Už příští pondělí proběhne soutěžní přehlídka mobilních aplikací AppParade. Vyhrajte Apple Watch.

Daily Mail budí nenávist před verdiktem o přísnější regulaci britského tisku

Článek Daily Mailu vzbudil nenávist některých Britů vůči těmto novinám. Foto: Profimedia.cz

Článek Daily Mailu vzbudil nenávist některých Britů vůči těmto novinám. Foto: Profimedia.cz

Britští politici se možná brzy shodnou na nutnosti přísnější regulacejišt tisku. Pokud se to stane, bude na tom mít svůj podíl i bulvární deník Daily Mail a jeho články o otci vůdce opozice Eda Milibanda, otištěné několik dnů předtím, než začalo finální jednání o případné změně pravidel.

Představitelé politických stran mají k dispozici dva návrhy. Na prvním pracovali zástupci deníků (včetně vedení Daily Mailu) a jeho podstatou je zůstat u současné samoregulace, jen ji trochu pozměnit. Stávající situace by tak doznala jen nepatrných změn. Druhý návrh přeložil soudce Brian Leveson, který vede komisi zabývající se chováním tisku. Ta byla zřízena před dvěma lety v souvislosti se skandálem s odposlechy, který se týkal především bulvárních listů Ruperta Murdocha. Tento návrh navrhuje kontrolu zpřísnit a nenechat ji jen na samoregulaci. Řada deníků takovou možnost odmítá. V úterý britská média informovala, že se politici přiklánějí spíše k Levesonově návrhu – ministryně kultury Maria Millerová prohlásila, že vláda návrh vydavatelů odmítla. Konečný text návrhu má být zveřejněn v následujících týdnech.

Proč se rozhodl zřejmě nejpravicovější deník v Británii, pověstný především tím, že mu chybí smysl pro humor, takže na rozdíl třeba od Sunu bere všechno smrtelně vážně, připravit pro zastánce Levesonova návrhu potřebnou munici, se dá vysvětlit jen stěží. Důvodem je zřejmě kombinace neprofesionality, novinářského aktivismu a neochoty uznat chybu. U deníku, který má takovou zkušenost s útoky na všechny a na všechno, je to překvapivé zjištění.

Daily Mail patří k nejúspěšnějším a současně nejnenáviděnějším novinám ve Velké Británii. Žádný jiný deník nevyhledává s takovou oblibou spory a kontroverzní témata. Kdo se dostane do hledáčku redakce, může si být jistý, že se stane terčem nemilosrdné kampaně. Možná i proto se ho prodává 1,8 milionu výtisků denně.

Na konci září otiskl článek o otci vůdce opozice Ralphovi Milibandovi, který zemřel v roce 1994. Tvrdilo se v něm, že byl marxistickým intelektuálem, který nenáviděl Velkou Británii. List tím především chtěl čtenářům sdělit, že pokud šéf labouristů vyrůstal v rodině, která byla marxistická a neměla ráda Británii, asi by z něj nemohl být dobrý premiér. Článek, který poněkud odvážně nakládal s fakty a mísil je s dohady, by zřejmě žádnou velkou pozornost nevyvolal, kdyby se Ed Miliband nerozhodl bránit.

Dosáhl toho, že v polovině minulého týdne otiskl Daily Mail jeho dopis, v němž dokládá, že otec, mimochodem židovský uprchlík z Belgie, který přišel do Británie v roce 1940, naopak tuto zemi miloval a nikdy jí nepřestal být vděčný za záchranu života – i proto vstoupil do královského námořnictva a bojoval proti mocnostem Osy. Daily Mail se ovšem nemýlí (nebo to alespoň není ochoten uznat, pokud mu to nenařídí soud) a tak vedle Milibandova článku vyšel redakční komentář, v němž se všechna předcházející tvrzení objevila znovu.

O den později se navíc ukázalo, že se dva reportéři nedělní verze Mail on Sunday vloudili na soukromou smuteční slavnost za zesnulého Milibandova strýce a obtěžovali hosty vyzvídáním, co vědí o názorech Milibandova otce. Šéf labouristů poté napsal dopis většinovému majiteli lordu Rothemerovi, v němž se ho dotazoval, zda nevidí v praktikách používaných jeho listem závažný problém. Lord se v osobním dopise omluvil za chování reportérů (kteří byli přeřazeni na hůře placená a podřadnější místa), ale odmítl, že by Daily Mail měl obecně problémy s etikou.

Demonstranti požadovali po Daily Mail omluvu. Foto: Profimedia.cz

Demonstranti požadovali po Daily Mail omluvu. Foto: Profimedia.cz

Tím by celá záležitost mohla skončit. Jenže žijeme v době, kdy řada zdánlivě ukončených dějů žije dál – především v diskusích na internetu. A na tom se tedy v Británii diskutovalo o celé kauze velmi intenzivně. Internetové debaty, pokud jsou intenzivní, přerůstají do dalších médií – zejména televize a rádia, a tak byla na světě celonárodní debata o mezích (a o tom zda vůbec nějaké existují), které by ani bulvár neměl překračovat.

Asi nejsilnější slova vyslovil na adresu Daily Mailu v pořadu BBC Question Time redaktor britské verze webu Huffington Post Mehdi Hasan, když položil řečnickou otázku: „Tak pojďme diskutovat o tom, kdo víc nenávidí Británii, zda mrtvý židovský uprchlík z Belgie, který sloužil v královském námořnictvu, nebo Daily Mail, který štve proti přistěhovalcům, nenávidí ženy, uráží muslimy, bojuje proti národní zdravotní péči a proti homosexuálům.“ Diváci ve studiu ho za tato slova odměnili dlouhotrvajícím potleskem.

V Daily Mailu nadšení nevyvolala. Nic zpátky brát nebudeme a omlouvat se také ne, zaznělo a redaktor Alex Brummer v BBC prohlásil, že naopak se bude listu muset omluvit řada jeho kritiků, protože zašli příliš daleko.

Kdo se má komu omluvit a jak to bylo s Milibandovým otcem je ale v současnosti podružné. Je docela dobře možné, že deník, s výjimkou zmíněného proniknutí na smuteční slavnost, žádné etické hranice nepřekročil. Nicméně debata, která vznikla a jejíž podstatou je především kritika chování bulvárních médií, přišla v nejméně vhodnou chvíli a nepochybně bude mít na rozhodování politiků, co se regulace týče, vliv. Daily Mail tak prokázal medvědí službu sobě i všem ostatním.