Český chytrý hardware vybírá na vývoj přes web

Vývoj chytrých technologických zařízení spojených s mobilní aplikací je narozdíl od softwaru pro mobily nákladný a trh je stále ještě na začátku. Jednou z cest, jak na takové projekty získat peníze, je proto crowdfunding, sbírky po malých částkách od lidí, kteří si produkt „předplatí“. Zkušenosti s crowdfundingovými kampaněmi jsou ale různé, ne každému se daří uspět hned.

V Česku vzniklo v poslední době několik projektů, které se s chytrým hardware snaží prorazit celosvětově. Patří k nim bezpečnostní systém pro domácnosti Angee nebo trojrozměrné pero nové generace 3DSimo Mini vývojáře Davida Paškeviče.

Oba tyto projekty se představily na třetím, na vývojáře zaměřeném odborném setkání AppParade Meet, které pořádá Médiář. Doplnili je pak tvůrci zavedených projektů, autor aplikace pro monitorování spánku Sleep as Android Petr Nálevka a Matěj Kašpar Jirásek z brněnského studia X Production, hlavní vývojář aplikace DaysyView, která zaznamenává plodné dny u žen.

Vývoj za stovky tisíc dolarů

Rozvíjející se projekty Angee a 3DSimo Mini se snaží sehnat finance pro svůj rozjezd na crowdfundingové platformě Kickstarter. Angee tam vybralo víc, než požadovalo - za první měsíc kampaně zvládlo vybrat v přepočtu 8 milionů Kč, momentálně je to přes 9,5 milionu a do konce kampaně zbývají ještě dva týdny. Zatím prodali přes tisíc kusů produktu, který má být uveden na trh v říjnu 2016.

„Většinou je to tak, že největší zájem je na začátku a pak na konci kampaně,“ věří v ještě vyšší částku Lukáš Stibor, majitel studia Cleevio, které na projektu pracuje. Na Kickstarteru stojí Angee 309 dolarů, maloobchodní cena má činit 429 dolarů. Kromě Česka a vůbec Evropy je o něj zájem i v zemích jako Katar, Saudská Arábie či Singapur.

Cleevio je známé svými mobilními aplikacemi, a to v Česku i za mořem, mezi nejznámější projekty studia patří aplikace pro přehled výdajů Spendee. „Po letech, co děláme weby či mobilní aplikace, nás lákalo zkusit si něco skutečného, hmatatelného. Myslíme si, že k tomu lidé mají reálný vztah, citovější,“ říká Stibor. Projekt Angee vznikl v Česku, kde má tvůrčí základnu. Firma se ale registrovala i v USA a založila pobočku v San Francisku, neboť tu vidí největší zákaznický potenciál. 

Bezpečnostní systém ovládaný přes mobilní aplikaci Angee se, jak řekl šéf projektu Tomáš Turek, snaží vyhranit „vůči klasickým zabezpečovacím produktům, které jsou hloupé a drahé, jsou spojeny s měsíčními poplatky a náročně na instalaci“. „Technologie potřebujeme všichni k životu, ale mě osobně štve, že s nimi trávíme spoustu času a nechá si jimi brát pozornost. Chceme vyrábět produkty, u kterých technologii využíváme, ale zároveň pro nás není přítěží. Angee je prvním krokem tímto směrem. Pokusili jsme se udělat zabezpečovací systém, který je plně autonomní, to znamená, že nevyžaduje lidskou interakci,“ popsal vizi projektu Turek.

Rozvoj chytrého hardware je podle Turka pořád ještě „geeky“, tedy vyžaduje, aby koncový uživatel rozuměl technologii, uměl si pohrát s nastavením. „To se ale za dva tři roky změní, každý člověk si bude moci chytrý hardware koupit a umět ho rozchodit, systémy budou fungovat autonomně. Produkty musejí umět praktické věci řešit jednoduše, aby je mohla adoptovat masa,“ myslí si Turek. Jedním z prvních takto masově přístupných, jednoduchých projektů podle něj byl Thermostat značky Nest.

Nevýhodou vývoje chytrého hardware oproti vývoji samotného softwaru, jako jsou třeba mobilní aplikace, podle Turka je, že jde o zdlouhavý a drahý proces. „Každá chyba je velmi drahá. Musíte platit nejenom samotný prototyp, ale i lidi, kteří ho vyvíjí. Vývojový cyklus od prototypu do konce trvá tři až šest měsíců, a potom déle ještě samotná sériová výroba. Proto je důležité nepodceňovat přípravnou fázi a pořádně se zamyslet, jak má produkt fungovat,“ nabádá Turek.

