Vít Kolář: „Důvěra v ČT klesá kvůli influencerům typu Zemana“

Českou televizi považovalo letos na jaře za důvěryhodnou 68 % obyvatel Česka. Před šesti lety, na jaře 2013, šlo o 88 % obyvatel. Data vychází z výzkumu Nielsen Admosphere a trackingu České televize. Možné důvody poklesu vysvětloval na konferenci Důvěrismus ředitel divize Korporátních vztahů a komunikace České televize Vít Kolář. Vedle celosvětových trendů je podle něho na vině zejména systematické znedůvěryhodňování televize ze strany „Zemana, Babiše, médii Agrofertu, médii blízkých Hradu, politiků ANO, SPD, KSČM“. Česká televize podle Koláře reaguje i využíváním ambasadorů, kteří televizi hájí. 

Klesá také počet lidí, kteří považují informace od ČT za objektivní a vyvážené. Zdroj: prezentace Víta Koláře

„Je zajímavé, do jaké míry influenceři typu prezidenta Zemana, kteří mají důvěru, ovlivňují vaši důvěru,“ uvodil Kolář svou prezentaci, ve které stopoval události, které podle něho snížily důvěru veřejnosti v Českou televizi. Ta je přitom aktuálně nejsledovanější televizní skupinou v Česku a její zpravodajství zůstává, jak Kolář připomněl výzkumem Digital News Report z dílny Reuters Institute a Oxford University, tuzemsky druhé nejdůvěryhodnější hned po Českém rozhlasu. I tento výzkum ovšem ukázal na pokles důvěry, a to meziročně největší ze všech srovnávaných veřejnoprávních televizí. 

Důvěryhodnost zpravodajství ČT klesá, roste naopak u televize v Polsku. Zdroj: prezentace Víta Koláře

Od Ovčáčka přes Trumpa k Soukupovi

Mezi první důležité události Kolář zařadil nástup mluvčího Jiřího Ovčáčka, růst obliby webu Parlamentní listy nebo krizi na Ukrajině a s ní spojené stovky stížností na regulátory a tehdejší „šikana“ prostřednictvím zákona 106. Sám Miloš Zeman o ČT začíná mluvit jako o „cenzorské státní televizi“ v listopadu 2014 kvůli vystřižení kritiky Zdeňka Bakaly ze Zemanova projevu konferenci Hospodářské komory (editoriální panel ČT to tehdy nazval „dílčím pochybením“).

„Pak už to bylo horší,“ uvodil Kolář rok 2015. „Vrcholí migrační krize. Stejná skupina, která nám nadávala za Ukrajinu, nám nadává za migranty. Sluníčkářská televize. Fronta politiků a influencerů, kteří kritizují ČT se zvětšuje a sjednocuje,“ vysvětloval Kolář, podle kterého se přidává Andrej Babiš. „Tomu vadí, že se o něj starají pořady typu Reportéři ČT.“

Přes zvolení Donalda Trumpa a celosvětový pokles důvěry v mainstreamová média, kritiku Americké noci, analýzu Jana Křečka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a parlamentní kampaň SPD („Jestli něco sjednodnocuje jeho voliče, je to odpor k České televizi a liberálnímu pojetí demokracie.“) se Kolář dostal do roku 2018. Miloš Zeman se vymezuje vůči České televizi v inauguračním projevu, vyzývá k neschválení výročních zpráv a personálním změnám, „Jaromír Soukup neopomene v jediném pořadu zmínit Českou televizi a Mladá fronta Dnes publikuje na titulní straně text, který bych se nestyděl vydat v roce 1950 v Rudém právu,“ dokončil odkazem na titulek Šéf ČT má v Praze byty a domy za 100 milionů Kolář svou archeologii nedůvěry, aby následně promluvil o obranných taktikách. 

Rok 2019 a soupis kritiků ČT podle šéfa komunikace. Zdroj: prezentace Víta Koláře

Máme ambasadory, jen o nich nemluvíme

Tiskové zprávy, reakce na dotazy a další klasické způsoby komunikace podle Koláře nefungují. Česká televize proto začala některé pořady Jaromíra Soukupa nebo výroky poslanců během rozprav na výročními zprávami rozporovat v reálném čase na Twitteru. „Uvědomili jsme si na tom, že fakta nehrají roli. Cílem trollů je znevěrohodnit cokoliv, co říkáme. My jsme přišli s tím samým. Prostor polopravd, vytržených kontextů a lží zaplníme informacemi, kterými prostor vyvážíme. Neříkám, že jsme tím schopní cokoliv pozitivního komunikovat, ale minimálně srážíme důvěryhodnost toho, co říkají kritici,“ vysvětloval Kolář. 

Tiskové zprávy nefungují, obrana musí být v reálném čase. Zdroj: prezentace Víta Koláře

Česká televize také využívá podle Koláře své ambasadory a influencery. „Nemluvíme o nich, protože bychom je zdiskreditovali. Jsou z oblasti politiky, kultury, ekonomické sféry... Když někdo takový přijde za politikem a řekne, myslím, že je špatně, co děláte, tak to pochopitelně vliv má,“ objasňoval Kolář, podle kterého se podceňuje síla osobního rozhovoru.

Poslední, ovšem velmi důležitou, součástí „neviditelného public relations a public relations“ je práce na poli právním. Česká televize o tom podle Koláře nemluví nahlas, využívá ale žaloby. „Vůči Jaromíru Soukupovi, televizi Barrandov, politikům... Soudy nám daly už v některých případech za pravdu. Soukup se bude muset omlouvat,“ uzavřel Kolář, podle kterého je pro Jaromíra Soukupa a Jiřího Ovčáčka kritika České televize posedlostí.