Demagog slouží jako PR alibistického Facebooku

Tomio Okamura je prvním českým politikem, kterému Facebook a Instagram skryl příspěvek za upozornění na „částečně nepravdivé informace“. Jeho sledující musí koláž na téma „jsme krmelcem Evropy“ buď zvlášť rozkliknout, nebo se dozvědět, co je na příspěvku závadného. Tento odkaz vede na portál Demagog.cz, nejznámější českou organizaci ověřující pravdivost politických výroků, která od konce května spolupracuje s Facebookem, jemuž patří i neméně populární obrázková síť Instagram. Při plánech na ověření několika příspěvků měsíčně jde ovšem o titěrnou kapku v moři boje proti dezinformacím, se kterými se Facebook dlouhodobě a nepříliš úspěšně potýká.

Zakladateli Facebooku Marku Zuckerbergovi navíc dělá vrásky jiný politik - americký prezident Donald Trump, který se v posledních týdnech dostal do křížku s digitálními platformami kvůli svým výbušným příspěvkům. Na ně si došlápla konkurenční síť Twitter, která u nich začala upozorňovat na zavádějící informace. Ať k nim zaujme podobný postoj i dosud zdrženlivý Facebook, požadují vedle kritiků z řad veřejnosti i zaměstnanci digitálního giganta. Trump naopak hrozí odvetou všem platformám.

Volněji se Facebooku nedýchá ani na starém kontinentu, kde na digitální platformy kvůli „moderování obsahu“ stále víc tlačí Evropská komise. Spolupráce Facebooku s Demagogem je v tomto ohledu drobnou úlitbu z kategorie korporátní zodpovědnosti, která ovšem evropským politikům a úřadům stačit nebude. Otázka „moderace“ či „cenzury“ je přitom problémem bez dobrých řešení, když se týká svobody projevu a vždy subjektivního posuzování hranic, co na sítě už nepatří. Na to jsou současné algoritmy často krátké, výdaje za „lidské kontrolory“ ve Facebooku však zůstávají titěrné.

Politiky nekontrolujeme, ale...

Facebook zastává zvláštní pozici. Nechce upozorňovat na nepravdy v příspěvcích politiků, za což v politicky rozbouřené Americe čelí vlně kritiky, v případě příspěvku místopředsedy tuzemské poslanecké sněmovny Okamury se ale přesně toto stalo. Předseda SPD totiž nesdílel vlastní obrázek, ale dílko, které koluje po internetu už delší dobu. A právě odkazy na články a koláže sdílené politiky má Demagog.cz pro Facebook ověřovat. „Když politici sdílí obsah, co není jejich původní, Facebook to nepovažuje za politický projev. My to za něj považovali, ale Facebook nás přesvědčil. Ono to svým způsobem dává smysl - žádný hoax nedostane imunitu, jenom protože ho sdílí politik,“ vysvětluje koordinátor Demagogu Petr Gongala původ spolupráce, s jejímž návrhem přišel na jaře samotný Facebook. Ten po světě spolupracuje s více než 50 organizacemi třetích stran, které se zaměřují na ověřování fakticity zpráv a výroků, takzvaný fact-checking. Typicky jde o organizace zapojené do mezinárodní sítě fact-checkerů International Fact-Checking Network, do které je zapojený i Demagog. Přes ní Facebook české uskupení oslovil.

@Facebook #FactCheck: Dividendy pro EU: odtekly z Česka dva biliony korun? 💸

V posledních týdnech jste se na @Facebook či @instagram mohli setkat s obrázky/texty, které se odvolávají na ekonoma @PikettyLeMonde, podle kterých má být členství v EU pro ČR krajně nevýhodné 👇 (1/5) pic.twitter.com/rQi2lIInEz

