Českému rozhlasu Plus chybí názorová pluralita, kritizují radní

Pohled do studia Českého rozhlasu Plus. Foto: Khalil Baalbaki

Rozhlasová rada kritizuje vysílání stanice mluveného slova Český rozhlas Plus, ve kterém podle ní chybí názorová pluralita. Iniciátor kritického usnesení, místopředseda Tomáš Kňourek, považuje hlavně názorové pořady za dominantně „probruselské“. Pro výtku vyzývající k „zajištění větší vyváženosti“ hlasovali též Josef Nerušil, Jan Krůta, Vítězslav Jandák, Zdeněk Mahdal a předseda Miroslav Dittrich. Proti byli Ondřej Matouš a Marek Pokorný, podle kterého usnesení stojí na sporných příkladech a v celku považuje vysílání Plusu za vyvážené. 

„S kvalitou vysílání Plusu jsem velmi nespokojen,“ uvodil Kňourek svou kritiku na středeční schůzi Rady Českého rozhlasu. „Plus se mě snaží přesvědčit, co si mám myslet. Koho mám mít rád. Koho mám mít nerad. Tento pocit jsem měl v 80. letech jako student z tehdejších médií,“ pokračoval místopředseda rady. Nesedí mu zejména složení komentátorů v publicistickém pořadu Názory a argumenty. „Chybí osobnosti, které mají na dění jiný názor. Ti, co tam komentují zásadní společenské a politické události, to jsou stále ti samí a myslím, že už nemohou přispět ničím zajímavým.“ Místopředseda Kňourek konkrétně postrádá euroskeptické názory, odmítání migrace nebo téma údajné cenzury na sociálních sítích. Podobnou kritiku vznesl už loni v listopadu, kdy též poukazoval na údajně jednostranně „probruselské“ zaměření.

Jeho argumentaci tentokrát rozvedl radní Jandák. „Nekritizujeme pracovníky rozhlasu, ale koho si vybírají za lidi, aby komentovali politiku. Kvalita je i v rozmanitosti, to znamená, že tam nebudou furt ty stejný ksichty,“ doplnil radní, který loni na podzim neúspěšně kandidoval v senátních volbách jako nestraník za ANO. Vyzýval přitom, aby se v rozhlase „víc mluvilo o věcech, o kterých se nemluví“. „Proč tam neberete lidi, kteří jsou z vašeho pohledu kontraverzní? Žádná revoluce nebude, nebojte se, nic se vám nestane. Ale náhle se stanete daleko renomovanější a váženější,“ pověděl směrem k rozhlasovým manažerům.

Šéfredaktor stanice Český rozhlas Plus Petr Šabata namítal, že se počty komentátorů zvyšují. V prvním kvartálu roku 2017 podle něho vystoupilo v Názorech a argumentech 48 lidí (z toho pět žen), letos jich za stejnou dobu bylo 70 (z toho 21 žen). Radní Kňourek v úvodu řekl, že na Plus chodí radě stále víc stížností, šéfredaktor Šabata ale počet stížností nepovažuje za abnormální: „Projednávali jste za poslední půlrok sedm nebo osm stížností, které se týkaly Českého rozhlasu Plus - jedna z nich byla na šíření signálu na Havířovsku, další se týkaly konkrétních pořadů, na to jsme odpověděli. To je do deseti stížností. Vezměme v potaz, že máme sto šedesát tisíc týdenních posluchačů.“

Kritiku odmítal i ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný: „Začít debatu o Českém rozhlasu Plus citací z dopisu [pisatele], jehož jméno nechcete zveřejnit, pak říct, že se mi nelíbí tenhle komentátor, že je tam hodně takových komentátorů... já s tím neumím pracovat. Jsem připraven debatovat na základě věcných srozumitelných analýz.“ Z analýz, které rada dostala v poslední době, předtím dlouze citoval radní Nerušil. Ředitel Pokorný reagoval, že Nerušil vybral kritiku, nikoli souhrnné závěry: „Vytrhnout ze čtyř analýz kritická slova není přínosné pro debatu, po které volá radní Jandák. S tím já úplně souhlasím, jsme tady na jedné lodi, chceme, aby Český rozhlas byl důvěryhodný, aby vysílal podle zákona a aby splňoval vysoké standardy, které jsou na něj kladeny.“

Sám Pokorný pak připomněl shrnutí z jedné analýz od sociologa médií Jaromíra Volka, jejíž závěr podle ředitele zpravodajství odpovídá i vnitřnímu nastavení rozhlasové redakce: „Český rozhlas - a prosím, aby to slovo nebylo chápáno v negativních konotacích - je mainstream, tudíž odkrajuje názory, které jsou mimo střední proud. Do toho se Český rozhlas Plus úplně v pohodě vejde. Do tohoto segmentu názorové plurality,“ řekl radním. „Samozřejmě od bodu A do bodu Ž je to strašně daleko.“

Vedení rozhlasu se zastal radní Marek Pokorný. Míní, že vyváženost se má vždy posuzovat v celku, a ta je podle něho nezpochybnitelná. „Bavíme se tady o jednotlivých případech a subjektivních názorech na témata, která jsou někým preferovaná,“ prohlásil radní, který kritizoval i podobu předem zformulovaného usnesení. To podle něho neodpovídalo debatě, která případy vyjasnila, jak shrnul i ve svém rozdílném stanovisku.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral úvodem diskuse předeslal, že Plus „drtivou většinu své práce odvádí dobře“, což podle něj potvrdily i zmíněné analýzy jeho vysílání, které nepřinesly „zásadní výhrady“. „To, o čem se vždycky bavíme, jsou drobnosti, jemnosti,“ míní. Na přijaté usnesení reagoval závěrem jednání slovy, že je z jeho textu smutný. „Věci se dají různě formulovat, ale formulace použitá v usnesení je poměrně tvrdá.“

Podobnou debatu vedla rozhlasová rada během posledních měsíců už poněkolikáté. Nejhlasitějším kritikem vysílání je zejména Kňourek, který nedávno posílal stížnost i na Radu ČTK. V rozhlasové radě dlouhodobě kritizuje hlavně absenci zástupců SPD Tomia Okamury ve vysílání.

Radní kvůli „pochybnostem ohledně vyváženého zastoupení zástupců politických stran a hnutí“ přijali kritické usnesení letos v únoru. Pochybnosti radních ale vedení veřejnoprávního rozhlasu „uspokojivým způsobem rozptýlilo“, konstatoval o měsíc později radní Nerušil, který spolu s Kňourkem vznáší většinu výtek.

Zprávu jsme rozšířili, zpřesnili jsme některé citace