Generální ředitel České televize Petr Dvořák a členové Rady ČT se společně chystají do sněmovny. V úterý 8. října budou na tamním neveřejném semináři odpovídat poslancům na otázky týkající se výročních zpráv veřejnoprávní televize. Ve sněmovně leží celkem šest zpráv o hospodaření a o činnosti ČT z let 2016 až 2018. Volební výbor už plénu první čtyři doporučil ke schválení, loňské zatím čekají na projednání. Pokud poslanci zprávu dvakrát po sobě neschválí, mohou Radu České televize odvolat. A rada v novém složení může vyměnit šéfa televize.
Setkání otevřené pouze pro poslance se koná pod záštitou předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO). „Obrátil se na mě ředitel ČT pan Dvořák, který si přál najít platformu, kde by mohl poslancům odpovědět na otázky, týkající se výročních zpráv,“ popisuje pro Médiář původ setkání Vondráček. Petr Dvořák na zářijovém zasedání Rady ČT podle Českých médií řekl, že Vondráčkovi napsal dopis, “že pokud by byl zájem poslanců o vysvětlení některých věcí z výročních zpráv, tak jestli by nám byl schopen vyčlenit prostor v rámci sněmovny“.
Kdo by poslancům odpovídal, tedy zda rada nebo sám generální ředitel, Dvořák podle svých slov v dopise nespecifikoval. Generální ředitel tak odpovídal na výtku radních Reného Kühna a Luboše Beniaka, kteří se dozvěděli o Dvořákově iniciativě z médií, aniž by jim bylo jasné, jakou roli bude hrát samotná Rada ČT. Připomněli přitom, že je to právě rada, kdo předkládá výroční zprávy sněmovně.
Vondráček v reakci na Dvořákovu výzvu zvolil formu semináře a pozval celou radu i generálního ředitele. Prezentovat obsah výročních zpráv budou šéf ČT i radní společně. Jestli Dvořáka doplní někdo další z řad České televize, není podle mluvčí ČT Karolíny Blinkové jasné. „Vzhledem k nejasnosti ohledně témat diskuse zatím není jasné, zda a jaké další spolupracovníky k debatě generální ředitel případně přizve. Zatím jsme byli informováni pouze o jediném dotazu se strany poslanců, který se ovšem netýká projednávaných zpráv,“ říká Blinková. Podle mluvčí nejde o standardní způsob projednávání, se kterým by se televize se setkala v minulosti: „Obáváme se, že seminář může být spíše zneužit některými poslanci k účelové kritice ČT a k otevírání témat mimo výroční zprávy“.
S tím Vondráček nesouhlasí: „Cílem rozhodně není nějaká bezhlavá a neoprávněná kritika, ale naopak chceme dát panu řediteli prostor odpovědět na všechny otázky, které třeba i zazněly na plénu sněmovny, ale on na neměl možnost odpovědět. Věřím, že to celé věci může jen pomoci.“
Přání „otvírat téma mimo výroční zprávy“ jsou ale patrná. Konkrétně čerstvý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Vadim Petrov je přesvědčen, že „někdo musí zvednout“ kritiku zdrojů týdeníku Newsroom ČT24, se kterou krátce po konfrontaci s redaktorkou pořadu přišel moderátor Luboš Xaver Veselý. „Tohle není téma pro RRTV, tohle je už téma pro poslance. V úterý 8. 10. budou na uzavřeném jednání projednávat s ředitelem ČT zprávy o hospodaření. Je to příležitost se zeptat, kdo hlídá nezávislost ČT. Rada ČT, nebo jakýsi nedohledatelný subjekt? Považuju to za zásadní věc,“ prohlašuje Petrov. Ten bude o pár týdnů později, v pondělí 21. října moderovat ve sněmovně seminář Média a role státu v jejich kontrole pořádaný poslankyní ANO Barborou Kořanovou, která na kauzu Newsroom už také poukazuje.
Na úterním uzavřeném semináři za Radu ČT přislíbil účast její předseda Jan Bednář a další členové předsednictva. Bednář na říjnovém zasedání rady řekl, že jednání vítá: „Jde o určitou příležitost, kdy můžeme poslancům vysvětlit pod záštitou předsedy poslanecké sněmovny příslušné otázky.“ Pro vystoupení Dvořáka ve sněmovně se na jednání rady o měsíc dřív vyslovila také radní Ivana Levá, bývalá poslankyně za KSČM. „Je strašně důležité, aby ředitel televize promluvil. Mnozí z těch poslanců žádnou výroční zprávu nečtou. Neví, která bije, jenom věří nějakým fámám, jak se tady vyhazují peníze anebo dokonce rozkrádají,“ řekla Levá.