— Demagog.CZ (@DemagogCZ) June 11, 2020

Demagog vznikl v roce 2012, když studenti brněnské Masarykovy univerzity navázali na stejnojmenný projekt fungující na Slovensku. Od svého začátku organizace kontroluje pravdivost výroků tuzemských politiků. Pro Facebook plánuje ověřovat několik odkazů měsíčně. Ty spojí do jednoho či dvou vysvětlujících článků, zkontrolované odkazy navíc zadá do interního systému Facebooku. Provozovatel sítě se podle toho zařídí, jak systém popisuje Gongala: „Když příspěvek označíme za nepravdivý, Facebok sníží dosah příspěvku. Částečně nepravdivé příspěvky či opatřené zavádějícím titulkem Facebook uživatelům zobrazí s upozorněním včetně odkazu na web Demagogu.“ Právě tato upozornění dodaly sociální sítě ke koláž, která měla upozornit na odliv dividend z tuzemska, kterou poslanec Okamura sdílel 22. května na Instagramu a 6. června na Facebooku. Demagog.cz v uvození analýzy umístěné před Okamurův příspěvek tvrdí, „byl objem dividend výrazně menší, uvedené srovnání je zavádějící“. To následně vysvětluje v dlouhém analytickém textu.

Příspěvek Tomia Okamury po zásahu Demagogu

Kdo chce víc informací, dozví se následující

Koláž lze stále zobrazit. Repro: Instagram

Dividendy jsou evergreenem zdejších „alternativních médií“, jak už loni ukázala analýza dalšího tuzemského webu zaměřeného na kontrolu faktů Manipulátoři.cz. Právě na opakující se příspěvky se má zaměřit i Demagog. „Pro nás je důležité zvážit, jestli to je dostatečně rozšířené. Typicky nás zajímají věci, které se po internetu šíří dlouhé měsíce a různí politici je postupně přebírají. Když něco ověříme jednou, Facebook na to může upozorňovat opakovaně,“ říká Gongala, podle kterého jeho tým nekontroluje text Okamury, ale jím přebraný obrázek.

Celá anabáze v tomto ohledu ovšem nechává vyniknout polovičatosti vztahu Facebooku k politikům, pokud ho budeme sledovat doslovně. Demagog.cz totiž svou analýzu otevírá odkazem na práci francouzského ekonoma Thomase Pikettyho. Ten se ale objevuje až v doprovodném textu Okamurova příspěvku. Demagog.cz sice na svůj web nahrál koláž obsahující i citát ekonoma, Okamura ovšem sdílel verzi bez něho.

Z analýzy Demagogu. Repro: Demagog.cz

Ze sítě Okamury. Repro: Facebook Tomia Okamury

Demagog není první organizací v Česku, se kterou sociální sítě začala spolupracovat. Od února pravdivost zpráv sdílených stránkami a lidmi na místním Facebooku kontroluje i francouzská zpravodajská agentura AFP, která je rovněž součástí zmíněné sítě IFCN. Ve skutečnosti to dělá jediný člověk, novinářka Laďka Mortkowitz Bauerová, která předtím přes 10 let psala pro agenturu Bloomberg a teď která své analýzy sdílí v sekci Na pravou míru na webu samotné agentury AFP.

Jakmile Laďka Mortkowitz Bauerová vyhodnotí zprávu jako nepravdivou, Facebook ji začne v News Feedu zobrazovat níž, čímž výrazně sníží její šíření

Přístup Facebooku k politikům považuje Mortkowitz Bauerová za „frustrující“, jak v dubnu řekla Radiožurnálu: „Je to ovšem proto, že Facebook sám chce zůstat apolitický. To znamená, že si nepřejí nebo nepovažuji za vhodné označovat zprávy, které přímo buď politici řekli, anebo které politici šíří na svých stránkách za hoaxy, protože tím nechtějí zasahovat do demokratického procesu.“ Demagog.cz spolu s projektem AFP zatím nespolupracuje, koordinaci ale údajně chystají.

Mnoho prohlášení, málo výdajů 

Tuzemskou spoluprací s Demagogem Facebook částečně vykročil směrem k politické sféře, v otázce dezinformací ale zůstává řada problémů. Jedním z nich je rychlost, s jakou mohou třetí strany upozorňovat na nepravdy. Demagog vydal svou analýzu 11. června, tedy téměř tři týdny po zveřejnění příspěvku na Instagramu a pět dní po jeho umístění na Facebook, kde příspěvek do té doby sdílelo téměř tisíc lidí a zhruba 1.700 uživatelů na něj reagovalo. Všechna sdílení jsou v tuto chvíli sice opatřena týmž upozorněním, Facebookem ale mezitím protekly tisíce dalších příspěvků.

