Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

„ČTK by mohli vlastnit i vydavatelé, teď je to ale spíš sci-fi“

„Pro privatizaci v pravém smyslu slova nejsem,“ říká k letitému záměru ohledně České tiskové kanceláře čerstvě zvolený předseda Rady ČTK David Soukup. Dnes veřejnoprávní zpravodajskou agenturu by ale podle něj mohla spoluvlastnit přímo média, která odebírají její servis. „Proto jsou motivovaní a hlídají si ji sami,“ vysvětluje v rozhovoru s Médiářem.

David Soukup. Foto: Karel Choc

Předsedou Rady ČTK byl v prosinci zvolen David Soukup, vlevo radní Michaela Marksová, která se stala jednou ze dvou místopředsedkyň. Foto: Karel Choc

Místopředseda rady Petr Žantovský svým prohlášením zpochybnil prosincovou volbu Rady ČTK, neuznává ji. Platí tedy volba vás jako předsedy rady, nebo neplatí?

Platí. Uznal to i pan Žantovský, který mimo jiné řekl, že proběhla podle jednacího řádu. Takže to, co předvedl, bylo regulérní fake news.

Petr Žantovský sice, jak říkáte, uznal, že volba sice proběhla podle jednacího řádu, ale apeloval „na institut dobrých mravů“. Vy věc máte za hotovou? Nebo se k ní vrátíte na nadcházející schůzi v pondělí 20. ledna?

My to otvírat nebudeme, ale pokud to kolegové budou chtít mít v bodě Různé, rádi se k tomu vrátíme a rádi jim to znovu vysvětlíme.

Proč pan Žantovský a další radní Pavel Foltán, kteří se před začátkem schůze omluvili, nemohli o předsednictvu hlasovat? Žádali o to přece.

Zaprvé: Petr Žantovský nežádal o to, aby volba předsednictva byla přesunuta, a oba se omluvili na poslední chvíli. Za druhé: o personálních otázkách se podle jednacího řádu hlasuje pouze tajně, nebylo tedy možné nepřítomným umožnit hlasování per rollam, tedy na dálku, přes mobil nebo mail. 

Na předchozí schůzi, listopadové, se ale volba odložila kvůli tomu, že se jedna členka rady omluvila – byla to Jana Gáborová [zvolená za SPD – pozn. red.]. Proč jste podobně v prosinci nevyhověli panu Žantovskému a panu Foltánovi a s volbou na ně nepočkali? 

Paní Gáborová se totiž omluvila měsíc dopředu s tím, že jí termín nevyhovuje kvůli důležité akci, zdůvodnila to. Všichni s tím souhlasili. V případu, o němž mluvíte, se dva jmenovaní omluvili na poslední chvíli. Viděli jsme v tom vychytralost ve smyslu, že když nepřijdou, volbu odložíme. Ale o odklad, připomínám, nepožádali.

Neuvažovali jste kvůli síle mandátu voleného předsedy, respektive tomu, aby volili všichni, o tom, že byste počkali, až bude moci rozhodovat všech sedm členů rady?

Neuvažovali, protože totéž jako v prosinci by mohli udělat v lednu. To už bychom vypadali jako hlupáci, že se nejsme schopní sejít k volbě. Navíc konkrétně pan Foltán byl z posledních čtyř schůzí přítomen jen jednou, a to jen na dvacet minut.

Jeho téma je cestovné, zasazuje se o to, aby se cesta na zasedání rady jejím členům finančně kompenzovala. To je ten důvod, proč se omlouvá?

To si nemyslím, že bude ten důvod. Jeho omluvenky jsem zpětně nestudoval, nicméně radní se ze zasedání může omluvit bez udání důvodu. My teď chceme změnit jednací řád, na základě zkušeností, a zároveň – jak navrhla Angelika Bazalová – projednat střet zájmů a připravit morální kodex rady ČTK.

Podle zápisu z prosincového zasedání radní Bazalová navrhla doplnění jednacího řádu „o ustanovení, které definuje povinnost členů rady informovat ostatní členy o jakékoli osobní zainteresovanosti v souvislosti se stížnostmi, kterými se rada zabývá a také povinnost upozornit ostatní členy rady na svou možnou podjatost při hlasování“. Co dalšího chcete v řádu měnit? 

Chybí tam například, komu se má radní, který nepřijde, omluvit. A jakým způsobem. Podle mě esemeska je nepřijatelná. Mělo by to být minimálně emailem, pouze v urgentním případě telefonem.

Jak to, že jste byl vy i obě místopředsedkyně v prosinci zvoleni jednomyslně? Dohadovali jste to dopředu? Myslím vy radní.