Vývoj projektu jako Angee z prototypu do podoby, kdy se dá vyrábět sériově, přijde podle Turka na vyšší stovky tisíc dolarů. „Řešit cash flow je jedna z nejtěžších věcí v hardwarovém startupu. Všechny komponenty je třeba nakoupit půl roku dopředu a tak to dělat každý další měsíc. Chceme-li v říjnu příštího roku začít dodávat na trh, musíme už v březnu nakupovat komponenty,“ doplnil Tomáš Turek.

Úspěch až na druhý pokus

Dalším startupem, jenž se snaží prorazit v segmentu inteligentního hardwaru, je chytré pero 3DSimo Mini Davida Paškeviče. Ten do letošního října vybral na zmíněném Kickstarteru na svůj projekt v přepočtu přes 5,5 milionu Kč, ale až na druhý pokus.

První Paškevičovým počinem bylo 3DSimo, které uvedl na trh v roce 2013. V segmentu se tak objevil jako druhý, první byl současný největší konkurent, americký 3Doodler: „Máme s nimi vleklé patentové spory. Snaží se nás odbourat z evropských trhů a my se snažíme nenechat.“ Letos v červnu Paškevič představil novou verzi pera 3DSimo Mini, která se od původní odlišuje designem, velikostí (je menší) a právě ovládáním přes mobilní aplikaci.

Pero kromě kreslení ve 3D pájí i řeže, umožňuje práci s plastem, dřevem, kůží a dalšími materiály, s jeho pomocí je možné vytvářet modely, které mění barvy podle teploty nebo svítí ve tmě. To vše je možné nastavit přes mobilní aplikaci, která nabízí i videonávody a další nástroje. Uživateli 3D pera jsou podle Paškeviče modeláři, vývojáři, architekti, ale například i ženy na mateřské dovolené.

Na další rozvoj chtěl získat peníze na Kickstarteru. Přestože se spojil s investiční skupinou Rockaway Jakuba Havrlanta, která do projektu investovala, a také s profesionální americkou PR agenturou specializující se přímo na crowdfundingové kampaně, daného cíle v první vlně kampaně nedosáhl. Uspěl až na podruhé a získal zmíněných 5,5 milionu.

Když Paškevič zpětně hodnotí své zkušenosti s kampaněmi, určitě podle něj nefungují „drahé PR agentury, které jsou v zahraničí,“ a do velkých médií se mu bohužel nepodařilo dostat. Dobré zkušenosti má naopak s propagací přes youtubery, názorové vůdce na sociálních sítích. Spolupracoval asi s padesáti, ale ani to nebylo zadarmo. Youtubeři publikovali videa často díky tomu, že dostali samotný výrobek, nebo za odměnu v řádu stovek dolarů.

Paškevič potvrdil zkušenosti s nákladností projektu, o kterých před ním mluvil Tomáš Turek z Angee. „Dostat produkt do prodeje přináší řadu problémů. Třeba je to vysoká cena za samotnou dopravu. Když si zákazník nepřevezme balíček, platí odesílatel další vysoké poplatky,“ přiblížil Paškevič. „Výrobu a všechno ostatní máme v Česku, z Číny dovážíme tak 50 až 60 procent komponentů. Elektroniku, mechaniku a kompletaci se snažíme dělat celou tady,“ popisuje tvůrce. „Nechci to dělat v Číně, máme zavedenou fabriku ve Vrchlabí a víme, co od nich čekat.“

Ačkoliv se prodeje 3DSima postupem času stabilizovaly, a to i díky zmíněné finanční podpoře Rockaway, stále je startup v červených číslech, veškerý zisk pořád jde do vývoje. V současné době prochází mobilní aplikace i samotné hardware 3DSimo Mini změnou designu. Rozesílání výrobků, které si lidi „předplatili“ na Kickstarteru, má začít v březnu 2016. Jestli se budou vyrábět další, je otevřené. „Do té doby musíme najít investora. Peníze na sériovou výrobu nejsou,“ říká Paškevič.

Spící maska výhradně pro Android

Mobilní aplikaci monitorující spánek Sleep as Android, která funguje už pět let a používá se po celém světě, představil její tvůrce a šéf projektu Petr Nálevka z vývojářského studia Urbandroid Team.

Její základ tvoří chytrý budík, který podle aktuální spánkové fáze najde nejpříhodnější čas k probuzení, aby bylo co nejpříjemnější. Umožňuje přitom nastavit si způsob buzení - konkrétní melodii, zvuky přírody, případně i vyřešení nějakého úkolu, aby se člověk opravdu probudil. Aplikace monitoruje celý spánkový režim, a to včetně chrápání. Na chrápajícího umí i zamlaskat. Díky zaznamenaným anomáliím ve spánku mohou lidé rozpoznat i zdravotní potíže.

