„Fotografie bude pro online zprávy klíčová, možná víc než video“

„Investujeme do fotografie obecně jako jedné ze strategických komodit,“ říká v rozhovoru pro Médiář Jakub Unger, ředitel zpravodajství a rádií Seznamu, české internetové jedničky. „Kdysi byla fotografie jedním z dominantních formátů. Dnes už si skoro nikdo neprohlíží Paris Match, ale díky online platformám bude fotka žít dál. Pokud ji dokážeme rozvíjet a zároveň využít sílu platformy Seznam.cz, může to být pro fotozpravodajství renesance.“

Jakub Unger: Foto: Seznam.cz

Jakub Unger: Foto: Seznam.cz

Seznam Zprávy existují čtyři a půl roku, startovaly na podzim 2016. Tehdy se vyvolal dojem, že přinášíte na web zprávy ve videu, že půjde o původní, české a revoluční – a díky Seznamu masově zacílené – využití videa ke zpravodajským účelům. Byl to plán?

Bylo to tak. V prototypové fázi, jak tomu říkám - i když dosah byl už tehdy na miliony lidí -, se jako nejzajímavější jevilo zkusit dostat do vydavatelství co nejlepší novináře a donutit je, aby přestali psát a začali svoje zprávy, názory a investigace točit. To byl startovací moment.

Tehdy jste ale také říkal, že jde o počáteční předpoklad, který se může rychle měnit. Postupně jste od kombinace videa a občas přepisu přešli k něčemu, co je dnes plně textové. Jaká byla zkušenost ze začátku? Pavel Zima mi loni říkal, že Seznam s videem předběhl dobu, lidé na ně vlastně ještě nebyli zvyklí.

Pavel to popsal věrně. Předběhli jsme dobu. Na druhou stranu, vámi popsaný vývoj zabral zhruba tři roky. První dva roky experimentování s videem byly osvobozující, i když to možná zní v případě skupiny zkušených profesionálů zvláštně. Z takového zkoušení ale vyšly životaschopné formáty. Za všechny Šťastné pondělí Jindřicha Šídla, dnes jeden z tuzemských komunitních fenoménů. Také Zvláštní vyšetřování ve své době budilo obrovské emoce, překvapení, a zároveň někdy možná profesní nepochopení. Nám to ale všechno pomáhalo uvědomit si, jaké formáty chceme. A jak dostat kvalitní novinařinu k sedmi milionům lidí, které Seznam každý měsíc obsluhuje. Chtěli jsme přijít s jinou formou, než je klasické internetové zpravodajství. To klasické už Seznam.cz historicky měl, jsou to Novinky.cz. My jsme chtěli vytvořit produkt, díky němuž by Novinky.cz a Seznam Zprávy stály vedle sebe jako bratr a sestra.

Zároveň s tím, že se po třech letech ustálila forma, vznikla úplně nová část firmy: Televize Seznam, včetně terestrického šíření. Ta se celá zrodila na základech Seznam Zpráv. Právě díky počátečnímu experimentování s videem, které v mnoha ohledech předběhlo čas a v mnoha ohledech bylo odvážné, přehnané a někdy i nepochopené, protože ne všechny experimenty se nám asi formálně povedly, jak jsme si přáli. Ve výsledku ale dneska máme obrovský zpravodajský portál Seznam Zprávy, za letošní únor přes pět milionů čtenářů, a také televizi, s níž Ivan Mikula se svým týmem udělal za poslední rok kus práce.

Ještě k původnímu plánu dělat hlavně video: řekl bych, že u Jindřicha Šídla větší razanci, vážnost a snad i důstojnost, pokud to tak mohu říct, mělo jeho komentování v písemné podobě. Chápu posun k videu, doba je jinde, ale přišlo mně, že snaha o komično razanci otupuje. Jindřich má brilantní paměť, dokáže věci skvěle pojmenovat, ale neztratili jste jeho přesunem k videu důstojného politického komentátora, jímž on do té doby výsostně byl?

Pokud mám kolem sebe větší tým lidí, v němž jsou tak výrazné postavy, je pro mě nejdůležitější poslouchat je a zkusit cítit, co by si přáli profesně. S Jindrou jsme se sešli po mnoha letech, kdy on prostě chtěl změnu. To, co říkáte, je nepochybně pravda, i když on dál i na Seznam Zprávy píše komentáře, takže jsme o jeho vážnou polohu nepřišli. Navíc, i když to není vidět navenek, je důležitým členem uvnitř redakce a naviguje spoustu věcí, které zejména díky svým zkušenostem v politickém zpravodajství dokáže pojmenovat. Jindra zkrátka potřeboval zkusit věci jinak a shodli jsme se, že se formát, ve kterém svou vážnou polohu přetočí do fórků a parodií, by ho bavilo dělat. Což je klíčové na každé profesi.

V případě investigativní série Zvláštní vyšetřování se vám povedlo pár velkých záseků, vzpomeňme na stopování Babiše mladšího či na skrytou kameru v domovech důchodců. Podílela se na tom Sabina Slonková s Jiřím Kubíkem, který v dalších vydáních zůstal, ale už ne se Sabinou. Připomenu, že Sabina Slonková vydává také svůj titul Neovlivní – v tištěné i internetové podobě –, tím pádem Seznam.cz a Neovlivní jsou konkurenti, a zároveň spolupracující podniky. Navíc vás se Sabinou pojí partnerský vztah. Vždycky jsem si tedy říkal, proč třeba celé Neovlivní nefunguje pod Seznamem. Dosah a síla dostat to k lidem by byly mnohem větší. Zároveň tam mohlo nastávat dilema, jestli nějaké původní zjištění vydá Neovlivní, anebo Seznam.cz. Jak jste toto měli nastaveno?

