Etický panel ČT souhlasí s kritikou reportáže z Lidic. Kodex ale prý neporušila

Vedla k odchodu ředitelky Památníku Lidice a dalších tamních pracovníků, otevřené dopisy k ní napsali poslední žijící lidická žena i prezident republiky - reportáž televizních Reportérů ČT z loňského června o údajném udavačství jedné z lidických žen stále vyvolává řadu reakcí. Minulý týden se kvůli ní sešel Etický panel České televize, poradní orgán svolávaný generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem, a na své únorové schůzi se jí zabývali televizní radní.

Pětičlenný panel pro etiku seznal, že příspěvek Miroslava Petráčka V předvečer tragédie neporušil televizní kodex, jakkoliv jeho členům v reportáži chyběla „alespoň stručná zmínka o tom, že na události prezentované v pořadu existují v historické obci i jiné náhledy“. Právě absenci dalších pohledů kritizoval i televizní radní Daniel Váňa, poslanec ANO Aleš Juchelka a za největší problém celé kauzy to pokládá i starostka Lidic a vnučka jedné z obětí vyhlazení obce Veronika Kellerová. Ta už loni v červenci spolu s Janou Bobošíkovou, předsedkyní Českého svazu bojovníků za svobodu v Lidicích a moderátorkou internetové XTV.cz, podala stížnost k radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Velká rada podnět po projednání odložila s tím, že zdroje použité v reportáži jsou doložené a spor je na úrovni historicko-vědeckého zkoumání. 

Červnová reportáž je postavená na zjištění Vojtěcha Kyncla, historika z Historického ústavu Akademie věd ČR, podle kterého lidická obyvatelka Alžběta Doleželová týden před vyhlazením obce udala svou podnájemnici Štěpánku Mikešovou, která skrývala svůj židovský původ. Kyncl se svým zjištěním přišel už v roce 2016 v knize Lidice. Zrození symbolu. Jako pramen mu posloužil zejména zápis četníka Evžena Ressla ze stanice v Buštěhradu. „Stavím na třech souborech dokumentů z roku 1942, 1945 a 1946. Všechny jsou oficiálními úředními záznamy a byly kontrolovány nadřízenými orgány četníků,“ řekl Kyncl Deníku N.

Chybějící empatie a normalizační výklad

Kritici reportáže poukazují na její necitlivé načasování na den pietního výročí a hlavně na dopady kauzy na pozůstalou Marii Šupíkovou, dceru Doleželové, které vyjádřil podporu například prezident Miloš Zeman. Podle části lidických dětí a Českého svazu bojovníků za svobodu selhala ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová, když zjištění Kyncla neodmítla a pořad neodsoudila. Na tuto stranu sporu se postavil i ministr kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), podle kterého Lehmannová „postrádá empatii“. Ředitelku vyzval k odstoupení, což ona učinila. Ředitelku naopak podpořila poslední žijící lidická žena Jaroslava Skleničková a zaměstnanci památníku, kteří varovali před návratem „k normalizačnímu výkladu dějin, neústupně hájenému Českým svazem bojovníků za svobodu“. Deset pracovníků památníku následně rezignovalo.

Z mediálního pohledu je ale podstatnou kritikou ta, podle které v reportáži chyběl hlas dalšího historika, který by Kyncla zjištění zpochybnil. „Redaktor postavil celou reportáž na jednom jediném historikovi, který minulost rekonstruoval z jednoho, odborně naprosto pofidérního pramenu. To je neprofesionální,“ kritizoval reportáž minulý týden na zasedání Rady České televize Daniel Váňa, ekonom, historik a bývalý ředitel komunikace hnutí ANO. Přislíbil, že vypracuje pro ostatní radní analýzu reportáže. S jeho výkladem nesouhlasil Zdeněk Šarapatka, podle něhož je reportáž v pořádku. Politikum z ní podle Šarapatky udělala Jana Bobošíková.

Kynclova zjištění v minulosti rozporoval hlavně historik a archivář pražského magistrátu Vojtěch Šustek, který napsal do revue Slánské obzory o tématu údajného udání rozsáhlou studii. Podle Šustka si četník svůj zápis zpětně vymyslel. „Ve skutečnosti Ressl zatkl Mikešovou ze strachu, že gestapo její židovský původ během druhého stanného práva odhalí, a on sám bude popraven za to, že Mikešovou kryl,“ vysvětloval Šustek v roce 2018 pro Info.cz.

Juchelka píše Dvořákovi

Zmínka o existenci dalších hledisek chyběla i poslanci ANO a místopředsedovi volebního výboru Aleši Juchelkovi, který podal stížnost na radu České televize a zároveň požádal generálního ředitele Dvořáka o etické a právní stanovisko. Podle Dvořáka má sice Šustkovo hledisko ze všech spekulací „největší logiku“. Přesto „to jsou varianty, spekulace, které nejsou podloženy tvrdými daty, a proto nebyly v reportáži použity“. 

Juchelkovi se nelíbilo už vyjádření „velké“ rady, respektive jeho závěr. Podle rady pro vysílání je v případě šíření pomluvy možné obrátit se na soud. „Lidsky mě namíchlo, že doporučují sedmaosmdesátileté paní, aby se soudila se sedmimiliardovou institucí,“ vysvětluje Juchelka pro Médiář, proč se v kauze začal angažovat.

Neuspokojilo ho ani čerstvé rozhodnutí Etického panelu ČT. V první řadě se mu nelíbilo, že se nemohl zúčastnit zasedání, zatímco dramaturg a moderátor Reportérů ČT Marek Wollner dostal příležitost pořad obhájit. „To je podle mě nerovné zacházení, protože pokud se má panel rozhodovat nestranně, má to být na základě podkladů - samotné reportáže a písemných materiálů. Tedy že si to nenechá někým dovysvětlovat,“ říká Juchelka.

Panel si navíc podle něho ve svém rozhodnutí protiřečí. „Někdo usedne s tolika materiály, napíše zprávu na pět vět a z toho si tři odporují. Podle nich nejde o porušení kodexu, ale vytýkají dramaturgii několik věcí, včetně postrádání dalších pramenů. Vždyť to je základní věc pro vyváženost a objektivitu.“ Juchelka podle svých slov čeká na další vyjádření radních České televize a zvažuje, jestli téma otevře na příštím zasedání volebního výboru. Na to, že nemohl být schůzi panelu přítomen, si na půdě sněmovny opakovaně stěžoval minulý týden při veřejném slyšení kandidátů do mediálních rad.

Že se budou televizní radní tématem ještě zabývat, avizoval na posledním zasedání končící předseda Jan Bednář. Podle něho přišla řada podnětů.