Demagog přitom nemá kapacity, aby pro Facebook zatím zpracovával více než dvě analýzy měsíčně. Tým o zhruba 30 lidech stojí z velké části na dobrovolnické práci. Editoři typicky pracují jinde, je mezi nimi učitel nebo třeba zaměstnanec antimonopolního úřadu, a stážisté v drtivé většině studují. Plný úvazek nemá v tuto chvíli ani jeden člen Demagogu. „Máme relativně rozumné příjmy z různých grantů, ale ty jsou často spojené s dalšími závazky. Třeba v případě T-Mobilu vytváříme vzdělávací aplikaci. Příjmy na placení zaměstnanců jsou vesměs od individuálních dárců,“ říká jeden z dvou koordinátorů Gongala, absolvent brněnské politologie, který svou práci pro Demagog.cz považuje za dobrovolnickou činnost. Živí ho analýzy finančních trhů. Druhou koordinátorkou je Tereza Stříteská, která studuje ekonomii na Masarykově univerzitě v Brně. Nejvýraznější postavou Demagogu byl svého času jeho někdejší šéf Jan Tvrdoň. Ten je dnes členem redakce Deníku N.  

Demagog.cz v minulosti dostal granty například od Mezinárodního visegrádského fondu (zhruba 173.000 Kč) nebo americké ambasády (46.000 Kč), příspěvek 92.000 od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky či dar 100.000 Kč od Nadačního fondu rodiny Orlických. Roční příjmy organizace činí v posledních letech zhruba 600.000 Kč. Finanční situaci, kdy projekt stojí na dobrovolnické práci, nezmění ani spolupráce s Facebookem, který má spolku platit podle množství analýz. „Očekáváme v měsíčně v průměru tisíce až nízké desetitisíce korun,“ říká Gongala s tím, že ještě žádnou fakturu s Facebook neřešili.

Že Facebook není právě štědrý, upozorňuje analýza portálu Popular Information. Facebook a jeho představitelé rádi stále dokola zdůrazňují spolupráci s třetími stranami v boji proti dezinformacím, ve Spojených státech ale fact-checkové organizace ověřily během ledna 230 zpráv. To není mnoho vzhledem ke zmíněným korporátním prohlášením a skutečnosti, že Facebook využívá jako zdroj zpravodajství polovina dospělých Američanů. Analytici odhadli, že v loňském roce 2019 zaplatil Facebook americkým externím organizacím zhruba dva miliony dolarů. Pro srovnání: jeho roční tržby činily 71 miliard dolarů. 

Kontrolu obsahu přitom nechává Facebook výhradně na externích organizacích. Sám hojně maže příspěvky a blokuje uživatele, to ale pouze v případě porušení pravidel komerční sítě, tedy když uživatel sdílí pornografii, porušují autorská práva či vyzývají k násilí. Velkou část toho zvládají algoritmy, díky obrovskému množství obsahu - denně na Facebook přibude 350 milionů fotek - ale nutně vzniká také obrovské množství hraničních případů. I kdyby algoritmy přesně určily 99,9 % fotografií porušujících pravidla, stále jich denně vyhodnotí špatně 350.000, poznamenává web Techdirt k nemožnosti bezproblémové moderace.

Vyhodnocování často záleží na poměrně komplexní znalosti lokálního kontextu či rozpoznání ironie, což je pro globálně fungující stroje nedostižné. Facebook navíc rozhodně není transparentní ve vysvětlování svých kroků, opakovaně je proto terčem kritiky za to, že o blokování a mazání rozhoduje nekonzistentně. Příklady posledních dní: v Česku Facebook naštval mazáním fotky Winstona Churchilla se zbraní v ruce, v anglicky mluvícím světě blokováním lidí sdílejících článek, jehož náhledová fotografie zachycuje neošacené Aboridžince v okovech. Problémem byla nahota. Facebook se následně jako v podobných případech omluvil.

Odvolávat se mohou i jednotliví uživatelé. Během prvních třech měsíců letošního roku Facebook zaznamenal na 2,3 milionů odvolání, vyhověl 613.000 z nich. Tuto činnost nemají na starosti stroje, ale moderátoři, kteří řeší sporný obsah. V Americe jich Facebook najímá 15.000, čísla ve zbytku světa nejsou známa. Společnost však čelí kritice, že moderátorů je málo a nemají dobré pracovní podmínky, včetně ohodnocení za práci plnou traumatizujících obrazů, jak popsal loni v rozsáhlém materiálu portál The Verge. Ten letos také přinesl zprávu, že Facebook si je těchto problémů částečně vědom, neboť přistoupil k vyplacení odškodnění za psychickou újmu někdejším i současným moderátorům, kteří by měli mít nově k dispozici psychologickou pomoc.

