Kvůli střetu zájmů musel z ČT odejít producent aktuální publicistiky Stanislav Brunclík, píše Euro.

ČTK žádá stát o peníze na digitalizaci fotoarchivu

Veřejnoprávní zpravodajská agentura Česká tisková kancelář je sice poslední dvě desetiletí nezávislá na státním rozpočtu i koncesionářských poplatcích a její hospodaření končívá ziskem, ten ale není dostatečný na to, co instituce považuje za svůj hlavní úkol, a to digitalizovat národní archiv fotografií. Zástupci ČTK proto v úterý na schůzi volebního výboru v parlamentu apelovali na poslance, aby s uchováním obrazového dědictví pomohl stát. Potřeba je kolem 35 milionů Kč.

“Vlastními silani agentura digitalizaci v dohledné době určitě nezvládne,” je přesvědčen předseda kontrolní Rady ČTK Miroslav Augustin. “Zákon o ČTK by zasloužil novelizaci,” doporučil i s ohledem na status agentury – ta je de facto komerční firmou, na níž ale jako na veřejnoprávní podnik musí ze zákona dohlížet sedmičlenná rada, ve které navíc zpravidla nezasedá nikdo s ekonomickým vzděláním. K fotoarchivu Augustin rovněž poukázal, přibývající čas nepřispívá stavu snímků a navíc ubývá lidí, kteří jsou schopni identifikovat zachycené osoby, kvůli popiskům.

Generální ředitel ČTK Jiří Majstr řekl členům výboru, že agentura se digitalizací zabývá zhruba od poloviny 90. let. V rámci zhruba čtyřletého projektu, na který vydala asi 8,5 milionu Kč, vykonala silou několika redaktorů a skeneristů takzvanou odbornou probírku – vybrala nejdůležitější fotografie dokumentující stoletou historii státu. Těchto a dalších zdigitalizovaných historických fotografií je nyní kolem milionu, dalších šest milionů jich čeká. Projekt pokračuje digitalizací popiskových knih, které podrobně popisují všechny reportáže ve fotoarchivu, jinými slovy co je na jakém negativu. To podle Majstra zvládne agentura zaplatit ze svého, do tří čtyř let.

Tisková kancelář se 175 zaměstnanci za loňský rok vykázala zisk 8,67 milionu Kč, což bylo proti roku 2016 zlepšení o 4,6 milionu. Zákon o ČTK však jako smysl jejího fungování nestanoví dosahování zisku, ale zákonem definovanou veřejnou službu. Pomoc, kterou by ČTK žádala od státu, vyčíslil ředitel Majstr na 35 milionů Kč, které by se vynaložily během tří let, přičemž první rok by bylo třeba 15 milionů, to kvůli nákupu potřebné techniky, která by se během procesu postupně odepsala.

Řada poslanců, včetně předsedy výboru Stanislava Berkovce (ANO), se vyslovila pro státní pomoc agentuře. Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že je připraven podat v rozpočtovém výboru příslušný pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, který by peníze zajistil. “Bylo by to dobře z hlediska paměti národa mít toto zdigitalizované,” řekl. Podporují to i Piráti. “Nevidím v tom problém, ta částka je marginální,” prohlásila poslankyně KSČM Miloslava Vostrá, která je současně předsedkyní rozpočtového výboru. Jako první krok doporučila jednání s ministerstvem financí.

Poslanecký volební výbor na úterní schůzi nakonec doporučil sněmovně schválit výroční zprávu o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře za loňský rok 2017. Sněmovna by mohla zprávu projednávat už na své zářijové schůzi. Pro doporučující stanovisko hlasovalo devět z dvanácti přítomných poslanců.