ČT navrhuje zvýšit poplatek o 15 Kč, Nova a Prima se obávají poškození trhu

Česká televize i Český rozhlas navrhují zvýšení televizního, respektive rozhlasového poplatku shodně o 15 Kč. Televizní poplatek by se tak zvýšil na 150 Kč měsíčně a rozhlasový na 60 Kč. Zároveň oba veřejnoprávní vysílatelé chtějí změnit definici, kdo má být plátcem poplatku. Při pondělním kulatém stole o financování médií veřejné služby to v Senátu řekl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Televizní poplatek se nezvyšoval od roku 2008 a rozhlasový od roku 2005. Poplatky jsou přitom stěžejním příjmem obou institucí. ČT letos hospodaří s vyrovnaným rozpočtem 7,39 miliardy Kč, Český rozhlas s vyrovnaným rozpočtem 2,26 miliardy.

Poplatek by se podle Dvořáka už neměl platit za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale plátcem by měl být ten, kdo veřejnou službu využívá, tedy i uživatelé modernějších zařízení schopných obsah veřejnoprávních médií přijímat –⁠ počítačů, mobilních telefonů, nebo tabletů. Zároveň by měl být zachován princip platby za domácnost. Zatímco na tomto se ČT a Český rozhlas shodnou, liší se v pohledu na určení poplatku u právnických osob. ČT navrhuje, aby firmy platily podle počtu zaměstnanců, Český rozhlas chce zachovat nynější model odvíjející se od počtu přijímačů.

„Předpokládáme, že šest set tisíc domácností dnes neplatí televizní poplatek. Z toho je ale potřeba vyjmout ty domácnosti, které jsou v zákoně definovány jako sociálně slabé nebo které mají možnost televizní poplatek neplatit,“ řekl šéf ČT na středeční konferenci Digimedia. „Domácností, o kterých si myslíme, že by měly poplatek platit, protože využívají službu České televize, ale zároveň využívají mezery v zákoně, možnosti podat čestné prohlášení, že nevlastní televizní přístroj, ale službu využívají na jakémkoli jiném zařízení –⁠ mobilním telefonu, tabletu, počítači, těch je 300.000 až 350.000.“ Kdyby tyto domácnosti platit začaly, znamenalo by to podle Dvořáka při současné výši poplatku kolem 420 milionů Kč ročně víc do rozpočtu České televize. Spolu se zvýšením televizního poplatku a zároveň novým způsobem výpočtu platby u firem by to znamenalo pro ČT navíc téměř 2 miliardy Kč ročně, v případě zvýšení poplatku o 45 Kč –⁠ tedy na 180 Kč –⁠ by byl roční přínos 3,5 miliardy Kč.

Dvořákův brzký nástupce, nově zvolený generální ředitel ČT Jan Souček považuje „za dobře diskutovatelnou výši poplatku“ částku právě okolo 180 Kč. A jako o optimálním přitom mluví o takzvaném zásuvkovém modelu. „Poplatníkem je ten, kdo má odběrné místo elektrické energie, respektive rodina,“ popsal před volbou v rozhovoru pro web Digizone.cz s odkazem na německou praxi. Jak Souček řekl při prezentaci svého kandidátského projektu před Radou ČT, takový model minimalizuje nárůst agendy vybírání poplatku, ten je v podstatě na faktuře za elektřinu, a zároveň dává minimální možnost, jak se hrazení poplatku vyhnout. „Němci jsou o krok před námi,“ konstatoval před radou.

Podle dnešních Dvořákových slov přichází takový nápad pozdě. „Přichází ne minutu, ale půl hodiny po dvanácté. Pokud by tato debata měla začít znovu v rámci pracovní skupiny, která připravuje velkou novelu, pak si myslím, že se dočkáme změny zákona o České televizi někdy v roce 2028. V tuto chvíli je debata poměrně daleko,“ podotkl Dvořák. „Aspoň podle mých informací je představa ministerstva [kultury] taková, že využije stejný způsob jako dnes, to znamená platba bude dál za domácnost,“ řekl také. „Systémově to bude tak, že domácnost, která má možnost využívat služby České televize prostřednictvím zařízení, na kterých je schopna přijímat živé vysílání České televize, bude mít povinnost platit.“

Marek Singer a Petr Dvořák na výroční konferenci Digimedia v sídle České televize