Svár jménem Trump

Stále ale platí, že dezinformace a nepravdy médií a politiků Facebook přímo řešit nechce, nechává je pouze na třetích stranách, aby nebyl nařčený z politické podjatosti. To mu ve Spojených státech dlouhodobě vyčítají hlavně Republikáni, podle kterých jdou algoritmy kalifornské společnosti na ruku Demokratům a jim blízkým médiím. Výzkumy to sice neprokazují, Facebook chce být ale s politiky zadobře, proto dává od politiky - minimálně prohlášeními - ruce pryč. V čase informačně nepřehledné pandemie a masových protestů po smrti George Floyda je ale přístup Facebooku terčem silné kritiky. V centru debaty stojí Donald Trump.

Tlak na Facebook vytvořil konkurenční Twitter, Trumpova oblíbená síť s 330 miliony uživatelů, kde americký prezident rád hrozí válkou, vtipkuje o násilí proti novinářům nebo sdílí rasistické dezinformace. Twitter na konci května historicky poprvé označil dva Trumpovy tweety, podle kterých povede hlasování poštou k podvodům. Twitter k nim přidal upozornění odkazující na fakta o korespondenčním hlasování, doplněná o tweety médií věnující se tématu. Trumpův tweet tak nepřímo označil za zavádějící. Podruhé Twitter jeden z prezidentových příspěvků dokonce částečně skryl za tlačítko Zobrazit. Trump totiž podle Twitteru podněcoval násilí, když v reakci na protesty po zabití George Floyda napsal, že „kde začíná rabování, tam začíná střílení.“

Twitter nabízí fakta o korespondenčním hlasování. Repro: Twitter

Stejný tweet, pouze opatřený uvozovkami, následně sdílel oficiální účet Bílého domu. Dopadl stejně. „Tento tweet porušil pravidla Twitteru ohledně oslavování násilí. Twitter však určil, že zachování dostupnosti tohoto tweetu může být ve veřejném zájmu,“ stojí u dotčeného příspěvku. Zmíněný „veřejný zájem“ se týká typicky tweetů politiků, které sice porušují pravidla platformy, ta je však chce nechat aspoň v omezené podobě archivované.

Bílý dům porušil pravidla. Repro: Twitter

Americký prezident na bezprecedentní kroky platformy záhy odpověděl. Nejprve na své oblíbené platformě, kterou obvinil z omezování svobody slova a nečinnosti vůči lžím Demokratů a Číny. Následně vydal exekutivní příkaz, který odborníci sice považují za nevymahatelný paskvil, zpráva Trumpa je však jasná. Míří na zákon, podle kterého nejsou ve Spojených státech internetové platformy přímo zodpovědné za uživatelský obsah a jeho moderaci. Mohou tak s příspěvky nakládat podle vlastních pravidel a oproti klasickým vydavatelům jim jako „platformám“ nehrozí žaloby za protiprávní obsah nebo například za pomluvu.

Trump však hrozí, že sítě o tuto výsadu mohou přijít, pokud nebudou politicky neutrální. To znamená, pokud budou si budou všímat jeho příspěvků. Ty by sice byly mezi prvními, které by sítě vzhledem k častým urážkám oponentů mazaly, důležitá je však symbolická rovina.

Přesto nejde pouze o vrtoch prezidenta. O potřebě regulace a odpovědnosti sítí mluví i jeho letošní vyzyvatel z řad Demokratů Joe Biden a v posledku i celá politická scéna, jako v případě Googlu.

Twitter is doing nothing about all of the lies & propaganda being put out by China or the Radical Left Democrat Party. They have targeted Republicans, Conservatives & the President of the United States. Section 230 should be revoked by Congress. Until then, it will be regulated!

