Český rozhlas letos propustil 70 lidí. Teď znovu apeluje na zvýšení poplatku

„My jsme si už pořádek doma udělali,“ obracel se dnes na zákonodárce ředitel rozhlasu.

René Zavoral a David Smoljak. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a senátor David Smoljak (STAN). Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Z veřejnoprávního Českého rozhlasu letos odešlo 70 zaměstnanců, oproti plánovým 60. Stav se tak během roku snížil z počátečních 1.440 na 1.370 lidí v hlavním pracovním poměru. Za poslední čtyři roky veřejnoprávní rádio zeštíhlilo celkem o 170 zaměstnanců. Médiáři to řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v Senátu při dnešní prezentaci strategie mediálního podniku do roku 2027. V předloženém dokumentu Strategie 27 pro digitální dobu veřejnoprávní instituce uvádí, že zaměstnává 517 novinářů, dál stovku hudebníků v symfonickém orchestru a vedle toho spolupracuje se čtyřmi tisícovkami externistů.

zleva zástupce generálního ředitele EBU a ředitel pro média Jean Philip De Tender, generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, senátor David Smoljak, mediální analytik Filip Rožánek. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Z dnešního představení strategie Českého rozhlasu v Senátu: zleva zástupce generálního ředitele EBU a ředitel pro média Jean Philip De Tender, generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, senátor David Smoljak, mediální analytik Filip Rožánek. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Z dnešního představení strategie Českého rozhlasu v Senátu. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Z dnešního představení strategie Českého rozhlasu v Senátu. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Z ročního rozpočtu Českého rozhlasu v aktuální výši 2,24 miliardy Kč největší výdajovou položku tvoří mzdy, jde o 1,02 miliardy, respektive 46 % všech výdajů. Dalších 14 %, respektive 310 milionů putuje na honoráře fyzickým a právnickým osobám či kolektivním správcům. Na straně výnosů jsou klíčové rozhlasové poplatky, z nich má rozhlas 93 % všech svých příjmů, v absolutních číslech to je 2,08 miliardy.

Měsíční rozhlasový poplatek se nicméně od roku 2005 nezměnil, zůstává 45 Kč. A podle výpočtu Českého rozhlasu jeho reálná hodnota vlivem inflace za 17 let klesla na polovinu: v příštím roce by měla činit mezi 22 a 23 Kč.

Neprošlo zvýšení poplatku o pět ani o deset korun

René Zavoral a Jean Philip De Tender. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

René Zavoral a Jean Philip De Tender. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Management veřejnoprávního rádia proto znovu apeloval na zákonodárce, aby poplatek už zvýšili. Tvrdí přitom, že možnosti vnitřních úspor vyčerpal a nyní je čas, aby pomohla nová legislativa. „My jsme si už pořádek doma udělali,“ podotkl dnes v Senátu generální ředitel Českého rozhlasu Zavoral. Zopakoval dřívější představu, že z 45 Kč by měl poplatek vzrůst na 60 Kč, což už loni nazval „absolutní prioritou“.

Zvýšení rozhlasového poplatku o 5 nebo o 10 Kč dnes navrhovali poslanci opozičního hnutí ANO, jako pozměňovací návrh k takzvané malé mediální novele, vládní předloze, která má hlavně změnit způsob volby členů rad veřejnoprávních médií. Návrh ANO ale sněmovní volební výbor, který má v gesci média, odmítl. Podle vládních poslanců by poplatky měly být jedním z témat širší, takzvané velké novely zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterou by měli zákonodárci dostat od kabinetu příští rok.

Podle návrhu poslanců ANO Aleše JuchelkyMartina Kolovratníka měl rozhlasový poplatek vzrůst na 50, respektive 55 Kč měsíčně. „Napravujeme nespravedlnost,“ hájil návrhy Juchelka. Spolu s Kolovratníkem poukazoval na to, že zatímco poplatek České televizi rostl od roku 2005 dvakrát z tehdejších 100 na nynějších 135 Kč (od roku 2008), u rozhlasu zůstal na zmíněných 45 Kč měsíčně. „Pětikoruna dělá zhruba 220 milionů korun na příjmech,“ poznamenal Kolovratník. Podle managementu rozhlasu by zvýšení o pětikorunu přineslo do jeho rozpočtu dokonce 250 milionů ročně.

Ministerstvo kultury se postavilo k oběma pozměňovacím návrhům záporně. Podle náměstkyně ministra Petry Smolíkové poplatky vyžadují širší debatu. Velkou novelu zákonů o ČT a rozhlasu chce ministerstvo předložit v co nejkratší době, aby mohla být účinná od roku 2024.