ČT omezuje výrobu pořadů na další dva roky. Čeká, jestli se zvýší poplatek

Generální ředitel ČT Petr Dvořák. Foto: Česká televize

Veřejnoprávní Česká televize nebude minimálně do poloviny letoška schvalovat do výroby žádný větší programový projekt na další dva roky. Vyčkává totiž, co nakonec přinese novela mediálních zákonů, kterou se momentálně zabývá vláda premiéra Petra Fialy (ODS), a tomu se chce přizpůsobit. Fialův kabinet návrh nového znění zákonů o České televizi a Českém rozhlasu zatím neschválil a verzi, kterou předložilo ministerstvo kultury v čele s Martinem Baxou (ODS), hodlá měnit. „Chceme se více věnovat legislativní stránce, aby to bylo opravdu po všech stránkách dobře připravené a byli jsme si jisti, že legislativní návrh obstojí,“ zdůvodnil premiér Fiala po schůzi vlády ve středu 13. dubna, kdy kabinet debatu začal, projednávání ale nedokončil.

„Jenže České televizi budou víc než právní zpřesnění chybět peníze,“ reagovala ČT před dvěma týdny. „Při vědomí toho, že návrh nového zákona nepřináší jakoukoli změnu financování, ačkoli původní senátní verze novely financování řešila, jsme v tuto chvíli pozastavili schvalování veškerých dlouhodobých, větších projektů do výroby, specificky do roku 2023 a 2024. A to z toho důvodu, že čekáme, jestli se nám podaří politické reprezentaci vysvětlit, že bez změny financování České televize budeme muset v roce 2023 určitou část veřejné služby začít omezovat a v roce 2024 už to bude opravdu radikální,“ uvedl na dotaz Médiáře generální ředitel České televize Petr Dvořák. Co to konkrétně znamená v praxi? „Zastavili jsme výrobu všech větších věcí – velkou zábavu, velké seriály, nedělní minisérie, koprodukční filmy, vybrané sportovní projekty. Vše, k čemu se dnes zavážeme, za to bychom měli tvůrce vyplácet v letech 2023 a 2024. Neříkám, že projekty rušíme, ale minimálně vše odsouváme, protože nevíme, co bude. A pokud se financování nakonec opravdu nezmění, začneme reálně škrtat,“ tvrdí Dvořák.

Podle šéfa ČT sice aktuální situace ve světě vyžaduje neplánované další investice, na druhou stranu televize zařazuje do vysílání projekty schválené či vyráběné v předchozích letech: „Dnes vysílání funguje, daří se nám zajišťovat i mimořádné náklady, jako je zpravodajství z války na Ukrajině, které nás stojí měsíčně tři až čtyři miliony navíc oproti rozpočtu. To vše ale zvládáme jenom proto, že máme vyrobeno za peníze předchozích let. Už pro roky 2023 a 2024 se dostáváme pod obrovský tlak v tom ohledu, že peníze začnou reálně chybět.“

Fialova vláda, kterou kromě ODS tvoří též KDU-ČSL, TOP09, STAN a Piráti, se začátkem letoška v programovém prohlášení zavázala, že do systému volby Rady České televize a Českého rozhlasu zapojí Senát a také že se zaměří na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což uvedla jako „základní podmínku jejich nezávislosti“. Aktuální novela zahrnuje zatím jen změnu volby mediálních rad, tu ostatně vláda v programovém prohlášení slíbila provést právě ještě letos. Ostatní chce nechat na později, na komplexní novelu týkající se televizní a rozhlasové veřejné služby. Šéf ČT nicméně i v aktuální menší změně legislativy postrádá nové regule, jež by pomohly vylepšit finanční situaci veřejnoprávních médií: „Očekával jsem, že malá novela zákona o České televizi vyřeší dvě věci: jednak systém volby do rad veřejnoprávních médií, aby byl víc transparentní v tom, že radní bude volit nejenom sněmovna, ale i Senát, jednak aspoň částečnou úpravu financování, což by umožnilo překlenout dobu následujících dvou let, než by vznikla velká novela mediálních zákonů.“

„Abychom nemuseli dělat radikální kroky, pomohlo by nám, kdyby se televizní poplatek navýšil o 15 Kč, jednorázovou změnou zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, v němž by se místo 135 Kč napsalo 150 Kč měsíčně, to je celá změna, kterou v tuto chvíli požadujeme. Neřeším inflační doložku, neřeším způsob budoucího financování, neřeším, jak se definuje poplatník, tedy že to například může být ten, kdo službu přijímá a ne vlastní televizor – to vše bych nechal na komplexní novelu. Ale samotné navýšení poplatku je zásadní,“ tvrdí generální ředitel ČT.

Dvořák věří, že změnu financování se do novely podaří vpravit při projednávání na sněmovním plénu, formou pozměňovacího návrhu od některých poslanců: „Pokud to nepřijde z vlády, což už nepředpokládám, budeme se snažit to prosazovat v rámci parlamentu. Budeme hledat spojence, kteří by nám v tomto chtěli pomoci.“

Už před dvěma týdny Dvořákem vedená Česká televize prohlásila i to, že „bude muset omezovat služby divákům“. Co konkrétně to znamená? „Službou se rozumí třeba provozování televizních kanálů,“ reagoval šéf ČT na dotaz Médiáře. „Nevím, jestli budeme mít peníze na to, abychom dál provozovali ČT3, Déčko nebo Art, nevím, jestli budeme schopni provozovat ČT Sport v takovém rozsahu jako dosud, nevím, jestli si budeme moci dovolit posílat tři štáby na Ukrajinu nebo třeba jako teď do Francie na prezidentské volby. To vše jsou možná budoucí omezení veřejné služby, kterou nyní poskytujeme. Myslím, že takovou službu děláme dobře, poskytujeme ji v ojedinělém rozsahu jak z pohledu zpravodajství a sportu, tak všech ostatních programových projektů, ale když na to nebudeme mít peníze, nejsme perpetuum mobile,“ říká Petr Dvořák.

Poplatek za Českou televizi se naposledy zvyšoval v roce 2008, a to za 120 na nynějších 135 Kč. Ředitel ČT Dvořák opakuje, že za 14 let reálná hodnota poplatku klesla víc než o čtvrtinu: „Poplatek v reálných cenách je už míň než stokoruna. Rozumím tomu, že všechny domácnosti jsou dnes pod tlakem, že jsou ve stresu, že všechny stojí energie víc, že se zdražují potraviny, základní potřeby. Ale nám se všechno zdražuje taky! Jen za energie letos zaplatíme o 50 milionů víc, než jsme plánovali, a příští rok o 80 milionů víc, než byl stav, na který jsme byli zvyklí.“

Veřejnoprávní ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,17 miliardy Kč, což je o 235 milionů víc než byl loňský rozpočet. Výběr koncesionářských poplatků má letos stoupnout o 30 milionů na 5,69 miliardy Kč.