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 29, 2020

Facebook se krokem Twitteru dostal pod tlak, aby na zmíněný příspěvek o střílení také zareagoval. Miliardová platforma ovšem není „arbitrem pravdy“, prohlásil jeho šéf Zuckerberg pro Fox News a navíc si s Trumpem zatelefonoval. V příspěvku na své zdi Zuckerberg napsal, že mu rozdělující a vznětlivá rétorika osobně není příjemná, reaguje ale jako šéf společnosti, která „se zavázala svobodnému projevu“. V reakci na to Zuckerbergovi napsali otevřený dopis výzkumníci spolupracující s Facebookem, kteří vyzývají, aby nedovoloval americkému prezidentovi využívat platformu k šíření „zavádějících a štvavých prohlášení“, zejména v čase současných nepokojů. Virtuálně protestovaly i stovky zaměstnanců Facebooku, který tak čelí dosud největší kritice z vlastních řad. Zuckerberg v reakci na kritiku prohlásil, že společnost přezkoumá možnosti, jak nakládat s podobnými obsahy mimo binární logiku „nechat, nebo stáhnout“.

Another development: a Facebook engineer publicly quits over the company’s policies. “I’m watching my company do nothing to challenge the increasingly dangerous status quo.” pic.twitter.com/EPCPRfuQIj

— Deepa Seetharaman (@dseetharaman) June 2, 2020

Evropská komise chystá pravidla

Zatímco v zámoří můžeme v nejbližší době očekávat hlavně mnoho polarizovaných debat, v Evropě se pomalu schyluje ke konkrétnějšímu vyjasnění pravidel a povinností digitálních platforem, která chystá Evropská komise. Je přitom jasné, že přístup bude odlišný od toho Trumpova. „Podporuji Twitter v jeho úsilí vyvinout a uvést do praxe transparentní, jasnou a konzistentní politiku moderování obsahu. To není o cenzuře. To je o označení ověřitelně falešné nebo matoucí informace, která může poškodit veřejnost,“ tvrdí v reakci na popsanou aféru Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise, která má na starosti i problematiku dezinformací. Komise například vyzývá, píše portál Euroactiv, aby sítě víc spolupracovaly právě s organizacemi pro ověřování obsahu. Zejména ale letos plánuje přijít s velkým zákonem o digitálních službách (anglicky Digital Services Act), jehož podoba zatím není známá, na fungování platforem by ale mít zásadní vliv. „Vytvoří celoevropská závazná pravidla například pro regulaci nenávistného a nezákonného obsahu (hate-speech, hate crime), politické reklamy a jejího zadávání na internetu včetně sociálních sítí (political advertising) nebo obsahu spojeného s terorismem,“ avizuje se na Euroactivu.

Sama Jourová jednala se Zuckergem letos v únoru, kdy se podle svého prohlášení shodli na větší potřebě transparentnosti algoritmů a dat. „Teď, jak síť funguje, ani neumožňuje normální debatu. Používá stejné techniky marketingového prodeje na různé zboží i na názory a politiku. Je to škodlivé pro demokracii. Jsem odpůrce toho, abychom na Facebook přenášeli rozhodování, co je pravda a co je lež. Je ale třeba reagovat na šíření dezinformací. My nechceme, aby Facebook sám něco mazal, měl by ale přinášet mnohem širší možnost pro různé třetí strany, aby přinášely objektivní fakta. Důležité je, aby Facebook sám projevoval větší péči v odhalování a odstraňování závadného obsahu. Z mého pohledu je zcela zásadní definovat takovou míru odpovědnosti,“ řekla tehdy Jourová pro Deník N.

Skutečná řešení bolí

V debatě kolem příspěvků Trumpa se částečně opakuje situace z loňského podzimu, kdy Twitter oznámil, že končí s politickou reklamou, zatímco Facebook v jejím poskytování pokračuje bez jakýkoliv omezení, byť zapracoval na knihovně reklam zobrazující útraty za politické reklamy. „Neděláme to proto, abychom politikům pomáhali, ale protože si myslíme, že by lidé měli mít možnost vidět, co politici říkají. A pokud obsah stojí za pozornost, neodstraníme ho, ani kdyby byl v rozporu s našimi pravidly,“ prohlásil na toto téma Zuckerberg, podle kterého není stejně jasné, kde je hranice politické reklamy a jejího případného zákazu. Rozhodnutí rozporovali v otevřeném dopise zaměstnanci plaformy, hlasitě ho kritizovala i Yaël Eisenstat, bývalá analytička CIA, která měla ve Facebooku svého času na starosti zajišťování integrity voleb. Podle jejího komentáře v deníku The Washington Post spočívá problém v byznysovém modelu Facebooku. „Facebook vydělává na šíření lží a prodává nebezpečné nástroje, které dovolují zapojení do nové úrovně informační války,“ píše Eisenstat, která má za to, že Zuckerbergova firma musí skončit se svým „nehorázným cílením“ a zajištěním skutečné transparentnosti svého reklamního systému. 