Je to o mezilidských vztazích. Všichni jsme si byli sympatičtí, domluvili jsme se.  Žádná složitá jednání neprobíhala.

Jak si to mám představit? To jste se prostě sesedli půl hodiny před zasedáním na kávě?

Byli jsme na kafi, tam jsme si to všechno řekli.

Jak na vás vyšla role předsedy? Podle stranických počtů to bylo vlastně nerozhodně, protože v pětici radních, která hlasovala, mají ANO, ČSSD, ODS, SPD a Piráti po jednom člověku.

Bylo to nestandardní, ale přísahám, že to bylo o sympatiích. Roli předsedy jsem dostal od kolegů nabídnutou s respektem k poměrnému zastoupení stran [ANO má v radě celkem tři zástupce – Soukupa, Žantovského, Foltána – pozn. red.].

Rozložení politických sil v Radě ČTK

ANO: 3

ODS: 1

ČSSD: 1

SPD: 1

Piráti: 1

Pan Žantovský vidí potenciální problém v tom, že vy jako jediný ze všech tří nominantů ANO v Radě ČTK jste přímo členem hnutí, za které sedíte i v zastupitelstvu na Praze 3. Není to ve střetu s příslušnými regulemi ohledně členství v radě?

Ne. Nesmím mít jen funkci v politické straně a nesmím ve prospěch své strany ovlivňovat zpravodajství a lobbovat ve prospěch ANO u generálního ředitele. Jediný potenciální problém mohl být v tom, že jsem byl v redakční radě radničních novin, a na to jsem rezignoval. Zatím emailem, ale dám to i písemně do podatelny, na což jsem byl upozorněn.

Rada ČTK má momentálně tři místopředsedy – kromě dvou nově zvolených Jaroslavy Wenigerové a Michaely Marksové je to právě ještě loni v únoru zvolený Petr Žantovský. Budete volit třetího místopředsedu na další rok?

Není slušné odvolávat někoho, kdo není přítomen. Proto jsme ho ve funkci místopředsedy ponechali. Mandát mu zaniká 18. února. Jeho nápad, že budou tři místopředsedové, je úplně mimo mísu. Možné to samozřejmě je, místopředsedy mohou být teoreticky všichni radní kromě předsedy. Ale je nesmysl mít ve vedení většinu radních. Nevím, proč bychom měli čtyři řidiče tramvaje a jen tři cestující.

Radní za ČSSD Michaela Marksová pár dní před prosincovou schůzi, na níž jste volili předsedu, veřejně popisovala: „Ne že bych zaznamenala, že by nás oslovovali nějací poslanci a poslankyně, ale spíš vím, že někteří členové [rady] běhají po poslancích a poslankyních a vlastně chtějí politickou podporu a chtějí, aby ti z nás, kteří jsou za určité politické strany, asi politické strany poslechli.“ Marksová přitom nemluvila o nikom konkrétním. Běhal jste vy? Nebo jste někoho viděl běhat? 

Samozřejmě jsem za nikým nebyl, ani jsem si žádnou podporu nikde nevyjednával. Protože jsem ji nepotřeboval. Volí se uvnitř rady, rada si vedení volí sama. Poslanci rozhodují, kdo se dostane do rady, ale to, koho si vybere ze svého středu, na to už má vliv jenom rada. Nikdo z politiků by neudělal to, že by volal svému zástupci v radě a říkal mu, koho má volit.

Určitá komunikace s politiky nicméně probíhala, aspoň podle toho, co webu Info.cz anonymně řekl jeden z představitelů hnutí ANO: „Petra Žantovského tam od nás rozhodně nikdo netlačí, já osobně jsem mu říkal, že doufám, že je realista, že nebude nikomu komplikovat život tím, že by se někam cpal, a vyvolával tak nějaké vášně.“ Tak jak to tedy bylo?

Něco jsem slyšel, ale nemohu to říkat, nemám to ověřené, jsou to drby.

Radní Marksová také říkala, že Rada ČTK je adresátem vlny stížností, jejichž jazyk se podobá jazyku jednoho z radních. O kom mluvila?

Omezím se na konstatování, že vodítko už jednou poskytla Angelika Bazalová, které také přišlo podezřelé, že stížností mají napojení na konkrétní instituci blízkou konkrétnímu radnímu.

Po svém zvolení jste si mezi třemi prioritami vytyčil boj s fake news či zasazení se o vyšší příjmy agentury. Fake news je módní pojem pro záměrně nepřesné zprávy, respektive lži. Kde v tomto ohledu vidíte problém ČTK a jak si představujete boj s tímto problémem?

