ČT i rozhlas přijdou ročně o stamiliony, ČT3 hrozí konec

Veřejnoprávním médiím má letos skončit výjimka na DPH, poslanci ji odmítli prodloužit.

Česká televize a Český rozhlas přijdou ročně celkem o 420 milionů Kč. Poslanci totiž ve středu při schvalování novely zákona o dani z přidané hodnoty odmítli pozměňovací návrh, který měl oběma veřejnoprávním vysílatelům zajistit prodloužení částečného odpočtu DPH. Výjimka, která platila od roku 2017, tak skončí s letošním rokem a od roku 2022 budou muset obě média šetřit na tvorbě a službách.

Jak upozornil web Digizone.cz, návrh, který podal předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, neprošel o jediný hlas: „Pro návrh hlasovaly všechny opoziční strany, koaliční ČSSD, dále KSČM a nezařazený poslanec Václav Klaus mladší. Zdržela se SPD a většina poslanců ANO, z vládního hnutí zvedlo ruku pro návrh celkem sedm zákonodárců.“ Byli to většinou členové volebního výboru, tedy Aleš Juchelka, Martin Kolovratník, Barbora Kořanová a Patrik Nacher a kromě nich také Iva Kalátová, Jiří Mašek a Karla Šlechtová.

Novelu ještě posoudí Senát, nicméně rozhodnutím dolní parlamentní komory znamená, že konkrétně Česká televize přijde ve svém rozpočtu o víc než 300 milionů Kč a Český rozhlas o 120 milionů. Letošní rozpočet ČT je 6,84 miliardy Kč, rozpočet Českého rozhlasu 2,31 miliardy.

„Přímý, negativní dopad na tvorbu a služby“

„Obě média bojují s mimořádnými výdaji spojenými s koronavirovou krizí. Nabídla občanům nové programy a rozšířila i nabídku pořadů a služeb, které reagovaly na společenskou situaci. Tyto mimořádné náklady ještě navýšily provozní výdaje spojené s přesuny výroby, testováním, hygienickými opatřeními a zvyšující se ceny všech vstupů. Příjmy vysílatelů se proti tomu snížily výpadkem obchodní činnosti i z inkasa poplatků,“ reagovaly ve společném prohlášení ČT a Český rozhlas.

„Rozhodnutí tak bude mít přímý dopad na původní televizní výrobu, zejména dramatickou tvorbu, animované a dětské příběhy, na rozvoj regionálního zpravodajství a dopadne i na sportovního diváka. Česká televize zřejmě bude muset ukončit i vysílání programu ČT3,“ varuje ČT. Program pro seniory spuštěný loni v březnu fungoval rok v pilotním provozu, letos v březnu Rada ČT schválila jeho provoz do konce letoška. Fungování kanálu si letos vyžádá 80 až 95 milionů Kč.

„Negativní dopad bude mít novela i na Český rozhlas a další rozvoj jeho služeb,“ uvádí veřejnoprávní rádio. „Úbytek financí se dotkne výroby a vývoje nových formátů rozhlasových pořadů i rozvoje digitalizace a multimedializace obsahu. Ztížený bude i další rozvoj regionálních rozhlasových studií.“

Koncepční změny financování se nestihly

Generální ředitel ČT Petr Dvořák přitom předpokládal, že výjimka bude prodloužena. „Posunutí výjimky na DPH do roku 2024 přitom vytvoří prostor, aby se změny financování ČT provedly koncepčně, standardním postupem, změnou mediálních zákonů. To se do voleb určitě nestihne,“ vyložil Dvořák v březnovém rozhovoru pro týdeník Euro. „Až přijde nová poslanecká sněmovna, může vzniknout koncepce, optimálně dojde k dohodě na rozsahu veřejné služby, který by měla ČT poskytovat, tomu se pak přizpůsobí zákon. Než vše projde standardním procesem, zabere to minimálně dva roky. Takže na konci roku 2024 se to všechno potkává.“

Teď ovšem výjimka na DPH pro ČT a rozhlas po pěti letech dosavadní podoby zákona o dani z přidané hodnoty končí. Obě instituce varovaly, že se znovu ocitnou v právní nejistotě ve způsobu účtování daně: „V minulosti právě rozdílný výklad vedl ke sporům Českého rozhlasu a České televize s Finanční správou. Tyto spory nebyly stále uzavřeny.“

Koncesionářské poplatky, dominantní zdroj příjmů médií veřejné služby, se v případě rozhlasu zvyšovaly naposled v roce 2005 a v případě televize v roce 2008, přičemž reálná hodnota poplatku rok od roku klesá.