Odstartoval to šéf České televize Petr Dvořák. V březnovém rozhovoru pro obnovené Euro promluvil o takzvaném Czechflixu, společné platformě místních televizí pro seriály a filmy, která by mohla v Česku vzniknout jako protiváha globálním videotékám. Nebyl to tak úplně nový plán – zmiňoval ho už ve svém kandidátském projektu, kterým v roce 2017 obhájil místo generálního ředitele ČT na dalších šest let. Až o čtyři roky později a také díky marketingově přitažlivému pojmenování (původně Dvořák hovořil o „národní distribuční platformě“) začíná vize nabírat konkrétnější obrysy.
V Evropě nejde o ojedinělý záměr. Loni nad podzim dvě soukromé a jedna veřejnoprávní televize společnou streamovací videotéku spustily ve Francii. Spojení zdůvodňovali zástupci televizí jasně: nová služba Salto má být národní konkurencí globálních gigantů typu Netflix, HBO či Disney+. Na českém území se francouzské Salto pustit nedá, přesto má své fanoušky: jako vzorovou ji vedle britského BritBoxu, společného projektu BBC a ITV, uvádí právě Dvořák. Od března se k projektu „Czechflixu“ veřejně přihlásily také obě největší tuzemské soukromé televize Nova a Prima. Dokážou ale tři hlavní hráči najít model vyhovující všem, obzvlášť když inovují své vlastní portály jako nikdy předtím?
Všichni se zatím soustředí na vlastní platformy
„Otevřeně říkám, že diskuse probíhají, ale každý má svou představu. Myslím, že se na postupu nakonec shodneme a společná videoplatforma vznikne. Nedokážu ale říct, jak rychle,“ řekl v srpnu pro Médiář generální ředitel Primy Marek Singer. V září potvrdil zájem na vzniku společné služby i Daniel Grunt, ředitel internetových aktivit skupiny CME, které patří televize Nova. „Jsme tomu otevření. Myšlenka společné platformy dává smysl, je to strašně dobrá hra proti nadnárodním platformám,“ vysvětloval na zářijové konferenci Digimedia.
Zároveň připomněl to zásadní: televize musí najít shodu, jak by měla spolupráce vypadat. „Bude to stát na tom, jestli dokážeme najít model, kde budou všichni hráči spokojení s rozdělením podílů,“ prohlásil Grunt. To se zatím neděje, jak naznačoval Singer: „Každý ze tří vysílatelů, kteří o to principiálně všichni zájem mají, má jinou představu, jak to provést.“
TV Nova přichází s původní tvorbou Voyo Originál

První Voyo Originál: minisérie Případ Roubal (v hlavní roli Hynek Čermák). Foto: TV Nova

