ČT1, ČT24 i web televize mají být bez reklamy, na film mají přispívat Nova, Prima a Barrandov

Ministr kultury a poslanci vyšli vstříc Nově, která hrozila arbitráží, a odmítli nechat reklamu na ČT1 další dva roky.

Z obrazovek veřejnoprávní ČT1 a zpravodajské ČT24 má zmizet reklama, tu budou moci vysílat jen kanály ČT2 a sportovní ČT4. Obchodní sdělení budou zakázána rovněž v případě internetových stránek veřejnoprávní televize a ČT nebude moci vůbec vysílat teleshopping.

Zároveň do státního fondu kinematografie budou napříště místo České televize přispívat komerční televize, dvěma procenty svých ročních čistých výnosů z reklamy. Počítá s tím novela mediálních zákonů z dílny resortu ministra kultury Jiřího Bessera (TOP 09), kterou včera schválil poslanecký volební výbor.

Limit pro množství reklamy na ČT2 a ČT4 zůstává jako dosud 0,5 % denního vysílacího času. Výnosy z reklamy na ČT2 mají putovat do Státního fondu kultury ČR, výnosy z reklamy na ČT4 bude muset Česká televize používat „na výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou“.

Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, do nějž dosud ČT odváděla ze zákona 150 milionů Kč ročně, mají plnit plnoformátové komerční televize, které vysílají filmy. V praxi se to týká Novy, Primy a Barrandova, od ledna 2012. Počítá se, že zajistí zhruba tutéž částku, jako ČT. Výnosy z reklamy se totiž u Novy pohybují kolem 5 miliard ročně, u Primy to letos má být 2,3 až 2,4 miliardy, u Barrandova řádově méně.

Z ČT má reklama zmizet 11. 11. 2011, což navíc zákon určuje jako datum završení televizní digitalizace. V týž den má podle dřívějších plánů dojít i liberalizaci trhu - vysílací licence už budou nárokové, vysílat bude moci začít každý, kdo se domluví s operátorem sítě, o licencích nebude rozhodovat rada pro vysílání jako dosud.

Na ruku Nově

Poslanci výboru vybrali na včerejší večerní schůzi tu ze dvou variant novely, která vyhovuje televizím Nova a Prima. Varianta, která neprošla, totiž počítala s ponecháním reklamy na České televizi další dva roky, v takovém případě Nova hrozila arbitráží.

Ministr kultury a poslanci volebního výboru tak Nově vyšli vstříc, ta sama předchozí týden prezentovala kompromisní souhlas s ponecháním reklamy na méně sledovaných kanálech ČT. Naopak nejmenší ze tří celoplošných komerčních stanic, digitální TV Barrandov se cítí zaskočená, stejně tak Česká televize.

Návrh nepodpořili jen poslanci Koníček a Levá z KSČM a Tluchoř z ODS.

„Jako ministr kultury se z obou těchto variant raduji,“ prohlásil při jednání Besser, obě prý byly „prokomunikovávány napříč sněmovnou i s jednotlivými provozovateli“, nicméně dodal, že podporuje variantu s obebráním reklamy ČT1. K témuž se přiklonil senátor za ODS Jiří Oberfalzer. Ten stál u zrodu senátního návrhu zákona, který ministerstvo zmíněným komplexním pozměňovacím návrhem upravuje.

Oberfalzer přitom původně navrhoval, aby reklama na ČT zůstala a šlo z ní 40 % fondu kinematografie, 40 % léta nefungujícímu fondu kultury, 20 % na digitalizaci archivu veřejnoprávní televize.

„Naším hlavním motivem bylo postarat se o financování dvou fondů,“ prohlásil včera senátor Oberfalzer. Mluvil o fondu kinematografie a fondu kultury, který několik let nefunguje, protože poslanci nezvolili jeho radní, ale v němž je podle Bessera už teď na 45 milionů Kč.

Televize Prima chce do zákona navíc prosadit pojistku, aby „se z ČT2 nestala ČT1“, totiž aby Česká televize nevyužila toho, že reklama na ČT2 zůstane a nezaměřila tím směrem obchodní politiku. Přítomný generální ředitel Primy Marek Singer přitom poukázal na to, jak v čase určeném sponzoringu dokáže ČT vysílat klasické reklamní spoty.

Výhrady Barrandova

Společnost Media Master, která prodává reklamní čas ČT i televize Barrandov, ústy svého generálního ředitele Ivana Hyžáka včera rozhodnutí poslanců kritizovala. Odebrání reklamy ČT1 podle Hyžáka výrazně poškodí ostatní kanály ČT2 a ČT4, pokud inzerenti nebudou mít možnost dávat svá sdělení zároveň i na nejsledovanější stanici ČT.

Jednička se v roce 2009 podílela na celkových výnosech z klasické reklamy ČT zhruba ze tří čtvrtin. Za rok 2010 ještě výroční zpráva o hospodaření ČT nevyšla, podle Hyžáka byl podíl Jedničky na zhruba 370 milionech reklamních výnosů nad 50 %.

Hyžák rovněž tlumočil stanovisko menšího ze dvou sdružení agentur zastupujících zadavatele inzerce AČRA MK - to podporuje zachování reklamy na ČT i po dokončení digitalizace, neboť má za to, že v opačném případě by víc než 90 % z nynějších reklamních výnosů ČT skončilo na Nově nebo na Primě; varuje přitom před „duopolem“.

Přítomná generální ředitelka TV Barrandov Janka Vozárová kritizovala, jak poslední verze novely překotně vznikala, i to, že Barrandov o ní nevěděl a nebyl přímo pozván ani na včerejší schůzi výboru. „Nikdo nás ani nepozval,“ podotkla Vozárová a prohlásila: „Celý mediální trh je zdeformovaný. My a krize jsme donutili mediální agentury, aby tu trh začal fungovat jako jinde v Evropě.“ Rozčílená byla tak, že následně skákala do řeči poslanci Skokanovi z Věcí veřejných.

Výhrady České televize

Zástupci České televize Nikolaj Savický a externí právnička Markéta Havlová protestovali proti jinému nařízení novely, totiž že by byly od koncesionářských poplatků osvobozeny ty televizory, které nemají tuner a nemohou tudíž přijímat vysílané programy - používají se jen třeba v interních okruzích, na městských úřadech například.

Savický včera žádal poslance, aby toto ustanovení z novely odstranili, podle něj nesouvisí přímo s problematikou reklamy na ČT a mohlo by způsobit, že příjmy od koncesionářů by České televizi znatelně klesly.

„Tohle vše, co se tu děje, se děje kvůli České televizi. Jsme tu proto, abychom vám pomohli. Nejsme žádní nepřátelé,“ kontroval poslanec Petr Skokan (VV), „berte to jako takový eintopf, který teď máte před sebou.“

Obě varianty novely mediálních zákonů, které volební výbor rozesílal ve středu večer a o den později už jednu vybral, vypadají šité horkou jehlou - jsou v nich překlepy i zaměněná velká a malá písmena. Poslanci na plénu mají o konečném znění rozhodovat na schůzi příští týden.