Hry Járy Cimrmana si nelze volně přehrát už ani na populárním videowebu YouTube. Dva roky po smazání audionahrávek ze všech streamovacích služeb totiž v pondělí zmizel z YouTube celý kanál videonahrávek nazvaný Divadlo Járy Cimrmana, oficiálně uvedený v září 2016 k padesátinám divadla. Kanál na YouTube nabízel mimo jiné záznamy všech 15 her v celé délce, přičemž některé měly přes milion zhlédnutí.
Google, který je provozovatelem YouTube, před čtyřmi lety kanál s Cimrmanovými hrami uváděl oficiální tiskovou zprávou, ale představitelé Divadla Járy Cimrmana teď tvrdí, že nevědí, kdo kanál založil a provozoval, potažmo kdo ho nechal stáhnout. „Nevíme, co se stalo. Žižkovské divadlo Járy Cimrmana kanál Divadlo Járy Cimrmana neprovozovalo a nevíme, kdo ho provozoval. Obrátili jsme se na členy Divadla Járy Cimrmana, ale zatím nemáme žádnou odpověď,“ sdělila na dotaz Médiáře ředitelka Žižkovského divadla Járy Cimrmana Jana Rumlenová.
Mimo dění je tentokrát i nahrávací společnost Supraphon, která už předloni stáhla Cimrmana ze streamovacích služeb jako Spotify, Deezer, Google Play či Apple Music, údajně proto, že se tam nevyplácely. „Naše vydavatelství vydává pouze zvukové záznamy her Divadla Járy Cimrmana, na jejich audiovizuální podobu práva nemáme. Z toho důvodu nejsme a nebyli jsme provozovateli zmíněného kanálu Divadla Járy Cimrmana na YouTube, příčinu jeho zmizení tudíž neznám,“ odepsal vedoucí digitálního obchodního oddělení Supraphonu Michal Koch.
Jak Médiář následně zjistil, zmizení kanálu s Cimrmanovými hrami z YouTube je důsledkem probíhajícího soudního sporu. V něm se Filip Smoljak, jeden ze čtyř potomků zesnulého spoluzakladatele divadla a režiséra Ladislava Smoljaka, dožaduje po společnosti Originální videojournal určitých informací právě o nahrávkách Divadla Járy Cimrmana. Pražská firma Originální videojournal, kterou rovnými díly vlastní Pavel Kačírek, Jarmila Konířová, Andrej Krob a Olga Pešková, pořídila mnohé z nahrávek, které se na zmíněném kanálu na YouTube objevily. Byť firma své nahrávky nelicencovala, proti jejich použití na internetovém videokanálu dosud neprotestovala.
Filip Smoljak na Facebooku uvedl, že kanál „nechal zmizet“ doktor Rudolf Leška z kanceláře Štaidl Leška advokáti. Ten to na dotaz Médiáře potvrdil: „Originální videojournal je výrobcem některých zmíněných nahrávek, kterého žaluje Filip Smoljak a vytýká mu, že může za to, že nahrávky her Divadla Járy Cimrmana jsou dostupné na YouTube. Originální videojournal strpěl různé své nahrávky na YouTube, neznamená to ale, že z nich měl jakýkoli příjem. Ale vzhledem k tomu, že existence zmíněných nahrávek na YouTube Filipu Smoljakovi vadí, požádali jsme YouTube o to, co mohl [Filip Smoljak] udělat i sám a bez žaloby na mého klienta, tedy o stažení všech videí s hrami Divadla Járy Cimrmana, a to jak na zmíněném kanále, tak i jiných, které jsme našli.“
„Nikdy jsem neusiloval o to, aby byly záznamy her staženy. Naopak, iniciativa zveřejnit je a bezplatně je šířit bez reklamy přišla v minulosti ode mne. Dokonce jsem v roce 2016 napsal dopis Zdeňku Svěrákovi, ve kterém jsem ho žádal, aby to umožnil. Odpověděl mi, že je to populistická blamáž a že by to mělo být každopádně zpoplatňováno. Dosáhl svého skrze takzvanou monetizaci reklamou. Dnes jsou však záznamy zcela pryč, a to naprosto proti mé vůli,“ reagoval Smoljak.
Veřejně neznámo zůstává, kdo byl tvůrcem kanálu na YouTube a kdo videa na web nahrál. Rudolf Leška to s ohledem na probíhající spor odmítl komentovat. Filip Smoljak tvrdí, že ve sporu, který vede s Originálním videojournalem a jehož nejnovější dění proběhlo u soudu v pondělí, se pídí právě po informacích, kdo kanál založil: „Nejde o peníze, jen o to, kdo provozuje Cimrmanův kanál na YouTube.“
Každopádně záznamy Cimrmanových her si už oficiálně z internetu přehrát nejde. Mohou si je vychutnat jen vlastníci fyzických nosičů, respektive ti, kteří si u Supraphonu zakoupili příslušné digitální soubory.
Doplněno o reakci Filipa Smoljaka