Český rozhlas zruší ke konci března 29 míst

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral dnes oznámil, že ke konci března veřejnoprávní rádio zruší 29 zaměstnaneckých pozic. Jak také řekl na zasedání Rady Českého rozhlasu, záměr mu už posvětili odboráři. „Na 19 místech jsou konkrétní zaměstnanci, s nimiž jsme se z 99 % dohodli na ukončení pracovního poměru dohodou,“ informoval Zavoral radu.

Letošní vlna propouštění se oproti té z roku 2018, kdy rozhlas zrušil 116 postů, podle Zavorala liší v tom, že se nezaměřuje jen na administrativní divize. V této oblasti už rádio šlo podle jeho slov „opravdu na dřeň“. Tentokrát se takzvaná optimalizace dotkne také výroby a zpravodajství. Právě ve zpravodajství dosud působí sedm z 19 končících zaměstnanců. „Není možné nedotknout se největších divizí, jako je zpravodajství, která má 320 členů,“ říká Zavoral. Propouštění avizoval Zavoral už loni na podzim, v prosinci pak oznámil, že veřejnoprávní rozhlas do poloviny letošního roku zruší 60 postů, z nichž bude 20 zpravodajských. Ke konci loňska Český rozhlas uváděl, že má obsazených celkem 1.430 míst.

Personální politiku zpochybňovali kandidáti do rady 

Český rozhlas byl dnes tématem také ve sněmovně. Před poslanci tam defilovali kandidáti, kteří se ucházejí o jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu. Kromě tradičního zdůrazňování důležitosti regionálního vysílání či archivu slovesné tvorby se pozastavovali právě nad personálním děním ve veřejnoprávním rádiu.

„Na začátku roku odešel šéfredaktor iRozhlasu Radek Kedroň, potom tým Lenky Kabrhelové. Myslím, že to bude něco znamenat. V tomto smyslu si myslím, že to rozhlas nedělá úplně dobře,“ prohlásil Miroslav Krupička, který býval ředitelem Rádia Praha, stanice Českého rozhlasu, která v cizích jazycích vysílá do zahraničí. Krupička se chtěl před šesti lety stát generálním ředitelem rozhlasu. Do Rady Českého rozhlasu kandidoval už v letech 2018 a 2020.

Za „nepříliš šťastnou“ považuje personální politiku také Kamil Machart, který se uchází i o místo v Radě České televize. „Není něco dobrého, pokud generální ředitel připravuje zásadní změnu ve zpravodajství, a proti změně se ozve 600 pracovníků. To svědčí o tom, že vedení možná málo vnímá náladu mezi zaměstnanci,“ prohlásil s odkazem na loňský záměr ředitele Zavorala, aby se šéfkou zpravodajství stala Jitka Obzinová, která měla přijít právě redukovat pracovní místa.

Na protesty z konce loňska reagoval i někdejší dramaturg Českého rozhlasu Stanislav Zdílna. Za největší mínus instituce označil interní komunikaci. „Na kauze s Jitkou Obzinovou bylo vidět, že komunikace nefunguje,“ míní Zdílna, který kandiduje zároveň do televizní rady.

To plánovala také bývalá poslankyně hnutí ANO Andrea Brzobohatá, kandidatury do Rady ČT se ale nakonec vzdala, jak dnes oznámila.