Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Do designu může kérovat každej blbeček

Průkopníci českého designu a životního stylu hodnotí krásu všedního dne... Krutý kecy, říkáte? Ano. Nepíše se mi to snadno.

Máme trošičku zpožďko a tenhle text vzniká už asi pátý den (dnes šestý - pozn. šéfred.). Nicméně vzniká poctivě. Abychom ho já a Lukáš napsali, museli jsme si vyměnit spoustu zpráv na instantních messengerech Skype a iChat a také se sejít, kromě toho asi pět telefonátů a textové zprávy ve dne i v noci. Nejpozdější přišla včera kolem třetí ráno, další pak již kolem osmé. Jak to začalo - banka UniCredit představila nové designy karet, v tiskové zprávě, těmito slovy:

UniCredit Bank, Nejlepší banka roku 2011 soutěže Hospodářských novin, zahájila letos v létě distribuci svých platebních karet v novém designu. Nová podoba karet reprezentuje příslušnost banky k mezinárodní skupině UniCredit, stejný vzhled karet zavedly i ostatní banky ve skupině. Současný design sází na jednoduchost a střídmost používá logo UniCredit Bank v kombinaci se jménem banky. Novinka se týká jak debetních, tak kreditních karet.

Koukněte nejdřív na intýrko, který jsem dal někdy v neděli.

Marek:

Doba je předesignovaná. Na úkor funkce. Na úkor běžných lidských životů. Nepotřebujeme, aby každý nesmysl byl krásný. Každý já nevím detail. Zápalka. Knoflík. Tužka. Blok. Zapalovač. Nepotřebujeme, aby nás oslovoval designem. Stojí to jen love, které se pak promítají do vysoké ceny té věci. Samozřejmě, že existují výjimky.

Na tuto vlnu bio-eko-lidské obyčejnosti (inspirovala mě k ní víkendová četba Deníku Michala Viewegha) se pokusila naskočit banka Unicredit se svými novými designy karet.

Také Lukáš dal moc hezké entréečko.

Lukáš:

Pamatuji si to jako včera, četl jsem článek frustrovaného HTML kodéra o jeho pohledu na slovní spojení „návrh designu“. Návrh designu, návrh návrhu, návrh návrhů – něco na tom je, zavání to pleonasmem. Říká se, že forma následuje funkci a když dojde na designování, řeší se jenom dekorace, funkci rozumí málokdo. Přesouvají se loga ze strany na stranu a taky se zvětšují.

Design = funkce, grafika dekorace, nakonec se dá stejně obojí navrhnout a grafika může mít dokonce funkci! Jako na kartě naší nešťastné banky. Nová podoba karet reprezentuje příslušnost banky k mezinárodní skupině UniCredit, stejný vzhled karet zavedly i ostatní banky ve skupině. Současný design sází na jednoduchost a střídmost, používá logo UniCredit Bank v kombinaci se jménem banky.

Karta Advantage

Marek: Všechny karty sdílejí přehršel log. Jako by logo nemělo ochrannou zónu. Zpracování působí dojmem, že vizuál vyšel z lokálního DTP studia v Jihlavě.
Lukáš: Tmavozelená by měla uklidňovat a chránit, dát pocit bezpečí. Asi proto se jmenuje Advantage, asociuje mi dolarovou bankovku, tátův popelník a zamrzlý rybník.

Karta Classic

Marek: O ničem.
Lukáš: Karta Classic je jasně šedá nebo stříbrná, tady se neseknu. Barva netečná a smutná, spojená s představou chudoby. Ano, takhle se má většina klientely cítit, pěkně jako nuzáci!

Karta Gold

Marek: Všechno už bylo řečeno, zlatá je méně o ničem, než stříbrná, takže toto je jediný vizuál, který je tak tak.
Lukáš: Karta Gold je zlatá, poměrně neoriginální, ale funkční a dobrá metafora. S kartou se může každý cítit jako hiphopper. Pamatuju šťastného Steva Jobse, když představoval zlatý iPod – vůbec se neprodával a stáhli ho.

Karta Platinum

Marek: Tuto kartu by používat pan Kopfrkingl. Odpudivé. Levné. Morbidní. Ale vlastně proč ne.
Lukáš: Platinum, zase z Wiki: velmi těžký a chemicky mimořádně odolný drahý kov stříbřitě bílé barvy. Lidově bílé zlato. Bílé zlato jsem si vždycky pletl se zlatem kočičím, ale snad někomu přinese štěstí. Highlight: zajímavá je schopnost platiny pohlcovat značné objemy plynného vodíku.

Spusťme oponu milosrdenství nad tímto obrázkem. Ted‘ vám řekneme, jak bychom to řešili my:

Lukáš:
Podíval bych se na funkční stránku jejich dekorace jako nosného tématu se sličnou pokladní asistentkou v oblíbené kavárně.

Varianta 1, korporátní čmáranice

Muž: Mohu zaplatit kartou?
Asistentka: Jistě.
Muž: Tady je!
Asistentka: Ta je ale ošklivá, ti Italové jsou sice mafiáni, ale myslela jsem, že designu rozumí.
Muž: Designu možná, ale grafice ne.

Závěr: Vidíme, že téma není nosné, co víc, je smrtonosné, tady nám pšenka nepokvete!

Varianta 2, alternativní návrh karty s delfínkem
Muž: Podívejte slečno, mám tu pro vás pěknou rybičku!
Asistentka: Jůůů, ten je krásnej!
Muž: A když budete hodná a milá, delfínek vám koupí něco pěkného!

Tady už se nám rýsuje pěkný vztah, máme velice dobře nakročeno, teď už je to jen na nás (mužích) a chceme-li investovat.

Varianta 3, alternativní návrh s automobilem
Asistentka: To je kára! Takovou bych chtěla!
Muž: Když na mě budete tuze moc hodná, nikdy nevíte, co se stane.

Tip: Auto nakonec kupovat nemusíte, myslím, že jsou asistentky zvyklé a nebudou zklamané.

Marek:
Nerad bych Lukášovi kradl show, takže mě napadá spíše nudný potisk citáty z následujících literárních děl. Mohou být záminkou k rozhovoru na úrovni a zároveň vítané zkratce „knihu mám i s dalšími doma, pojďme tam hned!“ Je to low-end, ostatně už je pátek večer, zhruba 48 hodin poté, co měl být text hotov.

Classic: Jiří Pomeje: Jak se plave ke dnu
Silver: Nudný mezistav, který deprimuje. Nevím. Asi tedy střední třída. Nejprodávanější kniha současnosti se jmenuje Simona Monyová: Srdceboly.
Gold: Michal Viewegh: Další báječný rok
Advantage: Ladislav Štaidl: Víno z hroznů, nebo Ladislav Štaidl: Randes-vouz s paní Zuzanou