EU chce po sítích zprůhlednit algoritmy a umožnit odvolat se proti smazání příspěvků

Evropská unie chce novou legislativou usměrnit globální technologické giganty

Evropský parlament a Rada Evropské unie se na konci minulého týdne dohodly na podobě rozsáhlé legislativy, která má ukončit éru samoregulace internetových platforem. Akt o digitálních službách, jak se směrnici říká, požaduje po online službách, aby rychleji mazaly nelegální obsah, zprůhlednily algoritmy doporučující příspěvky a zapovídá reklamu cílenou na základě rasy či sexuální orientace. Evropské komisi, která návrh poprvé předložila v prosinci 2020, také dává možnost udělovat až miliardové pokuty. Sankce až do výše 6 % celosvětového obratu se mohou týkat hlavně provozovatelů velkých platforem typu Facebook či YouTube, kterým přibude nejvíc závazků. Směrnice, která vstoupí v účinnost nejdřív v roce 2024, se ale dotkne i všech menších internetových stránek, na které mohou lidé přispívat. Může jít namátkou třeba o české online fotoalbum Rajče nebo diskusní fórum eMimino.

„Akt o digitálních službách uvádí do praxe zásadu, podle níž to, co je nezákonné offline, by mělo být nezákonné i online,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Směrnice nedefinuje obsah, který by nově měly platformy mazat, vymezení nenávistných příspěvků nadále určují právní řády členských států. Provozovatelé i menších sítí ale mají nabídnout uživatelům a takzvaným „důvěryhodným oznamovatelům“ možnost nahlásit nelegální obsah, který pak mají sítě neprodleně mazat. Mezi důvěryhodné oznamovatele můžou patřit neziskové organizace i státní orgány.

Směrnice současně posiluje práva uživatelů. Pokud síť smaže něčí příspěvek, dotčený člověk musí mít možnost proti rozhodnutí se odvolat. Provozovatelé všech „zprostředkovatelských služeb“ – od online tržišť přes cloudová úložiště až po sociální sítě – také musejí zavést jednotné kontaktní místo, kde s nimi budou moci komunikovat jak uživatelé, tak unijní i státní instituce.

Vrátí se chronologické feedy

Povinnosti platforem budou odstupňované podle jejich velikosti. Nejvíc úkolů přibude takzvaným rozsáhlým online platformám, s nimiž jsou podle Evropské komise „spojena specifická rizika v podobě šíření nezákonného obsahu a škodlivého vlivu na společnost“. Jde o sítě oslovující víc než 10 % ze 450 milionů občanů Evropské unie. V praxi půjde o YouTube, Instagram či TikTok. „Platformy by měly být transparentní, pokud jde o jejich rozhodování o moderování obsahu,“ avizuje patrně největší novinku Margrethe Vestagerová, evropská komisařka pro hospodářskou soutěž. Transparentnost má dvě roviny. Jednak mají platformy srozumitelně vysvětlovat, proč se typicky na facebookové zdi objevuje vybraný obsah, tedy aspoň rámcově zprůhledit své algoritmy. Zadruhé mají lidem nabídnout možnost „odmítnout doporučení obsahu na základě profilování“. To v praxi bude nejspíš znamenat chronologické řazení příspěvků, jak ho nabízí Twitter a čerstvě také Instagram. Zajímavější ale bude, zda podmínku splní třeba TikTok, který žádnou zeď nemá a de facto není ničím jiným než personalizovaným profilováním.

Velké sítě také budou muset začít sdílet data s výzkumníky a nechávat si každý rok udělat nezávislý audit, který posoudí rizika s nimi spojená. Výsledky auditu, který se má zaměřit i na boj platforem s dezinformacemi, budou veřejné. Provozovatelé se také budou muset připravit na užší spolupráci s unijními orgány a společně koordinovat postup během krizí typu pandemie nebo válka na Ukrajině. Ta už přinesla precedens: Evropská unie vyzvala velké platformy k zablokování účtů ruské státní televize RT a agentury Sputnik, všechny vyhověly.

Regulace digitálních firem bude mít i druhou nohu

„S Aktem o digitálních službách končí doba, kdy se velké online platformy chovaly tak, jako by byly příliš velké na to, aby se zabývaly dopady, které jejich služby mohou mít,“ říká evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Mnozí nicméně pochybují, že se Evropské unii skutečně podaří pravidla zejména na největších hráčích vymáhat. Případně se přímo obávají, že splnění povinností bude náročné zejména pro menší provozovatele, jako tomu bylo u GDPR. 

Akt představuje jeden z dvou pilířů, kterými chce unie regulovat digitální firmy. Na podobě druhého z nich – Aktu o digitálních trzích – se Evropská unie dohodla už minulý měsíc. Tato směrnice má posílit digitální trh, na němž dnes prosperují zejména největší společnosti. Mezi výrazné novinky patří třeba takzvaná interoperabilita, která má uživatelům sítí umožnit snadno přenášet svá data ke konkurenci, z jedné sítě na druhou. Komunikační aplikace jako WhatsApp či iMessage by také měly dovolovat, aby si lidé mohli psát napříč platformami.

Revoluce se skrývá za zkratkami DSA a DMA. Ovlivní každého uživatele sociálních sítí v Evropě

Dopady zákazu cílení reklamy nejsou jisté

V Aktu o digitálních službách je z hlediska internetového byznysu zásadní zejména regulace reklamy. Zapovězená bude inzerce, která cílí na lidi na základě citlivých údajů, jako je náboženství, rasa nebo sexuální orientace. Facebook s podobným cílením –⁠ i v reakci na zmíněnou směrnici –⁠ přestal loni na podzim. Směrnice rovněž zakazuje cílenou reklamou mířící na nezletilé. Není přitom jasné, jestli se pravidlo týká pouze velkých, nebo všech platforem. Konečně znění návrhu totiž zatím není k dispozici, dostupné bude až během následujících týdnů, během kterých by mělo dojít k finálnímu schválení. Účinná bude směrnice buď od začátku roku 2024, nebo 15 měsíců od schválení, platit bude pozdější termín.

Evropský lobbista Michal Feix, který spolupracuje se Seznamem, zákaz cílení na mladistvé v lednu kritizoval s tím, že se dosavadní návrhy nezabývaly otázkou, jak mají inzertní platformy odhalit věk uživatele. To by nebyl problém pro sítě jako Facebook či YouTube, ale zejména pro menší provozovatele, kde uživatelé při registraci neudávají svůj věk. „Některá ustanovení v nás vzbuzují obavy, jejich skutečný dopad ale ukáže až praxe,“ shrnul na dotaz Médiáře Filip Dotlačil, public affairs manažer Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR).

Přehledně: nové povinnosti platforem

Zdroj: Evropská unie