Český rozhlas stáhl zpravodajku z Ruska. Stejně postupují i západní média

Veřejnoprávní Český rozhlas o víkendu stáhl z Ruska svou zpravodajku Ivanu Milenkovičovou. Stejně postupují i západní média. Reagují tak na zpřísnění cenzury v zemi. O konce minulého týdne v Rusku hrozí novinářům publikujícím „lživé“ informace o ruské armádě a invazi na Ukrajinu vysoké tresty. Vysílání z Ruska přerušily německé veřejnoprávní stanice ARD a ZDF, španělská tisková agentura EFE či americká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa. 

„Po vyhodnocení všech rizik, které souvisejí s přijetím zákona o dezinformacích v Rusku, jsme se o víkendu rozhodli naši zahraniční zpravodajku stáhnout. Toto rozhodnutí jsme pečlivě zvažovali, protože informace přímo z Ruska jsou pro naše zpravodajství důležité. Bezpečnost naší zpravodajky ale byla jasnou prioritou,“ napsal Médiáři mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna. Český rozhlas ještě v sobotu uváděl, že by Milenkovičovou rád udržel v Rusku co nejdéle.

Veřejnoprávní Česká televize zpravodaje Karla Rožánka v Rusku zatím nechává. „Podrobně se se zněním zákona seznamujeme, diskutujeme souvislosti s našimi televizními partnery sdruženými v EBU a připravujeme se na různé možnosti,“ napsala dnes mluvčí televize Karolína Blinková.

Světová média stahující své novináře se odkazují právě na nové cenzurní zákony. „ARD a ZDF posuzují dopady v pátek přijatého zákona a zastavují vysílání ze svých moskevských studií. Oba veřejnoprávní vysílatelé budou publiku dál přinášet informace o dění v Rusku a na Ukrajině odjinud,“ uvádí německé veřejnoprávní stanice ve společném prohlášení.

„Agentura EFE se ode dneška rozhodla dočasně ukončit své informační aktivity v Rusku poté, co byl schválen nový zákon, který trestá až 15 lety vězení publikaci zpráv, které úřady považují v souvislosti s válkou na Ukrajině za nepravdivé,“ napsala španělská agentura. Zpravodaje z Ruska odvolá i italský veřejnoprávní rozhlas a televize RAI, další působení zvažuje i rozhlas Radio France. Stažení svých novinářů z Ruska už dříve ohlásily například stanice CNN, BBC, CBC nebo agentura Bloomberg. 

Ruský parlament v pátek schválil zavedení trestní odpovědnosti v podobě až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Zákon v sobotu podepsal prezident Vladimir Putin. Novela zavádí do trestního zákona nové ustanovení o veřejném šíření vědomě lživých informací o použití ozbrojených sil při obraně zájmů Ruska a jeho občanů. De facto to znamená, že média mohou zveřejnit pouze oficiální informace úřadů. Ve světle současné invaze na Ukrajinu tak mohou informovat pouze o tom, jak konflikt prezentuje Moskva - tedy jako „speciální vojenskou operaci“, která má osvobodit Ukrajince. 

Facebook skončil, populárnější Instagram stále běží

Není zřejmé, co to znamená pro platformy, na které přispívají samotní uživatelé. TikTok vlastněný čínskou společností ByteDance proto omezil pro ruské uživatele možnost nahrávání nových videí a živého vysílání. Můžou sledovat pouze stávající obsah a dopisovat si. „Ve světle nového ruského zákona o ‚fake news‘ jsme neměli jinou možnost, než pozastavit živé streamování a nový obsah u své videoslužby, zatímco budeme posuzovat bezpečnostní důsledky tohoto zákona,“ uvádí zástupci společnosti na Twitteru.

Sociální sítě Twitter a také Facebook už nejsou v Rusku dostupné. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor je v pátek zařadil na seznam blokovaných webů, porušují podle něho klíčové principy svobodného šíření informací a neomezeného přístupu ruských uživatelů k ruským médiím na zahraničních internetových platformách. Obě platformy, stejně jako YouTube, Instagram či TikTok, na území Evropské unie zablokovaly po rozhodnutí EU kanály ruské státní televize RT a agentury Sputnik.

Instagram a WhatsApp, služby patřící stejně jako Facebook společnosti Meta, nicméně v Rusku nadále fungují. Twitter v Rusku využívá necelých pět milionů lidí, Facebook má přes sedm milionů uživatelů, Instagram přes 51 milionů a chatovací aplikaci WhatsApp využivá víc než 66 milionů Rusů, připomíná Washtington Post.

Ruský úřad omezil také přístup do digitálních obchodů s aplikacemi pro telefony s operačním systémem od Googlu a Applu. Obě společnosti naopak omezily své působení v Rusku. Google na jeho území nedovoluje prodej reklamy, Apple pozastavil prodej svých zařízení. 

Roskomnadzor minulý týden též umlčel rádio Echo Moskvy a televizi Dožď, jedny z posledních nezávislých médií v Rusku. Novináři z Echa Moskvy pokračovali ve své práci aspoň na sítích, po přijetí represivních zákona už nepublikují ani tam. Obě média cenzurní úřad obvinil z šíření falešných informací o válce.

Veškeré informace o invazi musel odstranit list Novaja Gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov loni obdržel Nobelovu cenu míru. „Vojenská cenzura v Rusku rychle přešla do nové fáze: od hrozby blokování a zavírání publikací (téměř plně realizované) k hrozbě trestního stíhání novinářů i občanů, kteří šíří informace o bojích odlišné od tiskových zpráv ministerstva obrany. Není pochyb o tom, že tato hrozba bude realizována. Nemáme právo riskovat svobodu našich soudruhů,“ píše redakce ve vyjádření, proč maže z webu i sociálních sítí všechny příspěvky o válce.

Ruské úřady také kvůli informování o agresi na Ukrajině omezují přístup i na zahraniční portály, které mají ruskou mutaci jako BBC, Rádio Svobodná Evropa, Deutsche Welle nebo Meduza sídlící v Rize.