Volebním výborem přitom prošly dosud řešené zprávy bez problémů. Zprávy za rok 2016 o činnosti doporučilo ke schválení 14 ze přítomných 17 poslanců, zdržela se zástupkyně KSČM Miloslava Vostrá, proti byli v obou případech zástupci SPD Lubomír Španěl a Miloslav Rozner. Zprávu o hospodaření podpořila i Vostrá. V případě zprávy za rok 2018 o činnosti ČT ji doporučilo schválit sedm poslanců, zdrželi se pouze Miloslav Rozner a Miloslava Vostrá. Pro kladné stanovisko u zprávy o hospodaření ČT pak rovněž hlasovalo sedm poslanců, zdržel se opět poslanec Rozner a předseda výboru Stanislav Berkovec (ANO).
Poslanci KSČM a SPD kromě kritiky ve volebním výboru připravují legislativní změny, které by se dotkly veřejnoprávních médií. Předseda komunistů Vojtěch Filip v září přišel s návrhem zákona, podle kterého by veřejnoprávní novináři museli podávat majetková přiznání. Hnutí SPD Tomia Okamury pak minulý týden oznámilo, že podá v nejbližší době návrh na zrušení koncesionářských poplatků a ekonomické zestátnění dvou veřejnoprávních médií. „Navrhujeme změnit status ČT a Českého rozhlasu na příspěvkovou organizaci hospodařící s transparentním rozpočtem pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu,“ stojí v prohlášení hnutí.
Stávající podoba televizní a rozhlasových poplatků poplatků se nelíbí ani některým poslancům z vládní ČSSD. Její poslanci Jaroslav Foldyna a exministr kultury Antonín Staněk (oba ČSSD) podle deníku Právo sepsali návrh, aby je nemuseli platit senioři, tělesně postižení a zaměstnanci a živnostníci s nejnižšími příjmy. Zákon nyní od platby osvobozuje lidi, jejichž čisté příjmy za uplynulé čtvrtletí byly nižší než je 2,15násobek životního minima.
Kdo dnes nemusí platit televizní a rozhlasové poplatky
(1) Od rozhlasového a televizního poplatku jsou osvobozeni
- zastupitelské úřady České republiky v zahraničí a osoby, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,
- cizinci, kterým nebylo na území České republiky uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu,
- provozovatel vysílání ze zákona,
- Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
- držitelé licence opravňující k rozhlasovému vysílání, jde-li o rozhlasový poplatek,
- držitelé licence opravňující k televiznímu vysílání, jde-li o televizní poplatek,
- osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou, pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti,
- školy zapsané ve školském rejstříku podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
(2) Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba,
- jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima,
- žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti.
Foldynu se Staňkem, který přitom ještě jako ministr kultury uvažoval v rozhovoru pro Parlamentní listy naopak o zvyšování poplatků, v návrhu podpořili bývalí členové SPD (dnes Jednotní – alternativa pro patrioty) Marian Bojko, Lubomír Volný a Ivana Nevludová. Podle Foldyny jde teprve o začátek: „Návrh pokládáme pouze za první dílčí krok ke komplexní změně systému financování a kontroly ČT. V tomto duchu také hodláme urychleně připravit obsáhlejší novelu zákona o ČT, ve které předpokládáme úplné zrušení televizních poplatků a také změnu kontrolních mechanismů ČT.“
Poslanecký klub ČSSD v si reakci na aktivitu svých poslanců podle Deníku N schválil, že na poplatky sahat nebude. Tuto pozici chtějí zastávat v případné debatě s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který týden před pěticí poslanců zmínil obdobnou variantu. “Pro důchodce, zdravotně postižené, samoživitelky a další málomajetné skupiny o tom můžeme uvažovat,” řekl premiér Parlamentním listům na otázku po zrušení poplatků.
Po jejich zrušení dlouhodobě volá také prezident Miloš Zeman. Ten navíc radí poslancům, aby neschválili výroční zprávy. „Já jsem několikrát řekl svůj názor, ale nemohu to bohužel přímo ovlivnit, že by bylo vhodné, kdyby parlament tyto zprávy projednal a zamítl, a to dvakrát za sebou. V takovém případě má parlament právo volit novou Radu České televize,“ vysvětloval v červnu v TV Barrandov. „Neumím se představit, jaké důvody by k tomu sněmovna našla,“ řekl už v dubnu agentuře ČTK ředitel ČT Petr Dvořák.
Kdy může sněmovna odvolat Radu ČT
Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize.
Zdroj: zákon o České televizi