Jak koronavirus dopadá na média, marketing a maloobchod v Česku? Čtěte ve speciální příloze.

Financování ČT zůstává nedořešené, varují plány

Rada České televize schválila dlouhodobé plány rozvoje veřejnoprávní instituce pro roky 2020 až 2024. Podle nich ČT za následující čtyři roky utratí z rezervy půl miliardy korun.

Na konci roku 2024 sice televizi veřejné služby zbude rezerva 700 milionů Kč, zároveň se bude muset uskromnit, anebo doufat ve zvýšení koncesionářského poplatku. To v zásadě konstatují dlouhodobé plány na roky 2020 až 2024, které dnes schválila Rada České televize. „Financování ČT zůstává nedořešené,“ shrnul výhled končící předseda kontrolního orgánu Jan Bednář. „Česká televize není finančně bezprostředně ohrožena. Pouze koncesionáři dostanou míň služeb za stejné peníze,“ doplnil jeden ze tří místopředsedů rady René Kühn. 

Že dlouhodobé financování zůstává nedořešené, uvádí ve schváleném dokumentu přímo management veřejnoprávní televize: „[Financování] bude proto jedním z důležitých témat v následujících letech.“ Tak se dnes před radními vyjádřil i generální ředitel Petr Dvořák: „Je evidentní, že ve střednědobém výhledu bude bez jakékoli změny způsobu financování nutné přistoupit k omezení veřejné služby, kterou dnes Česká televize svým divákům poskytuje. V nejbližší době budeme chtít vyvolat debatu se zákonodárci o požadovaném budoucím rozsahu a kvalitě výroby a vysílání.“ Dvořák opět zopakoval, že poplatek za televizi se naposledy zvyšoval v roce 2008, a to na 135 Kč měsíčně, ovšem jeho reálná hodnota od té doby kvůli inflaci klesla na letošních 106 Kč. Z poplatků plánuje ČT dál vybírat 5,7 miliardy Kč ročně, to je ale jen 90 % rozpočtu.

Protože zvýšení poplatku „není v této chvíli schůdné“, jak prohlásil loni v prosinci ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), radní loni na podzim vyzvali televizní management k aktualizaci dlouhodobých plánů. V usnesení žádali, aby plány na roky 2020 až 2024 počítaly s úspornými opatřeními a na konci období zůstalo televizi na účtu aspoň 700 milionů, jako minimální rezerva pro případy jakékoli nepředvídatelné krize. Jde zhruba o desetinu ročního rozpočtu ČT, který letos počítá s výdaji i příjmy 6,76 miliardy Kč. Ke konci letoška má jako rezerva zůstat 1,2 miliardy Kč, za čtyři roky tak televize ze svého finančního polštáře hodlá utratit celkem půl miliardy. „Předložené plány odráží naše usnesení z minulého roku. Zároveň to není konečná, kroky musí pokračovat,“ prohlásil dnes další z místopředsedů Jaroslav Dědič.

Vedení televize v dlouhodobých plánech také připomíná nejistotu, zda bude po roce 2021 zachována výjimka z platby DPH. Pokud ne, vzrostou České televizi náklady zhruba o 350 milionů ročně: „Vzhledem k nejistotě týkající se budoucího postupu finanční správy počítají dlouhodobé plány s tím, že náklad v podobě DPH bez nároku na odpočet se v letech 2022 až 2024 bude pohybovat kolem 500 milionů Kč ročně, což představuje asi o 350 milionů Kč vyšší náklady než v letech 2020 nebo 2021.“ I to plány zohledňují.

Vedle možného konce výjimky na DPH se naopak budou postupně snižovat investice do techniky. Odpadnou totiž náklady spojené s přechodem na vysílací standard DVB-T2. Ty se do rozpočtu naposledy promítnou příští rok.

Vybrané ukazatele dlouhodobých plánů ČT, v milionech Kč

  2020 2021 2022 2023 2024
příjem z televizních poplatků 5.670 5.680 5.680 5.670 5.660
výnosy 826 750 840 780 870
výrobní úkol 2.295 2.120 2.170 1.970 2.140
investice 436* 380* 280 270 260
počáteční stav peněžních prostředků 1.595 1.200 1.000 840 740
změna prostředků za období bez DPH +205 +170 +340 +400 +460
výdaje související s DVBT-2 -430 -210 0 0 0
DPH bez nároku na odpočet -170 -160 -500 -500 -500
konečný stav peněžních prostředků 1.200 1.000 840 740 700

*Včetně investic souvisejících s projektem DVB-T2. Zdroj: Česká televize

Prvními škrty jsou Marie Terezie a Četníci

Nejviditelnější úsporná opatření seznal rozpočet pro letošní rok. Ten radní schválili až napotřetí. Přijatá verze rozpočtu počítá s náklady nižšími o 185 milionů Kč oproti původnímu návrhu. Škrty se nejvíc dotkly takzvaného výrobního úkolu - u něj rozdíl činí o 125 milionů míň, než se původně počítalo. Zejména šlo o pozastavení výroby třetí série televizních filmů Marie Terezie a chystaného seriálu Četníci ze Znojma. Menší opatření, jak dnes připomněl ředitel Dvořák, se dotkla také zpravodajství či sportu.

Za největší problém v současném financování označuje televizní management růst cen spojených s výrobou a navyšování mezd: „Se mzdami vyššími o téměř 70 % oproti roku 2008 a při vysokém podílu lidské práce nelze činnosti ČT nadále financovat, aniž by to mělo dopad na rozsah poskytovaných služeb, a tedy i na objem původní televizní tvorby.“

Za půl roku plány proberou noví radní

Radní chtějí dlouhodobé plány televize pravidelně aktualizovat. Poprvé se k nim plánují vrátit už letos v září. „Považuji za rozumné, abychom pravidelně plány reflektovali. Abychom je aktualizovali, pokud by se například změnily vnější ekonomické podmínky,“ vysvětloval místopředseda Dědič.

Pro schválení plánů hlasovali všichni přítomní radní až na Michaela Hausera. „Pokud slyším o aktualizaci, nesvědčí to o tom, že bychom měli dlouhodobé plány přijmout,“ odůvodňoval svůj postoj jeden z šesti radních, kterým na konci března končí mandát. Kromě Hausera a předsedy Bednáře dnes naposledy v radě zasedli Luboš Beniak, Vlastimil Venclík, Vratislav Dostál a Ivana Levá. Nikdo z nich šanci pokračovat v radě nedostal.

Právě obměna víc než třetiny rady může být hlavním důvodem, proč dnešní usnesení počítá s brzkou možností aktualizace dlouhodobých plánů. Šestici nových radních plánuje sněmovna zvolit příští týden, poprvé by se tak mohli objevit na nadcházející schůzi Rady ČT, která se plánuje na středu 25. března.