Proč děláme web, denní newsletter, týdenní Katovnu a nově též měsíční souhrny? Poslechněte si.

Clubhouse po týdnu: všichni (bohužel) dostali hlas

Své pocity z nové sociální sítě shrnují digitální marketéři Jonáš Čumrik a Tomáš Pflanzer.

Photo by William Krause on Unsplash

Sociální síť Clubhouse využila hlas, audio. Photo by William Krause on Unsplash

Jak vypadá Clubhouse po týdnu?

Jonáš Čumrik: Právě jsem klikl na Leave quietly v růmce, kde se teens nově příchozího ptali „ahoj, můžeš nám říct jaké drogy máš nejraději a proč je to zrovna piko?“ Uf, fakt je to teprve týden od naší první zmínky o Clubhouse? To tempo je šílené. Když moje milovaná bublina usíná nebo pracuje, objevují se tam fakt divné růmky, kde konverzace spíš poukazuje na jednoduchost řečníků než na zábavu nebo zajímavé informace.

Tomáš Pflanzer: Ještě jednou růmka, Jonáši, řekni to ještě jednou varuju tě, já tě varuju, řekneš tu svou růmku ještě jednou… Já totiž, přátelé, asi vystřízlivěl z Clubhousu! Je to hrozný žrout času, je to prokrastinace 2.0. A třeba kamarád Petr Ludwig by neměl nyní řešit covid, ale spíš napsat Konec prokrastinace 2.0 a tam popsat odinstalování Clubhousu z telefonu. Schválně, podívejte se na čas strávený u obrazovky.

Po týdnu: v čem je největší síla Clubhouse?

Tomáš Pflanzer: Síla? Clubhouse je klasickým pokecem v hospodě, baru nebo na večírku. Stejně jako všude tam, tak i tady jsou často lidé, které vlastně ani slyšet nechcete. Co se ale rozhodně nedá Clubhousu upřít, je timing. Je vidět, že socializace lidem chybí a teď nemyslím, tu umělou facebookovou nebo instagramovou, ale takovou, co je možná nejbližší reálnému životu. Díky tomu tady můžete během pár hodin zažít kvalitní Insider naživo s Mirkem Topolánkem či super zábavu se štábem kolem Dominika Feriho a Václava Smolky, nebo naopak skončit v místnostech plných marketingových či růstových bullshitů, které v Clubhousu vytrvale udržují svou zbytečnou existenci.

Největší síla sítě Clubhouse je v propojování bublin.

Jonáš Čumrik: Tomáš tu dobře popisuje onu neuvěřitelnou různorodost. V první otázce si z toho dělám sice legraci, ale mám pocit, že poprvé mají boomers možnost nahlédnout do světa, o kterém přednáším, a slyšet reálně, co mladí řeší, jak se vyjadřují, co považují za priority a jaké věci jim dělají radosti či starosti. Největší síla je momentálně v propojování bublin. Ruku na srdce: kdo při poslouchaní konverzace v růmce na Clubhouse není zároveň v nějaké skupinové konverzaci s přáteli na jiné sociální síti a neřeší nebo nerekapituluje to, co se právě děje.

Jak na Clubhouse nejlíp fungovat?

Jonáš Čumrik: Pečlivě si vybírejte, komu dáte follow, prosím! Aplikace vás upozorňuje, když někdo z těch, které sledujete, mluví v nějaké růmce a nebo si nějakou růmku založí. Pokud nechcete, ať vám neustále bliká telefon (i při snížené frekvenci upozornění) a vaše chodbička neboli feed není zaflákaný milionem divných konverzací třech lidí (ano, stále ještě většina neumí založit zamčenou růmku), dvakrát se rozmyslete, komu follow dáte.

Tomáš Pflanzer: Jsem ve fázi, že zvuk slepic pojídajících zrní považuju za víc obohacující než poslouchat některé místnosti v Clubhouse. Ale pokud chcete dál zkoušet, rozhodně dodržujte to, co doporučuje Jonáš. Důležité je také nehltat úplně všechny, kteří se tam vydávají za „experty“. Berte to jako na každé jiné síti: všichni najednou získali hlas a někteří říkají opravdu nesmysly.

Kdy během dne je jeho primetime?

Tomáš Pflanzer: Je jich několik, skvěle fungují brzká rána při cestě do práce, obědy a také klasický večerní televizní primetime. 

Jonáš Čumrik: Z osobní zkušenosti mohu potvrdit brzká rána. Stihli jsme si už založit pravidelnou relaci, se kterou přišla moje mladší sestra Karolína Čumriková, když se rozhodla, že budeme ráno řešit cestu do práce. Přidal se k nám Petr Mára a občas to je krásné povídání tří generací, které mě osobně neuvěřitelně baví. Doufám, že i posluchače… Takže od osmi do devíti se slyšíme.

Jaké jsou nejlepší místnosti neboli růmky?

Jonáš Čumrik: V pondělí 25. ledna byla nejsledovanější růmka o investicích, měla kolem sedmi stovek aktivních posluchačů. Den předtím to byly novinky z Clubhouse (čtyři stovky posluchačů), což hned ráno dohnalo naše ranní vysílání. Sledovanost je tady pomíjívá. Každou hodinou přibývají noví uživatelé a to v takovém množství, že co bylo včera maximum, je další ráno jenom slabý odvar v ne příliš zajímavé růmce. Nejlepší tak vyhodnocuji ne podle počtu aktivních posluchačů, ale podle úrovně speakerů. A ti se hledají hůř a hůr.

Tomáš Pflanzer: Ráno Karolína s Jonášem, oběd Hanka s Milanem a večer si udělejte drink a zkuste chytnout Ústřední krizový štáb. Zahraniční růmky - ehm: místnosti - ani nejmenuji, tam je bullshitu ještě víc.

Co nás čeká dál?

Tomáš Pflanzer: Růst, stagnace a pád. Ale nepředbíhejme, ještě se určitě dočkáme monetizačního modelu, kdy budou odměňování samotní tvůrci či vznikne možnost placených místností. Ty by v ideálním případě mohly přitáhnout kvalitní tvůrce podcastů, úspěšné moderátory či i některé typy oborových konferencí. Avšak já osobně, jak jsem říkal, jsem s touto sítí ve fázi vystřízlivění. Byl to rychlý týden. Ale cítím z toho všeho totéž, jako třeba z Pokémon Go. Pamatujete, jak i v Česku vznikaly firmy na marketing tam? Jak marketingoví „experti“ říkali, jakou budoucnost Pokémon Go má? Podobné to bude i s Clubhousem, akorát vystřízlivění přijde pro část uživatelů velmi brzy. Twitter už pro část svých uživatelů spustil své Spaces, což je víc než silná konkurence. Zabijákem Clubhousu bude však až něco podobného od Facebooku přímo integrované do Messengeru, což samozřejmě očekávám.

Jonáš Čumrik: Co čeká nás? Doufám, že brzy konečně zase kvalitní a ničím nerušený spánek.