Změnu by měla přinést takzvaná velká mediální novela, kterou vládní koalice plánuje projednat v druhé půli letošního roku. I přes pokročilá jednání pracovní skupiny Dvořák předpokládá náročnou debatu na plénu dolní komory parlamentu: „Jak jsem sledoval průchod sněmovnou malé novely, která řešila jen jednu věc, a to změnu volby do Rady České televize, druhá, velká novela otvírá řadu dalších věcí. A narozdíl od malé novely, která pouze omezuje možnosti poslanecké sněmovny a přidává možnost Senátu, velká novela se bude týkat peněženek a kapes všech plátců televizních poplatků. Myslím si, že o tom v poslanecké sněmovně vznikne celkem velká diskuse.“

Vedení Českého rozhlasu podle ředitele komunikace veřejnoprávního rádia Jiřího Hošny doufá, že poplatky se zvýší nejpozději od ledna příštího roku, aby se zajistilo financování veřejnoprávních médií. Podle místopředsedy Rady ČT Vlastimila Ježka to ale vypadá na spíše pozdější dobu.

„Nerovné podmínky pro komerční hráče“

Petr Dvořák a Daniel Grunt na konferenci Digimedia 2023

Možné navýšení rozpočtů veřejnoprávní televize sledují komerční vysílatelé s nelibostí. „Vytváří to poměrně velké obavy,“ shrnul na zmíněné konferenci Digimedia dosavadní pozici komerční TV Nova její generální ředitel Daniel Grunt. „Pokud se naplní to, co říkal Petr [Dvořák], to znamená rozšíří se báze, ze které se budou vybírat televizní poplatky, a ty se navíc navýší třeba až na 180 Kč, dostáváme se hrubou kalkulací někam přes dvě miliardy korun, které by Česká televize dostala navíc a dostávala by je každý rok. To vytvoří zásadní disbalanci na trhu a nerovné podmínky pro komerční hráče. Česká televize by ve svých příjmech měla víc, než když sečtu všechny inzertní příjmy všech komerčních televizí.“ Grunt zároveň připomněl, že ČT navíc stále podle zákona může vysílat omezené množství reklamy. “Komerční televize se dostanou do nepříjemné situace. Budou muset balancovat mezi diváckým komfortem a příjmy z inzerce, na kterých jsou životně závislé. Protože pořád velká většina příjmů a způsob financování komerčních televizí vychází právě z inzerce.“

„Je to něco, co může zásadně poškodit celý trh a vytvořit nerovné podmínky pro nás jako komerční hráče,“ zdůraznil Grunt. „Rozumím tomu, že Česká televize potřebuje pomoct s financováním, ale s tímto krokem musí jít ve stejnou chvíli jasná definice funkce České televize jako veřejné služby. To znamená jaké bude mít cíle, jakým způsobem by měla vytvářet svoji službu, jaký obsah by měl jít. Kdybyste měli dvě miliardy navíc a dali to do dalšího nákupu drahých sportovních práv, které jsou všude na světě v zásadě doménou komerčních nebo placených televizí, pokračovali v tvorbě komerčních seriálů, zábavy a dalších věcí, posílá to komerční televize do nevýhodné a špatné situace,“ řekl směrem k ČT.

„Když se do trhu s výrobou televizních nebo filmových děl v České republice napumpují další dvě miliardy korun, neznamená to, že vznikne víc skvělých nových seriálů,“ reagoval generální ředitel TV Prima Marek Singer. „My už se dneska, kvůli tomu, že už jsme všichni začali vyrábět víc pořadů kvůli službám videa na vyžádání, přetahujeme o každého režiséra, o každého scenáristu, o každého kvalitního herce. Tady ty lidi prostě nejsou. Takže dvě miliardy způsobí jedinou věc: pokud se napumpují do výroby, inflačně zvednou ceny za výrobu. Pokud je mezi vámi nějaký producent a má producentskou firmu, může tleskat, ale my ostatní budeme plakat,“ řekl auditoriu na konferenci Digimedia.

„Složitost konkurenčního prostředí pro komerční televizní vysílatele je dána i tím, že jejich postavení v tom, jaký formát a jaký objem reklamy mohou umísťovat do svého vysílání, je nesrovnatelný s tím, co mohou dělat online média a sociální sítě,“ doplnil Štěpán Wolde, generální ředitel hudební TV Óčko. „Postavení, ve kterém komerční vysílatelé jsou, není ovlivňováno jenom Českou televizí, ale nesrovnatelně volnější prostorem pro online a sociální sítě. A pozice malých televizí je v tom ještě citlivější.“

Štěpán Wolde (vlevo) na konferenci Digimedia 2023

Sdílejte