Družstvo CBA, sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá přes tisícovku prodejen a produkuje obrat přes 3 miliardy Kč, plánuje „v jednotkách let“ zcela opustit propagaci svého sortimentu prostřednictvím letáků. „Snižování bude postupné, a to až do úplného zrušení papírových letáků,“ sdělil Médiáři předseda družstva Roman Mazák.
Už v období loňského jarního i podzimního nouzového stavu CBA letáky prakticky netisklo. Podle předsedy družstva Mazáka se totiž ukázalo, že v období pandemie lidé mnohem víc preferovali menší prodejny ve svém okolí, lákat je tedy ještě prostřednictvím papírového letáku nemělo smysl. „V roce 2020 byl snížen počet papírových letáků o 30 %. Za uspořené peníze jsme pak snížili ceny na prodejnách,“ doplnil Mazák.
Cílem postupného ultumování pravidelných propagačních tiskovin je omezit zátěž pro životní prostředí. Letáky chce síť prodejen nahradit například elektronickou verzí.
„Současná situace nám ukázala, že k propagaci prodejny a nalákání lidí do ní lze využít jiných kanálů. Náklady spojené s papírovými letáky jednak každý rok rostou zhruba o 10 %, značný problém ale představuje i ekologická zátěž. Pokud jsou letáky v libovolné síti prodejen tisknuté každý týden v nové verzi, jedná se v ročním úhrnu o tuny papíru, který ve finále nemá další využití. Často se jen povaluje u schránek,“ je si vědom Mazák. Podle něj je třeba započítat i samotnou distribuci, kdy se musí letáky rozvážet do jednotlivých regionů, což znamená další zbytečné emise.
Proti „nelogické“ logistice
Družstvo CBA se také snaží apelovat na výrobce, aby se přiklonili k zásobování přes velkoobchod a eliminovali tak zbytečně najeté kilometry. „Pokud má byť jen jeden výrobce nasmlouvaných například 10.000 prodejen, které zaváží jednou týdně, znamená to 40.000 závozů za měsíc. Jeden automobil přitom zvládne zhruba 20 závozů denně, celkově tak lze hovořit o 24.000 automobilů za rok. To je obrovská ekologická zátěž, která se navíc zpravidla týká jen několika málo položek,“ tvrdí Roman Mazák.
Kritizuje také případy, kdy nadnárodní výrobci s centrálami v zahraničí chtějí za každou cenu, aby jejich zboží vyrobené v Česku zamířilo nejprve na centrální sklad.
„Dostáváme se pak do paradoxních situací, kdy se výrobní hala jednoho z výrobců nachází jen pár kilometrů od našeho velkoobchodu v Šumperku. Zboží se ale nepřesouvá mezi těmito dvěma místy, což by zabralo pár minut, ale putuje nejprve do centrálního skladu v Praze a až poté zpět do Šumperka. Celkové roční náklady na dopravu jsme přitom u pouhých dvou položek vyčíslili na dva miliony korun. Nemluvě o ekologické zátěži, která je u desetitisíců takových kamionů zbytečně brázdících republiku enormní,“ dodal předseda CBA.

Netflix zavádí poplatek za sdílení přístupu mimo domácnost, v Česku 79 Kč

Exnovináři žurnalistiku milují, přesto si odchod chválí

AMI Digital Index 2023: Češi tráví na sítích míň času než loni. Prudce přibývá dlouhých videí

Mark BBDO hlásí za rok 14 nových lidí v týmu
