Český rozhlas plánuje zrušit stovky pracovních míst

„K další optimalizaci počtu pracovních míst rozhodně bude muset dojít,“ předeslal René Zavoral, znovuzvolený generální ředitel Českého rozhlasu, v rozhovoru s Médiářem. Jinak podle něj nebude možné zvyšovat v instituci mzdy a dál rozvíjet služby pro posluchače.

René Zavoral. Foto: Vojta Herout

René Zavoral. Foto: Vojta Herout

Ve veřejnoprávním rádiu dojde k dalšímu omezení počtu pracovních pozic. V rozhovoru s Médiářem to řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, jemuž po srpnovém znovuzvolení do funkce začne v lednu 2022 druhý šestiletý mandát. „Určitě v příštím roce budu chtít sáhnout do počtu pracovních míst, už se na to s kolegy připravujeme po právní i ekonomické stránce. K další optimalizaci počtu pracovních míst rozhodně bude muset dojít. Jinak nebude provoz Českého rozhlasu do budoucna ufinancovatelný – za předpokladu, že se nezvýší koncesionářský poplatek,“ uvedl Zavoral.

„Má-li chystané snížení počtu pracovních míst přinést konkrétní, hmatatelný výsledek, musí jít o stovky pozic. To říkám otevřeně,“ doplnil. Druhá vlna „optimalizace“ by se tak dotkla o poznání více míst než ta před čtyřmi roky. „Nutno zdůraznit, že mezi 116 pozicemi rušenými v první vlně, tedy v roce 2018, byly také takzvaně dlouhodobě neobsazené pozice. To je první množina, na kterou se znovu zaměříme. Dál je tu určitá skupina kolegů, kteří budou sami chtít využít programu výslužného k odchodu do důchodu,“ uvedl šéf Českého rozhlasu.

Podle výroční zprávy Českého rozhlasu za rok 2020, kterou letos v létě schválila Rada Českého rozhlasu, činil loni průměrný přepočtený stav zaměstnanců instituce 1.417. Průměrná mzda v Českém rozhlasu se loni zvýšila na 42.386 Kč, meziročně o 1.062 Kč.

Koncesionářský poplatek, který tvoří 90 % ročních výnosů Českého rozhlasu, činí 45 Kč měsíčně a od roku 2005 se nezměnil. „Jeho reálná hodnota je vlivem inflace nyní mnohem nižší a pohybuje se kolem 30 Kč,“ upozorňuje šéf rozhlasu. Ten k jeho zvyšování v současné situaci nevidí politickou vůli. Hodlá u zákonodárců dosáhnout aspoň indexace poplatku. „I když ani to nás nemusí zachránit,“ tvrdí.

„Velkou část finanční rezervy, kterou optimalizací [pracovních míst] získáme, chci nasměrovat do personálních nákladů, do mezd zaměstnanců. Abychom byli konkurenceschopní a aby tu pracovali lidi dobře zaplacení. Když totiž od nás odcházejí, je to v drtivé většině kvůli penězům. Část rezervy pak musí pokrýt nové služby, které jsme už rozjeli či které chystáme. Mandatorní výdaje z našeho dvoumiliardového rozpočtu jsou čím dál vyšší a neúprosnější,“ řekl znovuzvolený ředitel rozhlasu.

Rušení pozic v roce 2018 považuje Zavoral za krok správným směrem. „Myslím, že nakonec všichni vidí, že zrušením 116 pracovních pozic Český rozhlas nesešel na úbytě a nabízí dokonce víc služeb než v roce 2018, kdy se místa rušila,“ podotkl. „Umožnilo nám to čtyři roky po sobě zvyšovat mzdy. Průměrná mzda se za dobu, co jsem generálním ředitelem, zvýšila zhruba o pět tisíc korun. Nyní jdou nahoru všechny ceny, ať jsou to energie či všechny další vstupy, naopak na straně výnosů evidujeme jistý pokles u právnických osob, které by měly za přijímače platit. Při sílící krizí, která nastane po covidu, a zdražování, jehož jsme dnes všichni svědky, může začít klesat i platební morálka u fyzických osob, domácností,“ obává se.

„Sice jsme rádi za prodloužení výjimky na DPH, ale to nejsou žádné nové peníze. Při vědomí toho všeho bych rád nadále nabízel posluchačům stávající rozsah služeb, nerad bych je osekával a omezoval. Cílem je proto mít dobře zaplacené zaměstnance, kteří nám nebudou utíkat ke konkurenci, kteří budou rádi, že mají za zády spolehlivého zaměstnavatele, a to nejde udělat jinak, než vytvořit finanční rezervu,“ dodal.