Chabý altruismus platforem nezasluhuje roztleskávání

Náš boj s dezinformacemi funguje, hlásí Google –⁠ a vyhodí řadu lidí z odpovědného týmu.

Naše očkování proti dezinformacím funguje, po Česku, Slovensku a Polsku ho nasadíme také v Německu a Indii, oznámil v týdnu Google. V našem regionu loni na podzim experimentoval s kampaní, skrze níž se snažil vysvětlit fungování dezinformací. Jeho metoda zvaná prebunking spočívá v tom, že se pokouší obecenstvo na dezinformace připravit dřív, než k němu skutečně doputují. Chce posilovat imunitu, která může být účinnější než zpětné ověřování faktů. Fajn věc. Můžeme ale pochybovat, nakolik se americký gigant chce altruismu opravdu věnovat.

V praxi Google nechal natočit krátká videa. Parta se baví na pivu o uprchlících, jeden ze zúčastněných dochází za pomoci přátel k tomu, že na ně nemůže házet všechny problémy světa. Heuréka – dezinformátoři na mě použili metodu obětního beránka, zjišťuje pomýlený. Na kampani v Česku spolupracovala fact-checkingová organizace Demagog.cz a tým Jednoho světa na školách, který se pod hlavičkou Člověka v tísni věnuje mediálnímu vzdělávání.

Výsledek je poněkud kožnatý. „Kampaň zůstala stát v tom nejhorším možném místě, na půl cesty mezi planým poučováním a hranou demonstrací, která má ukázat problém a nějaké to ponaučení,“ shrnul pro ČT24 reklamní matador Vilém Rubeš. I tak ale podle oficiálních čísel viděla spoty na YouTube, Facebook, TikToku a Twitteru většina tamního osazenstva.

A prý to aspoň trochu funguje. Studie od Googlu teď tvrdí, že kdo videa zhlédl, dokázal snadněji rozeznat manipulace. Výzkumníci to zjišťovali za pomoci dotazníku a rozdílu v odpovědích mezi těmi, kteří videa (ne)viděli. Kritický apetit posílila kampaň hlavně v Polsku, trochu méně v Česku, skoro vůbec na Slovensku. To ale údajně může být i tím, že tamní videa nebyla původní, ale pouze dabovaná.

Věc se zdařila, zpráva proletěla velkými médii, Google začne „prebunkingovat“ i v dalších zemích. V oslavných zprávách ale zpravidla chybí, že internetový hegemon v lednu zásadně posekal tým, který stojí za projekty, jako byl ten středoevropský.

Oddíl zvaný Jigsaw dělá opravdu chvályhodné věci. Vyvíjí nástroje pro digitální úkryt před autoritářskými vládami, přichází s praktickými udělátky pro snižování digitální nenávisti. Teď na tom všem ale nepracuje padesát, ale pouze třicet lidí. Téměř polovina šla od válu. Google sice nedávno propouštěl ve velkém, rozloučilo se s ním na 12.000 zaměstnanců, to ale pořád dělá pouze 6 % celé společnosti. V Jigsaw byl podíl vyhozených nepoměrně vyšší.

Laboratoř ale nevydělává. Její projekty jsou pouze altruistické, a tak byl tým podle tvrzení amerického Forbesu mnohem víc na ráně. Google chce hlavně vydělávat, jeho společensky-odpovědné projekty bývají stejně jako u Facebooku příliš často naleštěné PR. Média by proto neměla roztleskávat údajnou dobrotu platforem, aniž doplní, že bychom to celé neměli brát tak úplně vážně.

Vybírám z internetu

Po převzetí Twitteru Elonem Muskem jsem psal, že už to nebude místo zaslíbené novinářům. Pravdu jsem neměl. Drtivá amerických žurnalistů zůstává, byť novináři ze spíš levicových médií tweetují méně.

*

Vltava reprízovala Miss Ameriku od Miřenky Čechové, zábavný literární portét současného New Yorku. Čte Tereza Dočkalová, hudební design Martin Tvrdý = záruka kvality.

*

Na podzim se objevil pojem corecore. Označoval subžánr nihilisticko-dadaistických videí hlavně na TikToku. Autor pojmu po pár měsících rekapituluje, jak se corecore vyvíjí. Je to zajímavá studie efemérního internetu a otázek, které moderní lidé řeší už dobré století: je to politické, je to skutečné, je to vůbec něco?