Český audiovizuální průmysl hlásí rekordní obrat, vyhlíží ale dramatický propad

Kvůli pozastaveným pobídkám se tuzemská audiovize řítí do propasti, varují producenti.

Uplynulý rok 2021 se do historie českého audiovizuálního průmyslu zapíše jako období s rekordním výsledkem, kdy obrat českých produkčních společností sdružených v Asociaci producentů v audiovizi (APA) vůbec poprvé pokořil desetimiliardovou hranici a dosáhl výše 11,9 miliardy Kč. Překonal tak i původně nejvyšší roční obrat před pandemií 9,5 miliardy z roku 2019. Předloni, v roce 2020, kdy udeřila pandemie covidu, se tržby tuzemského audiovizuálního průmyslu propadly na 7,7 miliardy.

Objem filmové produkce v Česku za posledních 10 let, v milionech Kč

rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
český film 739 795 646 852 921 1040 1522 1241 919 1268
zahraniční 1564 2840 3354 3704 3575 3158 4926 6337 5746 8737
reklamy 1772 1392 1960 2203 2027 2131 1753 1886 1055 1866
celkem 4075 5027 5960 6759 6523 6329 8201 9464 7720 11871

V milionech Kč. Zdroj: Asociace producentů v audiovizi, obraty členů asociace

Objem filmové produkce v Česku v letech 2010 až 2021. Zdroj dat: Asociace producentů v audiovizi

Objem filmové produkce v Česku v letech 2010 až 2021. Zdroj dat: Asociace producentů v audiovizi

 

Obrat zahraničních projektů v roce 2021 tvořil 8,7 miliardy Kč, to znamená 70 % celkového obratu audiovizuálního průmyslu. Obrat z výroby reklamy pak byl v roce 2021 téměř 1,9 miliardy a z českého filmu skoro 1,3 miliardy.

„Jako první v Evropě jsme zavedli covidová pravidla umožňující bezpečné natáčení a Česko se tak právem stalo magnetem pro světové filmaře,“ uvádí APA. V současné době se v Česku stále ještě točí projekty zaregistrované do systému filmových pobídek na konci roku 2021.

  • Mezi ty, které do Česka nalákal fungující systém pobídek, patřil v roce 2021 i dosud nejdražší film Netflixu, americký akční thriller The Gray ManChrisem EvansemRyanem Goslingem, obsahující výbuchy, střelbu a automobilové honičky přímo v centru Prahy. Za pouhých 18 natáčecích dnů zde filmaři utratili přes 750 milionů Kč.
  • Útrata Netflixu za natáčení pokračování jednoho z jeho nejsledovanějších a nejdražších filmů Extraction 2Chrisem Hemsworthem překonala za 75 natáčecích dnů 2,5 miliardy Kč, filmaři točili i v Jihočeském, Ústeckém a Středočeském kraji.
  • Pokračovalo i filmování epické sci-fi série podle knižního bestselleru Roberta Jordana The Wheel Of Time s Rosamundou Pike, které v Česku do této chvíle utratilo 4,4 miliardy Kč.
  • Pokračovalo též filmování fantasy seriálu Carnival RowOrlandem Bloomem s celkovou útratou za první dvě řady ve výši 3,9 miliardy Kč.
  • Mezi další projekty natáčené zde díky filmových pobídkám patří film Na západní frontě klid pro německý Netflix s Danielem Brühlem, špionážní seriál Totemy pro francouzský Gaumont, animovaný seriál Hasbro Magic: The Gathering, Chevalier pro Disney nebo postprodukce nového filmu Guye Ritchieho Operation Fortune.
  • Letos v tuzemsku vzniká například druhé pokračování televizní série The Foundation na motivy knih Isaaca Asimova pro Apple TV+.

Reklamní produkce se v roce 2021 po předloňském propadu způsobeném covidem opět dostala zpět na obrat z roku 2019, a to i díky velkému objemu českých reklamních zakázek, jejichž obraty rostly před pandemií i v posledním roce. Do Česka se podle zástupců reklamní sekce APA pozvolna vrací i zahraniční produkce, přestože nárůst cen v tuzemsku způsobuje odliv zejména menších reklamních zakázek směrem na východ do zemí typu Polsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko, v roce 2020 to byla i Ukrajina. Zároveň platí, že klienti ze zemí, jako jsou USA, Velká Británie, Francie či Německo, se rádi do Česka díky kvalitě servisu vrací, přestože v dnešní době už vnímají Česko jako lokalitu, za kterou je potřeba si připlatit.

