Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

ČT, rozhlas i ČTK mají schválené výroční zprávy

Debaty o zprávách odrážely rozpoložení rad: v televizi dusno, v rozhlase ticho, v ČTK hádky.

Kontrolní rady veřejnoprávních médií schválily výroční zprávy o hospodaření a činnosti České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře v loňském roce 2019. Průběh červnových jednání odpovídal aktuálním náladám v jednotlivých radách. Nejvíc se debatovalo mezi radními České televize, kteří hlavně z iniciativy čerstvých členů rady konstatovali, že televizní rozpočet je v současné podobě dlouhodobě neudržitelný. Radní ČTK věnovali energii hlavně opakujícím se dohadům o proplácení vlastního jízdného. V Radě Českého rozhlasu naopak vše proběhlo hladce, pro schválení hlasovali všichni radní, někteří si pouze v závěru schůze stěžovali na nedostatek zástupců SPD ve veřejnoprávním rozhlase.

Zprávy nyní putují do poslanecké sněmovny, kde se jimi budou nejprve zabývat členové volebního výboru, jenž má v působnosti mediální záležitosti, aby o jejich přijetí následně rozhodovali všichni poslanci. Nejsledovanější přitom bývá osud výročních zpráv České televize. Poslanci teprve loni na podzim schválili po řadě odkladů její zprávy o činnosti a o hospodaření za roky 2016 a 2017. Zprávy za rok 2018 zatím prošly pouze sněmovním výborem, kde se debatovalo hlavně nad ekonomickými vyhlídkami televize.

Spor o deficit v České televizi

V poslanecké debatě o hospodaření pokračovali i televizní radní během červnové rozpravy nad zprávou o hospodaření. Přestože Česká televize loni dodržela rozpočet a dlouhodobé plány, podle usnesení přijatého devíti radními bylo její hospodaření „deficitní, a tedy dlouhodobě neudržitelné“. Usnesení navrhl Pavel Matocha, který byl na své druhé schůzi rovnou zvolen místopředsedou rady. „Televize tvrdí, že má vyrovnané hospodaření, ve skutečnosti ale má každoročně výdaje výrazně vyšší než příjmy, které dorovnává až z dlouhodobé rezervy z fondu televizních poplatků,“ vysvětloval Matocha své stanovisko Matocha pro Médiář

Generální ředitel Petr Dvořák spolu s finančním ředitelem Davidem Břinčilem ale pojem deficitní odmítají. „Hospodaření není deficitní. Kdyby bylo, pak by pak televize utrácela víc peněz, než má k má k dispozici, což se neděje. Televize hospodaří pouze s vlastními prostředky, nemá žádné cizí zdroje. Že peníze získané v jednom časovém období využívá v jiném, je pouze obecný způsob fungování televizní výroby. Všechny výroky auditora od mého nástupu v roce 2014 jsou bez výhrad,“ říkal radním Dvořák, který poprvé nedostal plný bonus ke svému platu. „Televize hospodařila v roce 2019 v souladu se schváleným rozpočtem a dlouhodobými plány. ČT není pacient, je to zdravý člověk a přizpůsobuje se realitě. Výroční zpráva to ukazuje,“ nesouhlasil finanční ředitel Brinčil s radní Hanou Lipovskou, která televizi označila za nemocnou, respektive o ní mluvila jako o pacientovi.

Slovem deficitní radní opakovaně naráželi na čerpání z fondu televizních poplatků, zmíněného Matochou. „Proč na více než 100 stranách není jedna pregnantní věta, že hospodaření roku 2019 skončilo v praktické ztrátě 190 milionů korun? To auditor nevyžaduje?“ ptal se radní Roman Bradáč. „Ztráta je pojem z účetní závěrky. Účetnictví České televize je podle zákona o účetnictví a podle vyhlášky, která definuje metodiky a podobu účetních výkazů. Auditor porovnává naše účetnictví s tou vyhláškou. Tam není jiná volba,“ oponoval mu finanční ředitel Břinčil.

Podle svých dlouhodobých plánů měla mít Česká televize na konci loňska na účtech 1,3 miliardy Kč. Ve skutečnosti měla o 297 milionů víc. Dlouhodobé plány schválené letos v březnu nad to určují, že na konci roku 2024 má zůstat na účtech televize aspoň 700 milionů Kč. Radní si během červnové schůze vyžádali od managementu konkretizaci plánů, jak chce televize úspor dosáhnout. Usnesení vzešlo od radního Pavla Kysilky, který byl zpravodajem výroční zprávy. „Neudržitelnost není viditelná z porovnání výnosů a nákladů, které jsou dlouhodobě vyrovnané. V rámci nich neexistuje deficit. Neudržitelnost naopak je zřetelná až v širším rámci celkových příjmů a výdajů ČT, kde se tento deficit projevuje. Jde o to nesoulad mezi ročními příjmy z poplatků na jedné straně a čerpání z fondu poplatků do výnosů na straně druhé,“ vysvětloval Kysilka. 

