Český rozhlas navýší rozpočet na 2,31 miliardy Kč

Rada Českého rozhlasu dnes jednohlasně schválila rozpočet veřejnoprávního rádia pro příští rok. Rozhlas plánuje vyrovnaný rozpočet ve výši 2,313 miliardy Kč, oproti letošnímu plánu je vyšší o milion. Očekávaný propad příjmů o 20 milionů Kč způsobený úbytkem poplatníků a koronakrizí Český rozhlas pokryje penězi z fondu digitalizace. Letošní rozpočet muselo vedení rozhlasu kvůli pandemii covidu aktualizovat, když ho po srpnovém projednání ponížilo o 14 milionů Kč.

Český rozhlas příští rok očekává výnosy z rozhlasových poplatků 2,08 miliardy Kč, nižší o 9,2 milionu. To je dáno demografickým vývojem v případě fyzických osob a zpomalováním hospodářského růstu v případě odhlašování přijímačů právnickými osobami, tedy firmami a podnikateli. Na 85 milionů klesnou (o 2 miliony) také příjmy z reklamy, na 22 milionů (o 5 milionů) z prodeje služeb. Vyšší výdaje plánuje rozhlas v osobních nákladech, navýšení mezd od začátku příští roku o 1 až 6 % vyjde na 13 milionů Kč. Český rozhlas zaměstnávající 1.419 lidí zvýšil od roku 2017 průměrné mzdy o 15 %, prohlásil ředitel ekonomického oddělení Martin Vojslavský.

„Schválený rozpočet plně zabezpečuje vysílání našich 23 stanic - celoplošných, speciálních, regionálních i vysílání do zahraničí. Počítá rovněž se spuštěním nové digitální stanice Radiožurnál Sport,“ řekl generální ředitel René Zavoral. Stanici věnovanou sportu a rockové hudbě plánoval Český rozhlas spustit už letos, její start ale odvolal kvůli odložení olympiády v Japonsku na příští léto. Další náklady by měly pokrýt mimo jiné výrobu nových pořadů i výrazný nárůst nákladů na digitální vysílání ve standardu DAB+. Rozhlas počítá také s mimořádnými výdaji na sportovní vysílání, což je spojeno právě s přesunutím řady velkých sportovních akcí z letoška na příští rok.

Celkově rozhlas v příštím roce plánuje investovat kolem 210 milionů Kč. Mezi největší připravované projekty patří dokončení rekonstrukce budovy Českého rozhlasu v Brně, dále rekonstrukce nově zakoupené budovy v Olomouci či opravy staveb rozhlasu v Praze. Instituce chce také vylepšit své vysílací i produkční technologie a posílit bezpečnostní systémy. V oblasti nových médií chce spustit projekt Můj rozhlas společně s mobilní aplikací iRozhlas a multimediální studio pro obrazové přenosy ze studií.

Rozpočet Českého rozhlasu na rok 2021. Zdroj: Český rozhlas

Radní se dnes - stejně jako v posledních měsících téměř pokaždé - dostali k otázce zastoupení poslanců SPD Tomia Okamury ve vysílání. Téma vlastní místopředsedovi rady Tomáši Kňourkovi v radě zaujalo také letos v září zvoleného Josefa Nerušila, člena komunikačního týmu pražského arcibiskupa Dominika Duky. Nerušil zopakoval svou stížnost z minulého zasedání, kde na své vlastní analýze ukázal nízkou četnost citací SPD a kritizoval interview s předsedou hnutí Okamurou vedené Vladimírem Krocem. „Šlo o selhání moderátora. Štítivost moderátora a politika je zřetelná už z fyzického jazyka,“ prohlásil Nerušil s odkazem na videozáznam rozhovoru. Tentokrát si v obou případech vyžádal písemné vyjádření od vedení rozhlasu.

Ke stížnosti se připojil radní Vítězslav Jandák, který přes „mikrofon cítí stranické sympatie“. „Je to hrozné a soudružské. Někteří lidé jsou fanaticky přesvědčení o své pravdě. Vstali podivíni, kteří kazí lidem život. Dopadne to špatně - s podivíny,“ prohlásil Jandák, který letos neúspěšně kandidoval do Senátu za hnutí ANO.