Ani dvě kola veřejné soutěže na nové logo chráněného evropského značení Česká potravina nepřinesla vítěze. Výrobky splňující podmínky pro získání této pečeti tak bude značit česká vlaječka doplněná nápisem Česká potravina. Oznámil to ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Definici, co název Česká potravina označuje, má stanovit připravovaná novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích současně s prováděcí vyhláškou. Novela by měla být schválena v první polovině příštího roku.
Logem s českou vlajkou a nápisem Česká potravina nebo jen slovy Česká potravina si tak budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, jen pokud splní dvě základní podmínky: jde o místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin. „Česká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české,“ prohlásil ministr Jurečka.
Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou už moci dál dávat na potraviny různé nápisy a obrázky, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící, jako například Česká republika, mapa nebo vlajka České republiky, slova česká kvalita a podobně.
Podle informací, které zazněly na dnešní tiskové konferenci ministerstva zemědělství, dochází podle úředních kontrol ročně k několika desítkám tisíc zneužití některého z podobných typů označení, přičemž zhruba ve třetině případů reagují kontroly na podněty od samotných zákazníků. Při poslední novelizaci zákona o potravinách stoupla sankce za klamání spotřebitele podle Jurečky ze tří na deset milionů korun. Tato výše by měla zůstat zachována i v nové novele, přičemž klamáním se míní i nepravdivé grafické značení výrobku.
Potraviny, které nemohou pocházet z českých surovin, například čokoládové výrobky, budou moci mít alespoň označení Vyrobeno v České republice. Podle ministerstva není podle evropské legislativy povinné uvádět zemi původu u všech výrobků, ale jenom u vybraných skupin, jako jsou maso, ovoce či zelenina.
Dvě kola soutěže nepřinesla vítěze
Nápad použít českou vlajku v logu České potraviny vznikl přímo na půdě ministerstva, a to za něj podle Jurečky nic neplatilo. „Nejdřív jsme vypsali soutěž, přihlásilo se několik zajímavých návrhů, ale neoslovily nás. Ani ve druhém kole jsme také nedokázali z více než stovky návrhů vybrat. A když jsme zvažovali situaci v jiných státech, rozhodli jsme se nakonec použít jen státní vlajku jako jasný a jednoznačný symbol a přidali nápis Česká potravina,“ uvedl Jurečka.
Podobný symbol, rovněž českou vlajku, používá pro logo Český výrobek také Potravinářská komora (viz box). Vztah mezi oběma logy vysvětlil mluvčí ministerstva Hynek Jordán v doplňujícím vyjádření, které zaslal Médiáři: „Ministerstvo zemědělství obdrželo cca 100 návrhů na logo Česká potravina, přičemž jsme nakonec nevybrali žádný. Původní odměna 50 tisíc se zvyšovala na 90 tisíc korun. Vzhledem ke skutečnosti, že finální logo vzniklo přímo na ministerstvu, nebyla uvedená odměna nikomu vyplacena, a to ani z řad zaměstnanců. Považujeme národní vlajku za nejvhodnější symbol pro prezentaci českých potravin. Podobnost s logem udělovaným Potravinářskou komorou zde skutečně existuje, vycházíme ze vzájemné synergie. Ministerstvo zemědělství uzavřelo s Potravinářskou komorou písemnou dohodu, která tento postup umožňuje.“
Protože Česká potravina patří mezi chráněná evropská označení, konzultovalo ministerstvo podle jeho slov celou věc s příslušným direktoriátem Evropské komise. „Měla by proběhnout i oficiální ratifikace. Vzhledem k současné evropské praxi neočekáváme žádné problémy. Vlaječka je běžné označení původu potravin v Rakousku i v jiných evropských zemích,“ uvedl Jurečka.
