Evropskou regulaci médií Česko vítá, odmítá ale vznik celoevropského regulátora

Návrh na vznik nového úřadu pro mediální služby se v Česku nesetkává s pochopením.

Věra Jourová. Foto: Profimedia.cz

Nový plán na regulaci médií reprezentuje eurokomisařka Věra Jourová. Foto: Profimedia.cz

Česko podporuje plán Evropské komise na regulaci médií, ale k jeho nejkontroverznější části, vzniku celoevropského regulátora, se staví „rezervovaně“. Vyplývá to z rámcové pozice ministerstva kultury, s nímž souzní i sněmovní a senátní výbory, které navrhovaný Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků projednávaly. Členské státy se skrze Radu Evropské unie postaví k návrhu nařízení až napřesrok. Klíčová pro ně bude analýza právníků rady, kteří zkoumají legislativní základ návrhu. Evropská komise ho vydává za regulaci vnitřního trhu, ministerstvo kultury a mnozí další regulaci médií považují za výsadní pravomoc členských států. Obecný záměr – podporu plurality a nezávislosti médií – nicméně vláda, ministerstvo i zákonodárci sdílí.

Návrh reprezentuje Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost. Začátkem prosince ho představila v Praze. „Nebude to snadný legislativní proces. Chceme udělat co největší mezeru mezi politiky a médii,“ řekla na konferenci, kterou uspořádal Mezinárodní tiskový institut (IPI) s českým Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNŽ). Většina východoevropských zemí podle ní návrh podporuje, kriticky se k němu staví Maďarsko, Německo, Rakousko či Dánsko.

Regulátora odmítají vydavatelé i ministerstvo

Komise navrhuje pravidla pro zadávání státní reklamy, zprůhlednění vlastnických struktur či zajištění transparentních voleb do kontrolních orgánů veřejnoprávních médií. Nejvíc se ale mluví o požadavku na záruky redakční nezávislosti, a to jak ze strany státu, tak vlastníka. To se nelíbí vydavatelům, kteří se obávají narušení svobody podnikání. Kritizují také plánovaný dohled národních regulátorů, kteří by kontrolovali dodržování jednotlivých nařízení. Sdružovali by se přitom v nově vzniklé Evropském sboru pro mediální služby (původně Evropská rada pro mediální služby), jež by vydávala stanoviska, o něž by se nakonec opírala Evropská komise.

Resort kultury v oficiální reakci za Česko vznik nového regulátora odmítá. „Česko bude usilovat o to, aby bylo posílení spolupráce regulačních těles dosaženo pomocí aktuálních nástrojů bez vytváření nového orgánu,“ uvádí. Postoj sdílí senátní komise pro sdělovací prostředky i sněmovní výbor pro evropské záležitosti. „Domnívám se, že by měla stačit lepší koordinace, nikoliv zřizování dalšího úřadu,“ soudí poslankyně a garantka návrhu Lucie Potůčková (STAN). Na schůzi sněmovního výboru zpochybnila i právní základ návrhu. „Nařízení regulující vnitřní trh nemůže eliminovat nedostatky právního státu,“ prohlásila s odkazem na postoj Německa. To má spolu s několika dalšími zeměmi své stávající regulace za dostačující a nechce nařízení, kterým Evropská komise míří hlavně na země jako Maďarsko, jež omezuje pluralitu tisku.

Rada pro vysílání by dostala širší kompetence

Jourová si je podle svých slov kritiky vědoma a očekává debatu hlavně okolo pozice regulátorů a vynucování požadavků. Na konferenci naznačila ochotu k ústupkům. Trvá ale na tom, aby vzniklo rovnou závazné nařízení, nikoliv směrnice, kterou by pak implementovaly jednotlivé státy. Česko by i tak muselo měnit svou mediální legislativu. Regulátorem by mohla zůstat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), nově by se ale musela zajímat i o web či tisk a posuzovat pluralitu trhu, aby mohla vydávat stanoviska k majetkovým změnám na mediálním trhu. „To by vyžadovalo uzákonění potřebné kompetence,“ upozorňuje ministerstvo kultury.

Novinářské asociace návrh hájí. Požadavek nezávislosti na majiteli podle nich nezpochybňuje práva vydavatelů. „Jedná se zaručení nezávislosti v jednotlivých rozhodnutích, nikoliv o editorální linku,“ vysvětlovala minulý týden na pražské konferenci Renate Schroeder Evropské federace novinářů. Mnozí ale představu regulací pro nezávislost nepovažují za neproveditelnou, ba dokonce potenciálně škodlivou. „Všichni polští regulátoři jsou naprosto loajální vládě,“ upozornil Piotr Stasiński, šéfredaktor listu Gazeta Wyborcza. Návrh se podle zainteresovaných bude projednávat celý příští rok, očekávají přitom spíš jeho schválení, i když podoba se může ještě výrazně změnit.