Druhý Voyo Originál: minisérie Guru (v hlavní roli Anna Fialová). Foto: TV Nova
Že jsou představy televizí odlišné, je logické - už proto, že všechny tři razí rozdílné cesty, jak se transformovat pro digitální éru. Pokud byli místní vysílatelé v hledání v tomto ohledu dlouhé roky spíš konzervativní, v posledních měsících se předhánějí v představování novinek – obsahových, formátových i technologických. Zatím tak mají dost práce s vlastními platformami.
„Czechflix? Nejdřív musíme stavět své Voyo. Až budeme ve trojici předplácených služeb s Netflixem a Disney, můžeme přemýšlet nad něčím ve smyslu Salto,” shrnul na dotaz Médiáře čerstvý šéf CME Didier Stoessel letos na jaře, když se poprvé setkal s českými odbornými novináři. Jako inspiraci pro Voyo uvedl skandinávskou platformu Viaplay, která dokáže v regionu držet krok s globálními hráči. Stoessel tak soudí, že české a slovenské domácnosti budou mít v budoucnu stejně jako ty severské předplacené v průměru dvě a půl streamovací služby. „Bude to trvat pět, deset let, nevím, ale stane se to,“ prohlásil s tím, že Voyo musí projít celkovou proměnou a výrazně navýšit svou produkční kapacitu. Cíl: získat do pěti let milion předplatitelů.
Nova své velké plány prezentuje od svého převzetí skupinou CME. Prochází tak patrně nejrozsáhlejší proměnou z místních televizí, současně ale platí, že oproti zbývajícím hráčům vysílání na vyžádání dosud zanedbávala. „V jádru digitální transformace je značka Voyo, která tu existuje 10 let, ale sedm let se jí nikdo nevěnoval,“ shrnul letos v létě šéf online aktivit CME Grunt na konferenci Contagious Re-starter. Mluvil přitom o investicích v řádech „stovek milionů“ do původní online tvorby. Příští rok má pod hlavičkou Voyo Originál přijít 12 novinek, rok nato pak dalších 16 až 20.
Voyo v rámci svého abonmá za 159 Kč měsíčně nabízí také filmotéku, živé vysílání svých sportovních kanálů nebo předpremiéry diváckých hitů jako Ulice či Masterchef. Vysílá zcela bez reklam, které zůstávají pouze při přehrávání na sesterském portálu Nova Plus. Ten ale nabízí pouze značně omezený výběr: zdarma zůstávají epizody staré maximálně týden. Voyo tak představuje de facto jedinou možnost pro soustavnější sledování.
Nově se na portál, který provozuje od roku 2011, letos podařilo upozornit relativně neplánovaným krokem. Výhradně na internetu totiž pokračuje její Ordinace v růžové zahradě 2. Dnes už klasická sága měla skončit po „porážce“ od seriálové novinky Slunečná konkurenční televize Prima, nakonec se ale přesunula právě na Voyo – a pro mnoho diváků představovala konečně skutečnou motivaci, proč si službu předplatit. „Kdo nám kvůli Ordinaci naskočil, zůstává dál,“ pochvaloval si Grunt v září.
„Chceme investovat do původní tvorby, to je základní kámen, abychom byli konkurenceschopní i pro nadnárodní hráče,“ popisoval tehdy. Voyo podle Grunta nemá ambici porážet Netflix co do celkového počtu českých předplatitelů, současně ale chce být mezi prvními třemi službami, a tuzemskou jedničkou. Velkým plánům odpovídají i personální posily, včetně té klíčové: na Novu se z ČT po čase vrátil výrazný producent Michal Reitler. Nastoupil na novou pozici pozici ředitele vývoje obsahu.
ČT přebudovává iVysílání a myslí i na Euroflix

iVysílání České televize funguje 21 let, teď přešlo na novou verzi