K otázce marketingové podpory nového značení uvedl, že počítá spíš jen s informační kampaní a také s tím, že se do propagace české potraviny zapojí sami výrobci. „Je to záležitost, kterou musíme zvažovat z hlediska nepovolené podpory. Rád bych ale, aby v potravinářství vznikla obdoba vinařského fondu, který by dokázal propojit marketingovou propagaci s produkty. Myslím, že vinařský fond prokázal smysl své existence a významně přispěl k nárůstu prodejů moravských i českých vín i ke zvýšení jejich prestiže v očích české veřejnosti,“ řekl ministr zemědělství.
(Vinařský fond vznikl v roce 2002 za pomoci prostředků získaných jako platba odvodů od pěstitelů vinic, výrobců vína a dovozců vína, a dále prostředků získaných jako dlouhodobě návratná finanční podpora od státu. Na základě vinařského zákona podporuje marketing vína, rozvoj vinařské turistiky, popřípadě některá označení pro určité kategorie vín, například Svatomartinská vína jako obecné označení pro první vína z úrody daného roku. Nepodporuje ale jednotlivé značky vína.)
Ministerstvo zemědělství vydává podle Jurečky ročně na marketingovou podporu tohoto typu do 150 milionů Kč. „Ministerstvo zemědělství v Rakousku vyplatilo loni z téhož důvodu v přepočtu celkem 1,5 miliardy Kč,“ uvedl Jurečka.
Kvalitu českých potravin označují různá loga
Kvalitu a původ českých potravin chrání mnoho tuzemských log, která uděluje stát, oborové organizace i občanská sdružení. Mezi nejdůležitější patří Klasa, Regionální potravina či Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou.
Klasa
Značku Klasa uděluje Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je jí označeno 1145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Mělo by jít o kvalitní výrobky. Značku můžou výrobci dávat tři roky po udělení, v případě zhoršení kvality může být odebrána. Kvalitu posuzuje odborná komise složená ze zástupců ministerstva zemědělství, SZIF, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, vysokých škol, výrobců potravin a spotřebitelů.
Regionální potravina
Logo Regionální potravina zajišťuje, že byl produkt vyrobený v konkrétním kraji ze surovin domácí produkce. Projekt má podpořit lokální producenty a motivovat zákazníky k vyhledávání nejlepších krajských výrobků.
V letošním roce získalo tuto značku celkem 107 potravin od 106 výrobců. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin, ve které odborné komise vybírají nejlepší a nejchutnější produkty ze 13 krajů České republiky. Oceněné výrobky získávají právo užívat značku daného kraje po dobu čtyř let.
Do letošního šestého ročníku soutěže dorazilo zhruba 1 750 produktů v devíti soutěžních kategoriích, přičemž hodnotitelské komise vybíraly z 1262 produktů od 418 producentů. „Zájem výrobců o soutěž rok od roku potenciálně roste. Z našeho pohledu jde o logické vyústění naší snahy využít potenciál českého trhu a nezhodnocovat jen základní surovinu, ale především práci českých lidí,“ tvrdí Jurečka.
Největší zájem o účast měli výrobci z Ústeckého kraje, kde 52 žadatelů přihlásilo 190 výrobků. Celkem získalo logo Regionální potravina 107 výrobků. Mimo jiné tak může prestižní značku nově nosit například salám poličan ze Středočeského kraje, smetanový sýr z Vysočiny nebo zelný salát s koprem z Plzeňska.
Český výrobek
Prezident potravinářské komory uděluje značku Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR. Podmínkou pro získání je stoprocentně tuzemský původ surovin. Logo Český výrobek se může objevit i na nepotravinářských produktech, musí obsahovat alespoň polovinu surovin z ČR, výroba musí být česká, nesmí obsahovat strojově oddělené maso a výrobce musí mít české zaměstnance. Ochranné označení uděluje společnost s ručením omezeným Český výrobek.
Vím, co jím
Logo Vím, co jím, by mělo označovat potraviny, které obsahují vyvážené výživové hodnoty ohledně nasycených mastných tuků, cukru, soli, transmastných kyselin, někdy i energie a vlákniny. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Uděluje jej sdružení Zdravá potravina.
Evropské označení původu
Existuje i evropské značení původu. Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.
Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovanéhy třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo.
Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde třeba o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.