Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Český Forbes odstartoval důstojně. Píší do něj i Motejlek a Dočekal

Listování prvním číslem tuzemské edice téměř stoletého amerického magazínu

Obálka 1. číslo českého Forbesu

Obálka 1. čísla českého Forbesu

Nejbohatší místní inzerenti dostali luxusní nosič reklamy a je jasné, jaký časopisu bude zdobit předsálí zasedacích místností a pracoven českých byznysmenů. Místní verze magazínu Forbes se 94 let od vzniku svého amerického předobrazu dostala do Čech.

Nedávná návštěva Steva Forbese u prezidenta Klause a posléze Forbesův rozhovor pro Českou televizi naznačily, kdo by taky mohl svou tváří zaštítit českou verzi magazínu s „nejinspirativnějšími a nezajímavějšími byznysovými příběhy z celého světa“. Na graficky čistém titulu úvodního vydání je naštěstí někdo jiný: Jannis Samaras, úspěšný šéf Kofoly, českého fenoménu a „vtipu“, jak sám říká v rozhovoru uvnitř.

Kratší text ke Kofole připsal Miroslav Motejlek. Příspěvek není tak expresivní jako ty, které publikuje na Motejlek.com, to ale nic nemění na tom, že spolupráce s výrazným ekonomickým online publicistou Forbesu imidžově pomáhá. V online prostředí nový titul propaguje další výrazný autor známého jména Daniel Dočekal, ten Forbesu přispívá do sekce informačních technologií.

Šimůnkovi se pro sérii fotografií Klause i Samarase – včetně titulní – vyplatilo angažovat zkušeného fotografa Jiřího Turka a pro layout Studio Marvil, jemuž se letos výrazně povedl redesign konkurenčního týdeníku Euro. Díky tomu česká verze působí vzdušněji, lehčeji, než loni spuštěná slovenská, byť obě vychází z centrálního grafického konceptu Forbesu a slovenská měla titulní fotografii (Gabriela Eichlera) také kvalitní.

Příběh Kofoly dotváří infografika (znázorňující vlastnické vztahy i hospodářské výsledky), toutéž formou se vypráví o osudu vyhozených manažerů Hewlett Packard. Pomáhá tomu kvalitní papír - takové počiny budou v lesklém časopisu vždycky vypadat líp, než sebelepší vymyšlená infografika v novinách.

Čímž se dostáváme k jedné z předností spolupráce se zahraničními verzemi Forbesu, z nichž česká mutace bere průměrně 40 procent svého obsahu: k zajímavým „infografickým“ pohledům. Prosté porovnání výnosů akcií firem vedených „ikonickými zakladateli“ a výnosů za pět let od jejich odchodu je jedním z nejnápaditějších komentářů na téma „co bude s Applem“, na které jsem po Jobosově skonu narazil.

Forbes chce psát pozitivně, což je v době padajících výdajů do tiskové inzerce úvaha pro začínající lesklý byznysový magazín pragmatická, logická. Nebudí očekávání, že by byl byznysmenům nepříjemný, že by přinášel původní kauzy a přelomová zjištění (i jednu z hlavních story - spor Romana s Tykačem - vypráví „příběhověji“, než jak jsme ji dosud četli v novinách, a poté, co jsme ji už četli v novinách a jinde).

Takovou cestou se dá jít, naznačuje zájem inzerentů (AWT, Friedrich Wilhelm Raiffeisen, Rolex, Audemars Piguet, Wiesner Hager, ale třeba i Radio 1 a Regie Radio Music) o první číslo. Tým českého Forbesu není velký (šéfredaktor Petr Šimůnek si z Letné, z Hospodářských novin, které předtím vedl, přivedl „jen“ trio kolegů - konkrétně Jiřího Nádobu, Adélu Vopěnkovou, Irenu Zemanovou), vydělat si na kanceláře v Revoluční tak nebude problém.

A díky značce Forbes bude mít Šimůnek, který před časem v Hospodářských novinách rozjížděl lesklou přílohu Proč ne?!, u českých byznysmenů vždy dveře otevřené.