Piráty iniciovaný bod čtvrteční schůze poslaneckého volebního výboru, týkající se sporu o reportáž Janka Kroupy o Agrofertu, oproti úterní schůzi příslušné senátní komise nové argumenty nepřinesl. Nad rámec známého řekl generální ředitel René Zavoral jen, že ve veřejnoprávním rádiu zruší část tabulkových míst a že kromě předžalobní výzvy od Agrofertu registruje rozhlas i další, rovněž na Kroupovu reportáž, a to z roku 2015. Reportér Kroupa se schůze neúčastnil.

Českou pozici Istvána Lékó navštíví měsíčně 85 tisíc lidí. Pomáhá jí Facebook a Twitter

Narozdíl od původní marketingové strategie se web bývalého šéfa Eura spolehl v propagaci obsahu na nejpoužívanější sociální sítě.

István Lékó (foto: Richard Cortés, Česká pozice)

István Lékó v pražské redakci České pozice (foto: Richard Cortés, Česká pozice)

Čerstvý zpravodajský a názorový server Česká pozice navštíví měsíčně 85 tisíc lidí, kteří zhlédnou na 420 tisíc stránek. Ukazují to březnová čísla měření Google Analytics, která zástupci serveru Médiáři poskytli. V prosinci 2010, prvním měsíci provozu, měl web 16 tisíc návštěvníků.

Server, který založil spustil bývalý dlouholetý šéfredaktor časopisu Euro István Lékó, patří z hlediska nákladů k nemalým projektům – z Eura do něj přešly zhruba dvě desítky lidí a roční provoz má stát, jak Lékó řekl Médiáři před startem České pozice, kolem 30 milionů korun.

Web žije z reklamy, jak ale zaznělo z úst otce projektu na lednové konferenci v Praze, nemusí si na sebe vydělat.

Od začátku roku na České pozici inzerovaly například Raiffeisenbank, ČSOB, Veolia, Unicredit Leasing, Rezidence Královské Vinohrady či Rezidenční park Baarova. „Inzertní obraty nesdělujeme, nicméně se zájem o inzerci postupně zvyšuje,“ nechtěla být konkrétní obchodní ředitelka Klára Kortusová.

Redakce si pochvaluje, jak jí v dubnu pomohla vládní krize. Kromě dosud nejvyšší týdenní návštěvnosti (od 11. do 17. 4. to bylo 56 tisíc lidí a 190 tisíc zobrazených stránek) a citací v mainstreamových médiích vyzdvihuje silný a pozitivní ohlas v sociálních sítích (konkrétně od Martina Léra či Lukáše Vacka).

Návštěvnost České pozice v březnu 2011. Zdroj: Google Analytics

Návštěvnost České pozice v březnu 2011. Zdroj: Google Analytics

Zájem údajně nepodpořilo jen politické dění. „Spustili jsme pohyblivý box se souvisejícími články, protože už máme dostatek obsahu, aby taková funkce měla význam. Rozhodli jsme se také předělat sdílecí funkce sociálních sítí v layoutu článku a přidali jsme social plugin, který zobrazuje aktivitu na webu – opět v layoutu článku a také na homepage,“ přiblížil marketingový specialista České pozice Jakub Pajer.

Česká pozice viditelně inzeruje jen na Facebooku. Repro: facebook.com

Česká pozice inzeruje na Facebooku. Repro: facebook.com

Přes původní proklamace, jak bude Česká pozice technologicky vyspělá, se ve skutečnosti na nejrozšířenější sociální sítě příliš spoléhat nechtěla.

„Když jsem dokončil původní marketingovou strategii (říjen/listopad 2010), nepočítali jsme s takovým využitím sociálních sítí pro budování návštěvnosti. Facebook i Twitter měli spíš sloužit jako komunikační kanály s novináři, blogery a podobně,“ podotkl Pajer.

„Cílem bylo vytvářet si dobré vztahy a komunikovat netradiční formou o tom, co se ve společnosti děje. Využil jsem toho například ke sdělení na Facebooku, že Euro zaregistrovalo doménu madarskapozice.cz. Ostatně, to bylo to, co jsem chápal jako ‚děláme to jinak‘.“

Nakonec se ale rozhodli propagovat přes sociální sítě hlavně konkrétní články: „S Istvánem jsme se o tom všem bavili a rozhodli se strategii pozměnit, což se nakonec ukázalo jako dobré rozhodnutí. Současná marketingová strategie se tedy odvíjí od obsahu.“

„Zajímá nás samozřejmě kvantita, ale zároveň si dáváme práci i s oslovením klíčových sociodemografických okruhů – zde se osvědčil Facebook, díky pokročilým možnostem cílení inzerátů (využíváme hlavně vzdělání a zájmové okruhy), ale také třeba komunikace s firmami a politiky s cílem získat zpětnou vazbu, kterou může redakce využít pro svou práci. Tímto způsobem jsme mimo jiné i našli zajímavé autory a umožnili jim publikovat,“ uvádí Jakub Pajer.