Původně jsem chtěl psát o kampani Evropského sociálního fondu. Ale včera v noci jsem v posteli viděl televizní spot Colgate, který všechno změnil.
Jedná se o klasický minipříběh, který se může stát v nákupním centru každému z nás. Má takový tah na branku, že mě přiměl přehodnotit plány na večer - chtěl jsem jít spát, ale místo toho jsem vstal a začal přecházet po bytě. Popravdě, netušil jsem, že se takové spoty stále točí.
O co v něm jde: mladá žena prochází v dobré náladě nákupním centrem. Odchytne ji figurant, který ve stánku Colgate nabízí bezplatnou prohlídku chrupu speciálním zařízením, jež hned ukazuje, zdali je chrup zdravý, nebo obsahuje ošklivé věci, způsobené používáním neprávné zubní pasty. Tento přístroj není v průběhu spotu nijak představen. Skládá se z ručního skeneru chrupu a počítače s monitorem, na kterém je vidět znečištění chrupu.
Samozřejmě že dáma má v celé ústní dutině spoustu svinstva, které na monitoru svítí červeně. Vypadá to jako stav ohrožující život. Pochopitelně, nepoužívá totiž správnou zubní pastu (používá vůbec nějakou?). Na zjištění, že je špindíra, reaguje úsměvem, mladý muž ji totiž nabídne vzorek zubní pasty Colgate, aby si ji vyzkoušela.
Druhý den má dáma opět čas a jako vždy v dobré náladě přichází do nákupního centra k opakování testu. Je to fantastické, její chrup svítí modře, barvou čistoty a zdravých zubů.
Překvapila mne nereálnost celé situace, zejména
- dámu nepřekvapuje, že má špinavý chrup (asi s tím tak trochu počítá)
- nenechá si vysvětlit, proč tomu tak je (neargumentuje tím, že má dobrý důvod používat stávající výrobek)
- bez námitek přijímá produkt, aniž se ptá na jeho vlastnosti a cenu (PROČ jen Colgate? kolik to stojí?)
- má druhý den čas (to se zdá nereálné, druhý den čas mají jen zabezpečené ženy v domácnosti, které, si myslím, používají výrobek vyšší třídy. Pokud se jedná o víkend, je trochu smutné, že dáma nemá nic lepšího na práci, než se poflakovat po nákupáku. Vždyť je skoro už jaro!)
- opět s úsměvem (celý spot se nese v jediné poloze „úsměv“) se vrací
Co mě na spotu baví, je bezproblémovost a absence dramatu. Jako bychom se vrátili zpět do zlaté éry televizní reklamy. Není to samozřejmě nic, co by se dokázalo měřit s vrcholy žánru, napadá mě třeba:
...a zlato získává: Persil!
Výrobek získal ocenění od asociace, která není nijak blíže představena, nevíme, co je to za lidi, ale ukážeme předání této ceny. Pak si prohlédneme, jak skvělé má výrobek vlastnosti - čistí jakékoliv skvrny. Krátký film končí potleskem ve stoje, který vítězi souteže věnuje anonymní publikum.
Nové? Ne, vyprané v Perwollu
Partička mladých lidí obdivuje nové oblečení krásné ženy. Někdo z nich prohlásí, že to je určitě nové, což není, jen vypadá. Je to totiž vyprané v Perwollu. Aby debata nevisela někde ve vzduchu, má jeden z nich vždy při sobě svůj oblíbený Perwoll, ať už jsou v jakékoliv situaci.
Plus Perwoll White Magic.
Perwoll je myšlenkou, že si lidé s sebou nosí jedno balení, aby měli prodejní argument při jakémkoliv rozhovoru s přáteli, tak revoluční, že existují akce, kde s sebou flašku s pracím práškem nosili i běžní lidé! Bravo! Také jsem o tom svého času uvažoval.
Současné spoty jsou více sociální, lidské, zaměřené na charakter člověka a jeho příběh. Tento spot je prodejní, nechci říkat asociální, ale já jsem si u něj orazil. Příběhy a dramata totiž můžu sledovat na více než stu kanálů, a to nepočítám, že jsem včera sledoval novou telenovelu.
Prostě, život každého z nás je už příliš dramatický, proč koukat na dramata i v reklamním bloku?