Původní obsah pro internet začala publikovat i Česká televize, její přístup se ale ve srovnání s Novou liší. Komerční televize se zaměřuje na „velké“ a stopážově velkorysejší série typu nedávno uvedené třídílné minisérie Případ Roubal (první Voyo Originál) a zástupci televize explicitně říkají, že cílí na diváky od 25 let výš. To dosud zveřejněné online pořady a seriály veřejnoprávní televize míří hlavně na mladší a progresivnější publikum, které typicky obsluhuje veřejnoprávní rozhlasová stanice Radio Wave. Věnují se sexu, rodičovství nebo rapu a přitom zapojují tvůrce známé z youtubové či podcastové scény. Digitálnímu prostředí odpovídá i kratší stopáž a vizuální stránka, jak ukázal třeba překotný střih dokumentární série RapStory.
První tři své „web-only“ série Česká televize pustila do světa na začátku prosince spolu s dlouho očekávanou aktualizací své videotéky iVysílání. Ta přitom funguje 21 let. „První verzi iVysílání spustila Česká televize na přelomu milénia, tedy v době, kdy v Česku ještě neexistoval YouTube ani Facebook a Netflix poskytoval filmy pouze na DVD,“ podotkl Petr Dvořák. Čerstvě spuštěnou webovou verzi iVysílání má příští rok doplnit ještě nová aplikace HbbTV, propojující televizory s internetem, a pro chytré telefony i možnost personalizace. Ta zrušením služby Moje ČT prozatím zmizela.
Česká televize tak víceméně pokračuje v dávno nastoupené cestě, kterou definuje to, že všechen obsah na iVysílání zůstává přístupný zdarma, jen mu předcházejí přeskočitelné reklamní spoty. I veřejnoprávní televize si ale nechává otevřené dveře k případnému zavedení platební brány, jak naznačil ředitel Dvořák loni v listopadu radním. „Vývojový tým pracující na novém iVysílání má zadání, aby zkoumal veškeré možnosti monetizace. Součástí je i klasický paywall. Abychom mohli část produktu, pokud se rozhodneme, dát jako placený,“ avizoval šéf ČT.
Zpoplatnění může být pro ČT lákavé z jednoduchého důvodu: šlo by o zdroj příjmů do rozpočtu, který není pro současný objem výroby dlouhodobě udržitelný. To na zmíněném zasedání naznačil i místopředseda Rady ČT Pavel Kysilka, profesí ekonom, když mluvil o mladých, kteří už nemusejí vlastnit televizor. Právě za ten platí koncesionáři, naopak na iVysílání může volně každý. „Únik zejména mladé generace k neplacené konzumaci obsahu může být dramatický. Šlo by o další negativní zásah do příjmů televize,“ prohlásil Kysilka. Řešení by pro Českou televizi mohla přinést změna legislativy, ta ale závisí na vůli poslanců. Pokud chce být ČT sama aktivní, dává smysl právě snaha o „Czechflix“, který by ideálně přinášel dodatečné příjmy. „Na společné platformě bych očekával prémiový, původní obsah,“ prohlásil na konferenci Digimedia Marek Doležel, výkonný ředitel ČT pro nová média.
Česká televize současně uvažuje také o něčem, co by se dalo nazvat „Euroflix“ – o evropské videotéce, kterou by rád viděl třeba i šéf rakouské veřejnoprávní televize a rozhlasu ORF Alexander Wrabetz, jak o tom mluvil na listopadové konferenci Forum Media v Praze. K projektu se na posledním zasedání Rady ČT přihlásil rovněž Jan Maxa, šéf vývoje a nových médií České televize. „Aby Evropa zůstala relevantní vůči streamingovým gigantům, jejichž rozpočty na obsah jsou obdobné jako rozpočty všech veřejnoprávních televizí dohromady, musí se umět spojit. Jedinou cestou myslím bude společná evropská streamingová platforma,“ řekl Maxa radním.
Vznik Czechflixu, respektive Euroflixu současně podmínil stejně jako šéf Novy: na pořadu dne je nejprve vlastní platforma: „Technologicky budeme ve stavu, abychom se tím mohli zabývat, na konci příštího roku. Musíme si uklidit ve vlastním domě.“
TV Prima reklamu vypíná za poplatek a stříhá archiv

