
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a senátor David Smoljak (STAN). Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas
Z veřejnoprávního Českého rozhlasu letos odešlo 70 zaměstnanců, oproti plánovým 60. Stav se tak během roku snížil z počátečních 1.440 na 1.370 lidí v hlavním pracovním poměru. Za poslední čtyři roky veřejnoprávní rádio zeštíhlilo celkem o 170 zaměstnanců. Médiáři to řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v Senátu při dnešní prezentaci strategie mediálního podniku do roku 2027. V předloženém dokumentu Strategie 27 pro digitální dobu veřejnoprávní instituce uvádí, že zaměstnává 517 novinářů, dál stovku hudebníků v symfonickém orchestru a vedle toho spolupracuje se čtyřmi tisícovkami externistů.

Z dnešního představení strategie Českého rozhlasu v Senátu: zleva zástupce generálního ředitele EBU a ředitel pro média Jean Philip De Tender, generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, senátor David Smoljak, mediální analytik Filip Rožánek. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Z dnešního představení strategie Českého rozhlasu v Senátu. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas
Z ročního rozpočtu Českého rozhlasu v aktuální výši 2,24 miliardy Kč největší výdajovou položku tvoří mzdy, jde o 1,02 miliardy, respektive 46 % všech výdajů. Dalších 14 %, respektive 310 milionů putuje na honoráře fyzickým a právnickým osobám či kolektivním správcům. Na straně výnosů jsou klíčové rozhlasové poplatky, z nich má rozhlas 93 % všech svých příjmů, v absolutních číslech to je 2,08 miliardy.
Měsíční rozhlasový poplatek se nicméně od roku 2005 nezměnil, zůstává 45 Kč. A podle výpočtu Českého rozhlasu jeho reálná hodnota vlivem inflace za 17 let klesla na polovinu: v příštím roce by měla činit mezi 22 a 23 Kč.
Neprošlo zvýšení poplatku o pět ani o deset korun

René Zavoral a Jean Philip De Tender. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas
Management veřejnoprávního rádia proto znovu apeloval na zákonodárce, aby poplatek už zvýšili. Tvrdí přitom, že možnosti vnitřních úspor vyčerpal a nyní je čas, aby pomohla nová legislativa. „My jsme si už pořádek doma udělali,“ podotkl dnes v Senátu generální ředitel Českého rozhlasu Zavoral. Zopakoval dřívější představu, že z 45 Kč by měl poplatek vzrůst na 60 Kč, což už loni nazval „absolutní prioritou“.
Zvýšení rozhlasového poplatku o 5 nebo o 10 Kč dnes navrhovali poslanci opozičního hnutí ANO, jako pozměňovací návrh k takzvané malé mediální novele, vládní předloze, která má hlavně změnit způsob volby členů rad veřejnoprávních médií. Návrh ANO ale sněmovní volební výbor, který má v gesci média, odmítl. Podle vládních poslanců by poplatky měly být jedním z témat širší, takzvané velké novely zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterou by měli zákonodárci dostat od kabinetu příští rok.
Podle návrhu poslanců ANO Aleše Juchelky a Martina Kolovratníka měl rozhlasový poplatek vzrůst na 50, respektive 55 Kč měsíčně. „Napravujeme nespravedlnost,“ hájil návrhy Juchelka. Spolu s Kolovratníkem poukazoval na to, že zatímco poplatek České televizi rostl od roku 2005 dvakrát z tehdejších 100 na nynějších 135 Kč (od roku 2008), u rozhlasu zůstal na zmíněných 45 Kč měsíčně. „Pětikoruna dělá zhruba 220 milionů korun na příjmech,“ poznamenal Kolovratník. Podle managementu rozhlasu by zvýšení o pětikorunu přineslo do jeho rozpočtu dokonce 250 milionů ročně.
Ministerstvo kultury se postavilo k oběma pozměňovacím návrhům záporně. Podle náměstkyně ministra Petry Smolíkové poplatky vyžadují širší debatu. Velkou novelu zákonů o ČT a rozhlasu chce ministerstvo předložit v co nejkratší době, aby mohla být účinná od roku 2024.

Proč někteří veřejnoprávním médiím nevěří a asi nikdy věřit nebudou

Přichází Prima+, TV Prima masivně investuje do nových seriálů pro streaming

Reklamní tvůrci vyloučili Marka Prchala z klubu ADC, argumentují etikou a morálkou