Facebook hired me to head Elections Integrity ops for political ads. I asked if we could scan ads for misinfo. Engineers had great ideas. Higher ups were silent. Free speech is b.s. answer when FB takes $ for ads.Time to regulate ads same as tv and print. Enough of this immunity.

— Yael Eisenstat (@YaelEisenstat) October 9, 2019

Debata je vyhrocená zejména vzhledem k nadcházejícím prezidentským volbám v USA. Právě po těch posledních v roce 2016 a skandálech okolo společnosti Cambridge Analytica a trollích farem z Ruska či Makedonie začala veřejnost digitální platformy vnímat mnohem kritičtěji. Šestatřicetiletý zakladatel Zuckerberg a jeho šestnáctiletý Facebook tak byli v posledních letech strojem na omluvy, shrnul nekončící krizi uvnitř a okolo sociální sítě loni Bloomberg Businessweek. Facebook se omluvil za svou roli ampliónu nenávisti během pogromů Myanmaru, sám Zuckerberg si sypal popel na hlavu za datový skandál okolo Cambridge Analytica, jíž Facebook poskytl osobní data 50 milionů uživatelů, které bez jejich dovolení už zrušené společnost využila i v kampani současného prezidenta Trumpa. Dva příklady z mnoha průšvihů platformy s 2,6 miliardami aktivními uživateli.

Nejčastěji je však Facebook právě terčem obecné kritiky obviňující síť z polarizace, šíření nenávisti a povšechně podemílání demokracie. Že těmto jevům skutečně napomáhá, Facebook uznává i ve svých interních dokumentech o dění ve volebním roce 2016, o kterých nedávno informoval deník The Wall Street Journal. „Navzdory potvrzeným teoriím o roli Facebooku na veřejnost jeho nejvyšší představitelé odmítli problém významným způsobem řešit,“ shrnuje článek Euro.cz.

Facebook v boji proti virálnímu šíření lží a poplašných zpráv v minulých letech pravidelně měnil své algoritmy pro snížení dosahu dezinformací, začal spolupracovat s externími ověřovateli obsahu typu Demagog.cz, spustil knihovnu politických reklam, ověřuje lidi za podezřelými populárními účty, označuje zprávy od státních médií a přidává kontextové tlačítko i k ostatním. Paleta nástrojů a kroků je pestrá, často má ovšem nepatrný dopad, jako v případě Demagogu.

S moderováním obsahu v takové míře se lidstvo nikdy nepotýkalo. Už bylo řečeno, že na bezproblémová řešení je v tomto případě potřeba zapomenout. Přesto možnosti jsou, jak ukázala platforma i během epidemie. Pokud by ovšem chtěl Facebook skutečně umenšit svůj negativní vliv na politickou debatu, bude ho to bolet. Musel by totiž sáhnout na svůj obchodní model.

Ten je jednoduchý: potřebuje udržet lidi na své platformě co nejdéle. Jednak uvidí reklamy, jednak o nich Facebook nasbírá data, která znovu využije ve svém reklamním byznysu. Lidem proto nabízí obsahy, které zaujmou - to znamená, že jsou často polarizující, zavádějící a extrémní. Roger McNamee, jeden z investorů do začínajícího Facebooku a dnes jeho hlasitý kritik, tvrdí, že právě kvůli byznysu platforma reálně nic s problematickým obsahem neudělá. Na druhou bolest současného Facebooku poukazuje další bývalý zaměstnanec platformy Alex Stamos, který měl na starosti bezpečnost. Podle něho je klíčovým problém skutečnost, že tatáž skupina lidí má ve společnosti na starosti pravidla platformy a zároveň udržování dobrých vztahů s vládami. To znamená vycházení vstříc jejich požadavkům, které mohou být v rozporu s veřejnými zájmy.

Tyto problémy dva články měsíčně od Demagogu vskutku nevyřeší.