Aplikace také radí s ideálním časem, kdy jít spát, aby se neprohluboval spánkový deficit. K dalším vychytávkám patří integrace s kalendářem Googlu, pouštění ukolébavek, speciální aplikace na „ovládání snění“, stavu bdělého spánku, takzvaného lucidního snění. 

Sleep as Android za posledních pět let vyzkoušelo 12 milionů lidí, aktivních uživatelů má kolem 2 milionů. Aplikace od začátku funguje zdarma prvních 14 dní, i pak je jí možné používat grátis - i když uživatel nezaplatí, omezí se jen některé její funkce. Cena je v každé zemi jiná, díky marketingové podpoře Googlu nedávno v Indii činila 20 rupií (zhruba 8 Kč).

Skoro třetina prodejů spánkové aplikace probíhá v USA coby největším odbytišti, potom v Německu, Velké Británii, Austrálii a v Rusku. Aplikace je tvořená pouze pro Android, což byla zejména z počátku její konkurenční výhoda, verze pro iOS zatím není v plánu. Díky vývoji spánkové aplikace má Nálevka k dispozici řadu zajímavých dat, která by se prý dala využít k různým i lékařským studiím.

A co přidání chytrého hardware k aplikaci? Zkušenosti ostatních vývojářů s crowdfundigem zejména na Kickstarteru Nálevku spíš odradily. Vydal se proto cestou integrace s chytrými zařízeními, která už na trhu fungují. Nově tak přibylo napojení na chytré hodinky Android Wear, Pebble či Galaxy Gear od Samsungu nebo na chytré žárovky. První vlastní chytrý hardware je maska na spaní, která posunuje funkcionality samotné aplikace - pouští třeba vizuální vjemy do očí, aby ovlivnila snění.

Maska je dostupná jen v e-shopu firmy Happy Electronics. „První naši spoluprací byly brýle k psychowalkmanu, přitom psychowalkman neexistoval, ten jsem naprogramoval jako mobilní aplikaci pro Android,“ popisuje Nálevka. Cena masky v předprodeji zprvu činila 80 dolarů, aktuálně stojí 100 dolarů. Nálevka nevyužívá žádnou marketingovou podporu, vše prodává v rámci své komunity uživatelů. Masek se zatím prodalo zhruba třicet.

Měření plodnosti jako antikoncepce

Matěj Kašpar Jirásek, hlavní vývojář brněnského studia X Production, které vlastní Daniel Trávníček s tenistou Tomášem Berdychem, představil mobilní aplikaci DaysyView. Ta prostřednictvím inteligentního teploměru Daisy zaznamenává plodné dny u žen. „V podstatě je to bazální teploměr, který vám řekne, kdy mít, respektive nemít sex,“ řekl Kašpar Jirásek. Slouží tak ženám k plánování těhotenství, nebo naopak jako antikoncepce, za tímto účelem ji podle Jiráska využívá víc zákaznic.

Bazální teploměr je potřeba každé ráno vložit pod jazyk a zařízení propojit přes sluchátkový vstup s iPhonem. Poté se synchronizují data, na jejichž základě se vytvoří kalendář s grafem, který pak ukazuje plodné a neplodné dny během měsíčního cyklu. Dále zobrazuje historii měření, různé statistiky či předpověď cyklu na další měsíc.

Aplikace vznikla na objednávku švýcarské firmy Valley Electronics, jež pracuje řadu let na algoritmu plodnosti. Ve Švýcarsku i v USA jsou zařízení medicínsky certifikovaná, spolehlivost výsledků udává výrobce na základě medicínské studie na 99,3 %.

Primárními trhy jsou USA, Švýcarsko a Německo, kde jsou do tohoto druhu antikoncepce ženy ochotné investovat nejvíc. Teploměr lze používat i samostatně, aplikace má 1.500 uživatelek denně. Nově se chystá vstup na čínský trh.

Hardware vyvíjelo studio Bender Robotics, designérkou chytrého teploměru je Anna Marešová, která stojí i za vzhledem série erotických pomůcek Whoop-de-doo.

Obrazem z třetího AppParade Meet

 

 

 

 

 

 

 

 

 

O čem se mluvilo na minulých akcích

Polovina plateb Blesk peněženkou probíhá online

Slevomat plánuje rozjet rezervace na konkrétní časy

AppParade Meet podporují

Sdílejte