Rostoucí obrat vykázaly v minulém roce nezávislé produkce v oblasti české filmové a televizní tvorby, které se po čtvrtinovém propadu způsobeným covidem v roce 2020, dostaly mírně nad úroveň roku 2019. Může za to i celosvětový trend zvýšené poptávky po výrobě audiovizuálních děl ze stran poskytovatelů služeb videa na vyžádání (VOD), streamovacích platforem a televizních společností.

Stejně tak počet diváků v českých kinech i jejich tržby se loni podle statistik Unie filmových distributorů ve srovnání s rokem 2020 zvýšily. Kvůli pandemii covidu a kinům zavřeným od 1. ledna do 23. května 2021 se nemohl počet diváků rovnat s rokem 2019, i tak se loni oproti roku 2020 zvýšil počet diváků na 7,14 milionu, což bylo meziroční nárůst o 12 %. Tržby kin loni činily 1,1 miliardy Kč, meziročně jde o nárůst 20 %, před nástupem pandemie jde o snížení tržeb i počtu diváků zhruba o 60 %.

„Na výsledky českých premiér za uplynulý rok je třeba nahlížet optikou pandemie, kdy jednotlivé tituly vstupovaly do kin mezi různými covidovými vlnami, část titulů tvořily i obnovené premiéry,“ upozorňuje APA. Absolutním vítězem loňské návštěvnosti byl film Prvok, Šampón, Tečka a Karel s více než 600.000 diváků, který porazil i zahraniční filmy, stihl však o pětinu více projekcí než jeho největší konkurenti. Druhou pozici domácího žebříčku obsadil životopisný Zátopek (394.000 diváků), těsní třetí byl dokument Karel o zpěváku Karlu Gottovi (392.000 diváků).

Po úspěchu loňského roku teď hrozí krize

Podle APA se ovšem nyní český audiovizuální průmysl řítí do propasti, a to nikoli kvůli kvalitě domácí audiovize, ale ze systémových důvodů. Česko totiž už 3. ledna tohoto roku pozastavilo příjem žádostí o filmové pobídky. Asociace odhaduje propad v budoucích letech až na úroveň roku 2010, kdy brat tuzemské audiovizue činil 3,6 miliardy Kč, zhruba třikrát míň než loni.

„Pozastavení pobídek přinese razantní odliv zahraničních projektů v druhé polovině roku 2022 a zejména pak v letech 2023 až 2024,“ předpovídá APA. O získání investic globálních streamovacích platforem, které od roku 2018 ve velkém investují do vlastní výroby, usiluje celá Evropa. Filmoví giganti své projekty přesouvají do okolních států, jako jsou Polsko, Maďarsko či pobaltské republiky, Česku začíná konkurovat už i Slovensko. Největší zahraniční hráči už odcházejí, mezi nimi například produkce seriálu Devil in the White City producentů Martina ScorsesehoLeonarda di Capria v hlavní roli s Keanu Reavesem. Mezi dalšími ztracenými projekty jsou Patriot 3 pro Amazon Studios, Sisterhood of Dune pro HBO Max, Hunger Games PrequelJennifer Lawrence v hlavní roli, akční film Shadow ForceKerry WashingtonLondongradBenedictem Cumberbatchem pro HBO.

„Dosavadní systém pobídek je v krizi, v posledních měsících se vyčerpal a zastavil, je nutné ho reformovat. V poslední letech se do Česka podařilo dostat díky kvalitě služeb a pobídkám většinou dlouhodobé seriálové projekty zahraničních platforem typu Netflix, Amazon nebo Apple, které u nás využívají obrovské množství služeb, utrácejí prostředky zhruba devět miliard ročně a dávají práci dvaceti tisícům lidí, většinou z oblasti nefilmových profesí a služeb. Česku se pobídky vyplatí, prostředky do nich vložené se vrací desetinásobně. Situace je dramatická, s ministerstvem kultury a ministerstvem financí aktuálně vedeme na téma pobídek diskusi, aby v Česku dál mohla probíhat natáčení velkých zahraničních projektů i menší evropské a domácí produkce,“ říká předseda APA Vratislav Šlajer.

Těžké časy vyhlížejí i filmoví a televizní producenti. Zastavení pobídek neznamená jen odliv zahraničních projektů, ale nově hrozí i odchod domácích filmových a televizních projektů do sousedních zemí. Česko nabízelo pobídku 20 %, Slovensko nabízí 33 % a Polsko 30 %. Pro české producenty a televize není problém výrobu přesunout do okolních států, v mnoha případech se tak už i děje.