Nejsledovanější na webu Primy je reality show Like House. Foto: TV Prima
Novou platformu chystá i televize Prima. Tázán Médiářem na tiskové konferenci letos v říjnu, provozní ředitel Primy Vladimír Pořízek naznačil, že s vlastní placenou videotékou přijde Prima příští rok. „Už minimálně rok se na to připravujeme výrobně,“ potvrdil to, co už na srpnové tiskové konferenci k podzimnímu programu popisoval generální ředitel Primy Singer. Prima podle Pořízka též předpokládá, že po covidu poklesne sledovanost lineární televize, což bude ten správný čas pro nabídku placených služeb videa na vyžádání. „Dalším trendem je to, že mladší diváci odcházejí k onlinu. Připravujeme i programové změny, abychom posilovali program. Říkáme tomu total video a snažíme se tak zasáhnout naším programem diváky skrze všechny platformy.”
Oproti placenému Voyu i bezplatnému iVysílání se dosavadní model Primy liší. Prima nabízí všechny své pořady online zdarma, součástí jsou ale reklamy. Ty si může divák vypnout, a to na všech zařízeních od televizní aplikace po mobilní, když měsíčně zaplatí 59 Kč, respektive 299 Kč za půl roku či 549 Kč za rok. Stejný model hodlá Prima prosadit i v lineárním vysílání. Část diváků na platformách IPTV totiž reklamy obchází, když je ručně přetáčí při zpětném sledování. Tato možnost by podle Primy měla od března skončit. Televize vyjednává s operátory, aby přetáčení reklam znemožnili, neboť komerční stanice podle svých zástupců vinou současné praxe přichází o značné peníze.
Silnou složkou stávajícího webu Primy jsou předpremiéry. Zájemce tak může zhlédnout vybrané pořady dřív než v televizi. Jednotlivé epizody jsou na webu iPrima k mání za 39 Kč. Vedle toho Prima provozuje internetovou videopůjčovnu. Filmy v ní lze zhlédnout za 49, 59 nebo 69 Kč.
Nejsledovanější pořady na webu svědčí o tom, že iPrima zajímá diváky různého věku: k nejpřehrávanějším momentálně patří reality show s influencery Like House i tradiční seriály Slunečná, Sestřičky a Ohnivý kuře. Prima tak kromě své tradiční základny míří také na mladé diváky, současně pro ně ovšem netvoří výhradně online pořady – první série Like Housu běžela na hlavním kanálu Primy, druhá byla hlavním tuzemským počinem v programu nového kanálu Prima Show při jeho startu letos na podzim.
V digitálním prostoru se televize zaměřuje na kreativní práci s archivem. Ten využívá nová služba Prima Pauza nabízející sestřihy a bonusy už odvysílaných pořadů, a to v délce do 12 minut. Nabídka reaguje na trend krátkých formátů známých ze sociálních sítí. „Při velikosti a struktuře českého trhu, kde značná část lidí není zvyklá platit ani za příjem televize, je sázka na online riskantní strategií s obrovskými výdaji, které se nemusejí vrátit. Schůdnější cestou je kreativně pracovat s archivem, jinými slovy zjistit, co z archivu funguje pro jakého diváka, v jaké formě a jakým typem distribuce,“ vysvětluje šéf Primy Singer.
Předplácí každý sedmý Čech
Streamovací videoplatformy si v Česku předplácí 15 % lidí, říkají letošní údaje Českého statistického úřadu. Ještě v roce 2019 to byla 3 %, loni 10,5 % obyvatel. Nejčastěji si HBO Go, Netflix či Voyo předplácí mladí ve věku od 25 do 24 let. Abonenty je 29 % z nich. Na druhém místě je skupina 16 až 24 let s podílem 25 %.
V porovnání se zbytkem Evropy se ale Češi zůstávají spíš na konci žebříčku. V Dánsku, Španělsku, Švédku či Nizozemsku si některou z videoték předplácí víc než polovina obyvatel.
Zatím se platí hlavně za sledování bez reklam
Krátká videa publikuje Prima nejen na vlastním portálu, ale také ve videotéce Stream patřící Seznamu, provozovateli nejnavštěvovanějších českých webů. Společně si pak dělí zisky z reklamy. Krátké sestřihy svých pořadů publikuje na Streamu také Nova. Pokud tedy budeme hledat propojení tuzemských televizí ve společnou platformu, zatím sledujeme pouze recyklaci televizního obsahu na hlavním místě českého internetu.
Česká internetová jednička své vlastní pořady i ty od třetích stran nabízí zdarma s reklamou, té se ale uživatelé mohou zbavit, a to za 399 Kč ročně. „Existuje skupina uživatelů internetu, kterou obtěžuje nebo rozptyluje videoreklama. A přesně na ně míří náš nový produkt,“ vysvětloval letos v únoru Igor Kalaš, ředitel obchodního rozvoje Seznam.cz. Byť Prima umožňuje koupit si jednotlivé epizody či filmy, Nova „umí“ měsíční i roční předplatné kompletní nabídky a Seznam.cz přináší vlastní pořady, cizí tvorbu i krátké zpravodajské klipy, nabídka všech tří směrem k divákům je vlastně tatáž: zaplaťte, a reklamu neuvidíte.
Pozice Seznamu je ovšem odlišná, narozdíl od tradičních televizí na původním videoobsahu nestojí – a může se proto soustředit hlavně na přivádění návštěvnosti, tedy vytvářením publika pro třetí strany a dělit se o zisky z reklamy (to ostatně Seznam dělá i v případě textu a audia). Vlastní videotéku Stream nafoukne začátkem příštího roku o stovku dalších filmů, ale i ty budou ke zhlédnutí zdarma. Stačí přetrpět reklamní spoty.
Aby se česká tvorba nerozplynula a dál lákala
To Česká televize čelí dilematu, které popsal ředitel Českého rozhlasu René Zavoral ve své úvaze nad potenciální národní rozhlasovou platformou. Tu by uvítal, Český rozhlas už dnes podle něho těží ze své přítomnosti na Spotify či a v aplikaci YouRadio patřící skupině Active Radio. Současně ale chce, aby posluchači věděli, že jde o pořad z veřejnoprávní dílny. „Jde tedy o to, hledat balanc ve spolupráci s privátními rádii a s třetími stranami a zároveň si hlídat, aby se na platformách náš obsah nerozplynul v moři jiných produktů,“ shrnul Zavoral dilema, která platí rovněž pro televize.
V neposlední řadě zůstává otázkou, nakolik lákavá bude pro vybíravé online diváky nabídka čistě české tvorby. Tuzemské filmy nabízí ve velkém i Netflix, seriály natáčí také HBO. A úvodem zmíněná platforma Salto neudělala největší úspěch s francouzskou tvorbou, ale paradoxně nákupem práv na pokračování klasických amerických seriálů Přátelé a Sex ve městě. To ale šéfové televizí nepochybně pečlivě promyslí. Mají ostatně dost času: všichni mají ještě mnoho práce s vlastními platformami.

Apolena Rychlíková odchází z Alarmu

Generálním ředitelem ČT zvolen Jan Souček, Petr Dvořák po 12 letech končí

Parlamentní listy mění majitele, přebírají je Pavlíček a Španěl do firmy Naše média
