Evropská komise přispívá k internetu strachu

Zdroj: Midjourney

„Násilníci se skrývají za obrazovkami, zatímco děti v tichosti trpí,“ oznamuje znepokojivý tweet Evropské komise. Doprovází ho video malého děvčete s telefonem, kterou záhy v záběru střídá postarší chlapík. Očividně si píšou. Většina Čechů právě kvůli takovým případům podporuje přijetí nové evropské legislativy, která bude zneužívání předcházet, sděluje text ve videu. Čas na přijetí se ovšem krátí, burcuje Evropská komise. Děsit by nemělo pouze sdělení krátkého snímku. Zejména kontext vzniku reklamy a jejího šíření neříká o současnosti nic dobrého.

Evropská komise chce ve jménu ochrany dětí před sexuálním zneužíváním slídit i v jakémkoliv telefonu a počítači. Proti návrhu na procházení i šifrovaných messengerů či e-mailů – a hledání důkazů o zneužívání mladistvých – vystupují od začátku lidskoprávní organizace, technologičtí experti i právníci. Mluví o porušování práva na soukromí, technologických limitech nebo různých rizicích zneužití „zadních vrátek“, které by v aplikacích musely vzniknout. Evropská komise nicméně na návrhu, který podporují hlavně společnosti ze „šmírovacího“ byznysu, trvá. Nedávno však narazila na prozatímní nesouhlas Rady Evropské unie, orgánu, v němž se dohadují zástupci jednotlivých států. Několik z členským zemí má s návrhem problém.

Ochrana dětí neospravedlňuje celoevropské šmírování

Evropská komise na nesouhlas reagovala popsanou reklamou. V ní snoubí emoční vydírání a pochybné údaje z výzkumu, který dotazovaným zatajil všechna rizika spojená s digitálním dohledem. Reklamní sdělení unijní účet nasměroval právě na země, jejichž vlády s podporou kontroverzního návrhu otálejí. Ukázala to čerstvá analýza technologického experta Dannyho Mekiće. Nejde přitom jen o to, že Evropská komise za pomoci pochybných prostředků masíruje veřejné mínění v členských státech. Vrcholný orgán si patrně počínal v rozporu se zákonem.

Reklama totiž ve svém mikrocílení pracuje i s politickým a náboženským přesvědčením publika. Inzerovaný tweet se měl vyhnout lidem dbajícím na soukromí, ale i euroskeptikům a kdovíproč také křesťanům. Takové cílení ovšem zakazuje dnes už platný Akt o digitálních službách, na jehož dodržování má dohlížet právě Evropská komise. „Komise využívá taktiku, která nápadně připomíná dezinformační kampaně během amerických voleb a brexitu,“ říká Mekić. Dodává přitom, že pokud návrh na údajnou ochranu dětí nemá podporu, má být stažen nebo přepracován, nikoliv prosazován nelegální a manipulativní inzercí.

Evropská unie se ráda tváří jako etalon lepšího internetu, kde se dbá na práva lidí a platformy mají vzhledem ke své neskonalé moci skutečnou odpovědnost. Ani unijní orgány však očividně neodolávají svodům digitálního autoritářství. Prosazují návrhy s tragickým dopadem na soukromí. Soukromí lidí navíc v rozporu s vlastními zákony vytěžují, když pro svůj nepopulární plán hledají podporu. Podobné případy pokrytectví zpravidla nezůstanou nepovšimnuty, a to zejména ze strany těch, kteří mají svobody lidí ještě víc na háku.

Digitálně-mediální krajina zlou propagandou přetéká. Maďarsko na YouTube i Čechy straší migrací, předvolební Polsko ukazuje bídu (polo)státních médií, exTwitter se stává nelidskou přehlídkou zavražděných… Odvracet zrak, plédovat za digitální detoxy nemůže být trvalou odpovědí. Toto je svět, v němž žijeme. Vydržet v něm s příčetnou myslí se však zdá být stále složitější. Může za to i skutečnost, že se ke všem reálným barbarstvím přidavá i vyfabulované strašení, jejichž původci by něco takového vůbec neměli mít v popisu práce. 

Sdílejte