na pandemii koronaviru a vycházel z konceptu ČT klasik popsaného v projektu generálního ředitele z roku 2017. Po úspěšné pilotní fázi, která vykazovala vysokou míru divácké spokojenosti, se ČT rozhodla vysílání prodloužit. Další pokračování kanálu ČT3 však již není realizovatelné, a to do doby, kdy bude vyřešeno udržitelné financování ČT.
Stěžejní podíl nákladů na provoz ČT3 představují provozní náklady, zejména odměny autorům a výkonným umělcům za znovuuvedení díla (tzv. reprízné). Dále výroba skrytých titulků a audiopopisů, dramaturgie programu nebo provoz odbavovacího pracoviště.
Pořady z archivních fondů ČT budou sice zařazovány do vysílání ostatních kanálů, ale s daleko menší frekvencí. A to jak z dramaturgických, tak technologických důvodů. ČT tak přijde o platformu pro plnohodnotné vytěžování své archivní tvorby.
#re_vize_sport
Škrty: 80 milionů korun
Kanál ČT sport bude i v dalších dvou letech zaměřen na menšinové, regionální či mládežnické sporty, stejně jako na prestižní domácí i mezinárodní sportovní události.
Pořizovací ceny sportovních vysílacích práv se však v poslední dekádě enormně zvýšily a dále rostou. Zejména na zahraničním trhu, kde tento vývoj nyní ještě zrychlují inflační vlivy. Finančně náročná je i samotná výroba sportovních přímých přenosů.
Česká televize proto bude nucena k omezením výroby sportovních pořadů a k omezením v oblasti vlastnictví vysílacích práv. V některých případech se tato strategie bude týkat i práv již nakoupených, a to pokud smlouva poskytuje vysílateli možnost odprodeje sublicence další televizní společnosti.
Česká televize tak na českém televizním trhu nabídne například odprodej sublicence na část zápasů mistrovství světa ve fotbale v Kataru.
#re_vize_kino
Škrty: 90 milionů korun
Česká televize podporuje českou kinematografii formou koprodukčních vkladů do filmové tvorby určené pro kino distribuci. A to více než 100 miliony korun ročně. V roce 2021 vstoupilo do kin 39 snímků, které vznikly s přispěním ČT.
V této podpoře bude Česká televize pokračovat i nadále. Vklady ČT do distribučních filmů se nicméně musí s ohledem na stávající ekonomický vývoj alespoň dočasně snížit. A to téměř na polovinu.
ČT bude hledat v rámci svých možností i nefinanční cesty k podpoře distribučních filmů ve svých interních kapacitách, například participací na postprodukci, zapůjčením techniky nebo studií.
Zdroj: Česká televize

AMI Digital Index 2023: Češi tráví na sítích míň času než loni. Prudce přibývá dlouhých videí

SPM Media konsoliduje svá mediální aktiva, jedná i o Hrotu