Neudržitelnost současné situace uznává i vedení televize, které dlouhodobě poukazuje zejména na inflaci poplatku. Ten se podle managementu musí zvýšit, nebo televize začne škrtat ve výrobě. Zpravodaj Kysilka ve svém komentáři k výroční zprávě ale považuje omezování výroby a spoléhání na zvýšení poplatku za defenzivní a reaktivní strategie. Místo nich doporučuje hledání levnějších řešení ve výrobě, vývoji a nákupu a celkovou větší hospodárnost. Tomu by měla pomoci hloubková analýza hospodaření renomovanou „poradenskou institucí s mezinárodní zkušeností v oblasti veřejnoprávních médií“, jak v jednohlasně přijatém usnesení doporučili radní managementu. 

Televize loni hospodařila s náklady a výnosy 6,47 miliardy Kč, oproti rozpočtu ušetřila 205 milionů. Pracovalo pro ni 2.946 zaměstnanců, kteří si průměrně přišli na 43.693 Kč.

Pro schválení výroční zprávy o hospodaření hlasovalo 10 radních, pětice z nich se zdržela. Konkrétně Bradáč, Lipovská a také Lubomír Veselý, Vladimír Karmazín a Jiří Kratochvíl. Zprávu o činnosti radní schválili už v březnu během online jednání, kdy jich bylo 14 pro. Zdržel se pouze Karmazín.

Spor o cesťáky v ČTK

Na posouzení poslaneckou sněmovnou čeká také výroční zpráva ČTK, která oproti televizi a rozhlasu pojednává kromě hospodaření i o činnosti. Ekonomický ředitel ČTK Vladislav Slabý uvedl, že hospodaření ČTK zaznamenalo po pěti letech stagnace v posledních dvou letech růst tržeb. „Dominantní jsou tržby za zpravodajství a službu Protext. Finanční situace ČTK byla a je stabilní,“ řekl Slabý.

Pro přijetí výroční zprávy agentury hlasovali čtyři radní - předseda rady David Soukup (za ANO), místopředsedkyně Jaroslava Wenigerová (za ODS) a Jana Gáborová (za SPD) a radní Anglika Bazalová (za Piráty). Zdržel se Petr Žantovský (za ANO), proti přijetí zprávy byl Pavel Foltán (za ANO). Žantovskému se nelíbila část pojednávající o činnosti rady, sepsaná předsedou Soukupem. Podle Žantovského zbytečně řešila procedurální podružnosti typu, kdy se Žantovský a Foltán omluvili z neúčasti na jednání.

Foltán během jednání svedl svou už tradiční při kvůli proplácení cestovného pro radní, s čímž zákon o ČTK narozdíl od televize a rozhlasu nepočítá. Vedení ČTK chce přesto do fondu Rady ČTK vložit na další tři roky 200.000 Kč, které by sloužily právě na proplácení cest na schůze. Jestliže Foltán historicky kritizoval absenci náhrad, tentokrát svou právní filipiku ukončil s odkazem na možné „nedovolené obohacování“. „Já se hluboce stydím, že jsem opět přítomná další takové radě. Místo, abychom se zabývali vašimi výsledky, řešíme zase cestovné. Já tyto debaty vnímám, že nehází dobré světlo na radu ani na ČTK,“ komentovala Foltánův výstup místopředsedkyně Wenigerová. „Rada ČTK vyslovuje poděkování všem pracovníkům České tiskové kanceláře za odvedenou práci, jejíž je výroční zpráva věrným obrazem,“ znělo pak Wenigerovou navržené doprovodné usnesení ke schválené výroční zprávě. Souhlas s ním vyslovili titíž čtyři radní, jako případě samotné zprávy. 

Žádné spory v Českém rozhlase

Jednohlasně a bez větších rozprav schválili zprávu o loňském hospodaření rozhlasoví radní, kterých je aktuálně sedm ze zákonem předepsaných devíti (dva nové momentálně vybírají poslanci). Stejně dopadlo i březnové jednání o zprávě o činnosti.

Rozhlas loni skončil v zisku 9 milionů Kč, když podle plánů hospodařil s rozpočtem ve výši 2,2 miliardy Kč. Zaměstnával 1.420 lidí, kteří měli průměrnou mzdu 41.324 Kč, meziročně narostla téměř o dva tisíce. Největší část výnosů tvořil výběr koncesionářských poplatků v celkovém objemu. Bylo to o sedm milionů víc než v předchozím roce 2018, respektive 426.000 Kč nad plánovaným rozpočtem.

Rozhlas loni vybral na poplatcích rekordních 2,094 miliardy, uvedl ředitel ekonomické divize rozhlasu Martin Vojslavský. „Platební morálka byla výborná, to bohužel nemůžeme říct dnes,“ prohlásil v kontextu koronavirové krize. Rozhlas podle Vojslavského na druhé straně ušetřil kvůli pozastavení umělecké výroby či odsunutí kampaní. Podle generálního ředitele René Zavorala zatím krize rozhlas ekonomicky „zásadně nepostihla“. Silnější trendy se podle něho ukážou až příští rok.

Také Zavoral dlouhodobě mluví možném o zvyšování koncesionářského poplatku. Rád by nad současných 45 Kč měsíčně přidal pětikorunu a pro další období jej navázal na inflaci.