Facebook maže miliardy příspěvků. Špatně to většinou není

Síť sice maže hlavně klasický spam, důvěru lidí ale postrádá. Musí posílit odvolávání se.

Provozovatel populární sociální sítě Facebook zveřejnil pravidelnou čtvrtletní zprávu o moderování obsahu, poprvé ji přitom nepublikoval samotnou, ale nechal ji auditovat společností Ernst & Young (EY). Povinnost veřejných auditů čeká po definitivním přijetí evropského Aktu o digitálních službách všechny velké platformy, tohle můžeme brát jako první vlaštovku. Zpráva vypovídá o jedné z nejkontroverznějších činností sociálních sítí: mazání příspěvků, blokování účtů a vůbec všeho, kvůli čemu mnozí vidí v Marku Zuckerbergovi globálního cenzora. Připomíná přitom, že mazání samo o sobě není špatná věc.

Facebook toho maže hodně. Opravdu hodně. Během posledního čtvrtletí loňského roku smazal přes tři miliardy příspěvků či účtů. To z něj ale samo o sobě nedělá cenzora, který protežuje pokrokáře či konzervativce (vyberte si podle toho, koho nemáte rádi). Drtivá většina zásahů totiž směřovala proti obsahu, se kterým se internet potýká odjakživa: proti spamu a falešným účtům. Obojí dohromady tvořilo přes 95 % veškerého mazání. Tolik probíraná kategorie „nenávistných projevů“, kam Facebook podle svých zásad komunity řadí přirovnávání ras a etnik ke zvířatům či popírání holokaustu, měla podíl pouze půlprocentní.

Zdroj: Facebook

Zdroj: Facebook

Pohybujeme se ale na obrovské škále, i zanedbatelné procento u nenávistných projevů stále znamená přes 17 milionů zásahů. Následuje čtvrtletní přehled smazaného obsahu, ve kterém nefiguruje spam a falešné profily. Nejčastěji Facebook odstraňuje nahotu dospělých a násilný obsah.

Zdroj: Facebook

Zdroj: Facebook

Důležité jsou trendy. Mazání nenávistných projevů, ať u nich zůstaneme, postupně přibývalo, v posledních kvartálech klesá.

Zdroj: Facebook

Zdroj: Facebook

Důvody pro nárůst existují aspoň dva. Zaprvé stále rostou celkové počty příspěvků, naopak podíl toho, co Facebook považuje za nenávistné projevy, podle společnosti pomalu klesá; jedná se o zhruba 0,02 % veškerého obsahu. Zadruhé Facebook sám – jeho lidský tým či algoritmus  – začal častěji vybírat, co odstraní. Zatímco v posledním kvartálu roku 2017 Facebook sám vybíral pouze 24 % závadného obsahu a zbytek nahlašovali uživatelé, od druhého kvartálu 2020 se podíl stabilně pohybuje okolo 95 % ve prospěch korporace. 

Zdroj: Facebook

Zdroj: Facebook

Část smazaných příspěvků Facebook po kontrole sám vrací, ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku se to u nenávistných projevů stalo v 228.000 případů. Část vrací na základě odvolání se uživatelů, to nastalo v 65.300 případů. Lidé se přitom odvolali v 769.000 případů, Facebook tak vyhověl ani ne desetině z nich, v čemž zůstává dlouhodobě relativně stabilní. (V roce 2020 možnost odvolávání se na půl roku omezil, podle oficiálních vyjádření bylo důvodem přetížení moderátorského týmu kvůli covidu-19.)

Zdroj: Facebook

Zdroj: Facebook

Celkově tak Facebook maže každý měsíc miliony příspěvků, jejichž část sám obnoví nebo vyhoví stěžujícím si uživatelům. To znamená: udělá chybu, kterou napraví. Podstatnou část příspěvků, které smaže, i když pravidla neporušují, nepochybně ale nevrátí. I to je ale z pohledu Facebooku chyba. Jak připomíná technologický novinář Casey Newton, Zuckerberg svým zaměstnancům v roce 2020 oznámil, že si uživatelé nejčastěji stěžují právě na mazání.

Facebook a všechny další sociální sítě se tak pohybují mezi dvěma póly. Na jedné straně musí mazat, protože záplava spamu a šikany by odrazovala uživatele i inzerenty, na druhé straně toho nesmí být příliš, protože to má podobně odrazující účinky. Byznysově tak nemá zájem na cenzuře, v obrovské škále obsahu ale budou vždy nastávat chyby. Odpovědí platforem nemohou být pouze chytřejší neuronové sítě. Klíčový je transparentní proces odvolávání se. Zdůrazňují ho organizace, které se už dekády zabývají svobodou internetu, jako je Electronic Frontier Foundation, požadavek na něj se objevuje i ve zmíněné evropské legislativě.

Sociální sítě, které procházejí krizí důvěry, by se měly soustředit právě na rozvoj odvolávání se a podobné reporty, jako je ten stávající od Facebooku. Mohl by nepochybně být ještě podrobnější, i tak se ale jedná o šikovný vhled, který by snad mohl zaujmout aspoň pár z těch, co se obávají rozsáhlé cenzury. Moderátorskou politiku mohou kritizovat i nadále, snad ale konkrétněji, s vědomím toho, že spam nikomu opravdu nechybí. 

Vybírám z internetu

Možností pro kritiku internetových obrů bude vždy dost. Jan Cibulka na iRozhlasu popisuje, jak jejich reklamní systémy přináší peníze dezinformačním webům. Část z nich se mimochodem v týdnu po třech měsících blokace vrátila, a jak poznamenává David Klimeš pro Aktuálně, od vlády to bylo fiasko.

*

A Twitter se stal tak uštěkaný, až přišel o celebrity. Zlepšilo by tamní diskuse rozvolnění pravidel, pokud by síť skutečně koupil Elon Musk? Výzkumníci soudí, že spíš naopak.

*

Ještě dva týdny potrvá v galerii hlavního města Prahy podařená výstava Světy Jindřicha Chalupeckého, na Artalku o ní píše Martin Vaněk.

*

V týdnu jsem napsal o Webarchivu od Národní knihovny, co se ale do článku nevešlo: kurátoři oslovují různé osobnosti, ať vyberou svých deset oblíbených stránek. Seznamy sdílí na blogu a bývají tam poklady. 

Prospero

Partnerem Nedělní přílohy internetu je Prospero, podcast České spořitelny o budoucnosti Česka, který je součástí projektu Index prosperity