Festival zábavy Zlatá růže: proč britské televizní pořady vyhrávají mezinárodní ceny

Mezinárodní festival televizní zábavy Rose d’Or ve švýcarském Luzernu nabízí unikátní možnost probrat se tím nejlepším, co televize po celém světě vytvořily (do kategorie zábavy, pojímané v širším slova smyslu, patří i hraná tvorba, všechny možné typy reality, eventy, ale i pořady věnované divadlu, vážné hudbě nebo výtvarnému umění).

Narozdíl od jiných festivalů se tady to nejpodstatnější odehrává v jednom velkém sále, rozděleném na desítky malých kójí, do nichž se vejde jen židle, stolek s velkým monitorem a sluchátky. A zatímco někde jinde pózují hvězdy na červeném koberci, tady se několik dnů tísní desítky lidí a od rána do večera sledují pořad za pořadem.

Není v lidských silách zhlédnout stovky titulů v plné délce, ale přesto to je výjimečná možnost udělat si obrázek, co se kde vysílá, jaké postupy tvůrci volí, jaké jsou nové trendy a co z tradiční televizní zábavy se ještě používá, a co už patří minulosti.

Nedá se říci, že by letošní přehlídka přinesla nějaké velké překvapení, nový trend, nebo že by tu byl k vidění programový formát, který (jako kdysi Big Brother nebo Chcete být milionářem?) předznamenává novou éru v dějinách televize. Přesto to byla konfrontace v mnohém poučná, zejména pro televizní tvůrce z České republiky (mezi nimiž chyběl po letech poprvé zástupce televize Nova).

Především se potvrzuje, že co se týče kreativity, inovativních přístupů, nových nápadů, dostala se Evropa (a v řadě případů i Asie) daleko před produkci velkých amerických volně vysílajících televizních sítí. Pozoruhodné je také to, že vedle televizně velkých zemí jako jsou Británie, Německo nebo Španělsko se mezinárodně prosazují nápady i z relativně malých trhů – například z Izraele, Norska, Dánska nebo Belgie či Nizozemska.

Britové letos vyhráli 5 z 12 oceňovaných kategorií – jejich síla spočívá především v tom, že mají obrovské množství tvůrců, kteří jsou současně autory námětů, scénářů i protagonisty. Snaží se také úspěšně zpracovávat i zdánlivě menšinová témata tak, aby zaujala i většinového diváka.

V Británii se také používá méně než na jiných trzích zažitý model - vytvořit programový formát a v případě úspěchu vyrobit pokud možno co největší počet epizod. To sice i v Británii platí například pro denní seriály nebo zábavné pořady jako jsou panelové show, ale například u sitkomů nebo docu soapů se drží šesti či osmi epizodních řad – což sice znamená vyšší náklady, ale ty se vracejí díky úspěšnému prodeji na mezinárodním trhu.

Právě v kategorii sitkomů se odehrál čistě britský souboj – nakonec jej vyhrál Channel 4 se situační komedií Friday Night Dinner (v hlavních rolích Tamsin Greig, Simon Bird a Mark Heap – v současnosti vzniká druhá řada) před produkcí BBC Life’s Too Short (jejímž tvůrce je Ricky Gervais).

I v dalších kategoriích zvítězily pořady, které by jistě ocenil i český televizní divák. Jako nejlepší pořad žánru comedy byla vyhlášena první epizoda třídílného cyklu Black Mirror (autora Charlieho Brookera) nazvaná Národní hymna, v níž čelí premiér dilematu – únosci příslušnice královské rodiny ji hodlají propustit pouze tehdy, pokud před televizními kamerami bude mít ministerský předseda sex s vepřem. Také tento pořad byl vyroben pro Channel 4.

Tatáž stanice si připsala vítězství i v kategorii soutěžní pořad, když s formátem The Million Pound Drop Live porazila soutěž britské ITV The Cube a izraelský Still Standing.

Nejlepším pořadem pro děti se staly Příšerné historie BBC, přibližující formou skečové show život v různých epochách. BBC zvítězila i v kategorii Lifestyle s pořadem o vaření The Great British Bake-Off.

Americká produkce se prosadila jen mezi hranými seriály. Série Pan Am o letuškách v šedesátých letech slavné letecké společnosti, vysílaná ABC, ovšem diváky doma ve Spojených státech příliš neoslovila a končí po první řadě.

Za nejlepší multimediální pořad označila porota složená z televizních tvůrců španělský formát Plan B největší komerční stanice Antena 3, nejlepší pořadem pro mládež se stal seriál jihokorejské veřejnoprávní KBS Dream High, německá veřejnoprávní televize ARD si odnesla cenu za nejlepší živou show – loňský přenos finále Velké ceny Eurovize.

Do Německa putuje i cena za nejlepší televizní film. Tím se stal snímek Homevideo vysílaný RTL. Věnuje se tzv. video šikaně ve školách a získal už loni řadu mezinárodních cen.

Mezi dokumenty o umění zvítězil The Sound of Ole Bull veřejnoprávní NRK věnovaný známému norskému houslistovi a skladateli.

A zbývá ještě kategorie Factual Entertainment. Zde se mezi silnou konkurencí prosadil pořad australské SBS Go Back To Where You Came From (Vrať se, odkud jsi přišel), který zajímavým a originálním způsobem reaguje na předsudky Australanů vůči imigrantům.