Filmové pobídky z pohledu producentů

Dosud měl Státní fond kinematografie rozpočet na filmové pobídky 800 milionů Kč ročně, finanční prostředky se v posledních letech na základě zvýšené poptávky především velkých a dlouhodobých projektů navyšovaly o dalších 300 až 500 milionů v průběhu daného roku. Česko nabízí pobídku ve výši 20 % z takzvaných uznatelných nákladů. Procento filmové pobídky je v Čechách v rámci Evropy nejnižší, všechny ostatní evropské státy mají procento vyšší, protože si uvědomují vysoce prorůstový potenciál tohoto odvětví kreativních průmyslů, filmaře tak lákají na své území. Filmové pobídky fungují tak, že před natáčením se projekty musí registrovat, pobídky jsou vypláceny až po vyúčtování finančních prostředků, které filmové štáby utratí za české služby a výrobky. V uplynulém roce se díky filmovým pobídkám realizovalo v tuzemsku více než 80 projektů, mezi nimi koprodukční projekty i projekty na zakázku. V současné době parlament schvaluje zavedení stropu ve výši 150 milionů Kč na jeden projekt, APA má za to, že by bylo v budoucnu vhodné přistupovat k pobídkám v rámci dvou koridorů směřujících zaprvé na zahraniční projekty, zadruhé na menší evropské koprodukční projekty a domácí tvorbu. Než dojde k nevyhnutelné transformaci Státního fondu kinematografie v Audiovizuální fond a k novelizaci zákona o audiovizi, zástupci APA požadují navýšit stávající a už vyčerpaný rozpočet filmových pobídek. Přestože je Česko pro filmaře z celého světa atraktivní destinací s kvalitní filmovou infrastrukturou a zkušenými profesionály, vinou pozastavení pobídek ztratila konkurenceschopnost a pro jakýkoli byznys potřebnou předvídatelnost.

Zdroj: Asociace producentů v audiovizi

Problémy čekají i Státní fond kinematografie, který nedostane příspěvek ve výši 760 milionů Kč z Národního plánu obnovy, s nímž se dříve počítalo. Spolu s poklesem příjmů z kin jde o zásadní propad plánovaných příjmů audiovizuálního fondu. „Absence audiovize v Národním plánu obnovy je šokující. Původně do něj byla zahrnuta, ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením bývalé vlády přesunulo částku pro audiovizi z evropské do takzvané české části rozpočtu, na kterou ale nyní nejsou peníze, proto audiovize nedostane nic. Jediná možnost, jak situaci zachránit je, aby se ministr kultury Martin Baxa razantně o prostředky pro audiovizi přihlásil. V současnosti totiž dochází k navýšení prostředků Národního plánu obnovy, šance peníze získat tedy stále ještě je,“ upřesňuje Šlajer.

Česká republika také podle APA zaspala v porovnání s jinými evropskými státy v národním zájmu udržení tuzemského obsahu na zahraničních platformách. Zatímco například Dánsko oznámilo 6 % příjmů od dánských uživatelů služeb VOD na podporu původní filmové a televizní tvorby, česká vláda nechává globální streamingové platformy bez jakýchkoliv závazků, přestože evropská směrnice o audiovizuálních službách umožňuje například stanovit minimální investice do výroby či do nákupu lokálního obsahu. „Vedle Netflixu je dnes možné předplatit si HBO Max, Apple TV+ nebo Amazon Prime, nově i Disney+. Skvělá zpráva pro filmové fanoušky, horší pro distributory a producenty. Streaming bude mít velký dopad na návštěvnost kin, která jsou pro české filmy stále hlavním zdrojem příjmů. Ostatní evropské státy chystají opatření na podporu původní audiovizuální tvorby v nových podmínkách. Kvůli hrozící pokutě u nás probíhá tento proces v časovém tlaku a nepodařilo se zatím do české legislativy prosadit systém přímých investic, aby se část tržeb z dané země investovala do lokální produkce,“ vysvětluje Šlajer z APA.

Nepříliš dobrou vyhlídkou pro nezávislé producenty je také nedávné oznámení České televize, která na základě rostoucí inflace a stagnující výše koncesionářského poplatku avizovala pokles výroby.  Úspory se mají týkat jak původních premiérových pořadů, tak koprodukčních vkladů do českých filmů. „Čeká nás propad a vleklá krize. Ta ale nemá s potenciálem české audiovize nic společného, jde pouze o důsledek neřešených systémových problémů. Všechny evropské země se předhánějí v navýšení investic do audiovize, posilují grantovou podporu, zahajují nové pobídkové programy. A důvod je jednoduchý. Audiovize je výrazně prorůstové odvětví s přidanou hodnotou, v době krize přináší nové investice a práci mnoha lidem. Toho je důkazem i výsledek roku 2021, kdy česká audiovize i přes covidovou krizi patřila mezi nejstabilnější a nejvíce rostoucí kulturní sektor. Namísto aby se tento růst nadále podporoval a pomohl české ekonomice kompenzovat blížící se ekonomickou krizi, dojde k útlumu,“ dodává předseda APA.