ČTK s fake news problém nemá, zato má kredibilitu a moc dementovat ty fake news, které se objeví. V tom je její síla. Zvýšit obrat lze pomocí kontaktů, které v politice za uplynulou dobu všichni máme. Radní by měli fungovat jako lobbisté a přimět státní firmy, úřady a instituce, které servis ČTK neodebírají, aby tak učinily. Třeba ministerstvo zahraničí by se mohlo v tomto směru víc angažovat. Pomohlo by také představit státním tajemníkům nové služby agentury, jako je streamování konferencí a podobných akcí, které pak umísťujeme na web České noviny. Tato nabídka může být B2B i B2C.

Jsou i věci, které by ČTK naopak neměla dělat?

V tuto chvíli o ničem takovém nevím.

A rezervy v samotném poskytování zpráv vidíte kde?

Někdy v rychlosti a pod tlakem, pod nímž pracují, se redaktoři dopustí nepřesnosti, ale to hned opraví. Časem by jim mohly ulehčit automatizované služby, které už zkoušejí – ne že by se propouštělo, ale robotické úkony, třeba při vybírání fotek, by jim mohly uvolnit ruce.

Do třetice jste slíbil, že se rada otevře veřejnosti, tedy že přibudou online přenosy z jejích schůzí a bude vidět na sociálních sítích. Znamená to, že už v pondělí 20. ledna, kdy budete poprvé předsedat, bude možné přímý přenos zasedání pustit přes internet?

Slíbili mi, že se pokusí to zvládnout, zvuk i video. Dokonce bychom pár posledních schůzí chtěli dát také na web. Údržbu sítí bych zvládal sám. Facebook rady mám připravený, konzultoval jsem to i s některými členy rady. Ti mají obavu z hejtrů a trollů, na druhou stranu, nebudou tam jen ti a my tam můžeme dávat usnesení rady, naše názory, sdílet své odborné články. Pro média by to nemusí být špatné.

V rozpočtu na letošní rok má ČTK alokovaných 15 milionů Kč na digitalizaci svého fotoarchivu. Běží vše, jak si management agentury představuje?

Je to projekt ČTK, ale peníze posílá ministerstvo kultury Národní knihovny a ta digitalizaci provádí. Agentura požadovala 15 milionů, na letošek dostala jen 10. Celkem má digitalizace jejího fotoarchivu vyjít na 30 milionů. Projekt není dosud dokončený, takže nelze říci, kdy bude digitalizace skončena. V tuhle chvíli se digitalizují popisové knihy.

Prakticky od ustavení ČTK začátkem 90. let se mluví o plánu nakonec ČTK privatizovat. Jednou z variant bylo, že by agenturu vlastnily společně další dvě veřejnoprávní média – Česká televize a Český rozhlas. Jak se na myšlenku privatizace ČTK díváte vy?

Pro privatizaci v pravém smyslu slova v tomto případě nejsem. Ale nabízí se jeden ze zahraničích modelů, aby většinu držel stát a zbytek majitelé médií, kteří odebírají agenturní servis, jako je tomu například u belgické zpravodajské agentury Belga. Akcionáři jsou noviny a další zpravodajská média. Tím pádem jsou i motivovaní a hlídají si agenturu sami. Mediální domy coby možní budoucí akcionáři ČTK jsou klíčovými zákazníky, protože dnes, když agentuře teoreticky vypadne jeden klient velikosti jako Mafra nebo Czech News Center, může mít ČTK ekonomický problém.

Je to reálné zrealizovat v českém prostředí?

Popravdě teď to vidím trochu jako science fiction. Muselo by se to pečlivě připravit. A zrealizovalo by se asi to v době, kdy já už v radě dávno nebudu.

Kdo je nový předseda Rady ČTK

David Soukup působí v médiích od začátku 90. let. Začínal v soukromém rádiu Rio jako zprávař, působil krátce v deníku Prostor jako reportér, spolupracoval s časopisem Reflex a od roku 1992 pracoval pět let jako redaktor v deníku Blesk. Poté působil v TV Nova jako reportér pořadu Na vlastní oči. V roce 1997 nastoupil jako mluvčí do Škoda Plzeň a poté působil soukromě jako poradce v PR a následně pracoval na vedoucích pozicích v marketingu. V roce 2001 nastoupil jako šéf reportérů deníku Super. Od roku 2002 připravoval relaunch týdeníku Mladý svět (pod televizí Prima) a následně působil rok jako šéfredaktor. Založil PR agenturu Press Publishing Group, která se věnuje především přípravě prezentačních tiskovin. V současné době pracuje v marketingu středně velké investiční skupiny, která se věnuje potravinářství a hotelnictví.