Zvláštní vyšetřování byla novinářská zakázka. Sabina má hlavně svoje vydavatelství, dělá vlastní věci, ale Seznam Zprávy byly od začátku otevřené spolupracím. Připomeňme Reportér nebo Forbes, takových spoluprací byla řada. Zvláštní vyšetřování jako projekt nám v dané chvíli dávalo smysl. Vždy, když tým přišel s nějakým návrhem, dohodli jsme se, zda to Seznam chce, tím pádem měl přednost. Byla to standardní komerční spolupráce. Pro Sabinu je na prvním místě její vlastní projekt, který úspěšně rozvíjí, a ten nemá se Seznamem nic společného.

Projektová spolupráce se Sabinou Slonkovou ještě trvá?

Témata pro Seznam Zprávy dělala Sabina vždy na klíč. Zvláštní vyšetřování teď neběží, Sabina jen píše občas komentáře do naší názorové redakce. Dodat tak pracnou reportáž, jako je pátrání po Babišovi juniorovi, se povede jednou za čas. Tým se potom párkrát sešel, ale zatím nic dalšího není v plánu. Navíc stejně jako s videem a televizí jsme zase o mílový krok dál, takže Seznam je dnes v investigaci mnohem soběstačnější než v době, o které se bavíme. Naši reportéři Janek Kroupa nebo Markéta Dobiášová chystají několik velkých projektů, i vzhledem k tomu, že jde o volební rok. Dá se čekat minimálně jedna dvě věci, které jsou svým dopadem na úrovni velkých případů z minulosti.

Kolik teď tým Seznam Zpráv čítá lidí?

Zhruba sedm desítek zaměstnanců, k tomu desítky externistů.

Na trhu má dnes silný tým Česká televize a Český rozhlas, tedy veřejnoprávní média, která mají své rozpočty jisté – nelze tam čekat horentní honoráře, ale pro řadu kolegů představují bezpečný přístav, nejsou to žádné startupy. Třetí velká parta, která se tady postupně utvořila, jsou právě Seznam Zprávy, v zády s českou internetovou jedničkou coby rovněž tak stabilním zaměstnavatelem. Průběžně nabíráte víc a víc lidí, vcelku pravidelně oznamujete nová jména v redakci. A intuitivně bych čekal, že nadto přijdete s obsahovými novinkami, jasnější strukturou, čitelnější strategií. Chystá se to, nebo sledujeme opravdu jen prosté průběžné doplňování týmu?

Spíš to první. Abych citoval klasika, míříme ke světu, kde budou dvě skupiny lidí. Jedni budou digitální obsah konzumovat, druzí ho dokážou vyrábět. A my bychom samozřejmě rádi, abychom ho dokázali vyrábět, protože pak k nám budou proudit peníze od té první skupiny.

Nový je u nás třeba fotografický tým. Jsem přesvědčen, že fotografie bude pro zpravodajství klíčová komodita příštích let. Možná i víc než video, o kterém jsme před chvílí klábosili. Fotografie dokáže zprostředkovat silnou emoci. Moje děti a všechny mladší vychoval Instagram, ale i Twitter, kde taktéž funguje obrazová zkratka, která rychle vede k cíli. Ostatně jak jsme prožívali loňský útok na americký Kapitol? Možná si pamatujeme pár rychlých uživatelských videí, ale aspoň v mém případě to zarámovaly silné fotografie. Proto investujeme do fotografického týmu, do fotografie obecně jako jedné ze strategických komodit. Kdysi byla fotografie jedním z dominantních formátů. Dnes už si skoro nikdo neprohlíží Paris Match a podobné časopisy, ale díky online platformám bude fotka žít dál. Pokud ji dokážeme rozvíjet a zároveň využít obrovskou sílu platformy Seznam.cz, může to být pro fotozpravodajství svým způsobem renesance.

Dalším z důležitých příchozích je Hana Němečková z Forbesu, která u nás začala tiše budovat audio. Zvuk je dneska jedna z našich významných interních „továren“, koneckonců máme dvě pražská rádia. Audio je důležitou součástí toho, s čím experimentujeme ve zpravodajství.

A třetí akvizice, kterou asi aktuálně všichni zaznamenali: bývalý šéfredaktor Hospodářských novin přešel do Seznamu. To je silný signál, že to myslíme vážně i s další částí zpravodajství, a to ekonomickou.

Jaroslav Mašek s Martinem Jašminským si v podstatě vyměnili posty. Vy jste sáhli po Jaroslavovi loni, vydržel u vás ani ne půl roku... Z toho, co mi nedávno řekl, jsem pochopil, že jako ekonomický novinář nabídku na šéfredaktora Hospodářských novin nemohl odmítnout. Jak proběhla výměna Maška za Jašminského?

Kolegové se smáli, když jsem navrhl, abychom to udělali jako ve Formuli 1. Vettel ven, Hamilton dovnitř. Bylo to hotové rychle a nastartovalo to spoustu věcí, kterým se chceme v Seznamu věnovat. S Jardou Maškem jsem se loučil v dobrém, protože mu to přeju. I když jsem mu říkal, že je to sice veliká výzva, ale ze staré doby. Přeju mu úspěch. Ale pro nás se výměnou otevřely úplně nové možnosti. Martin Jašminský, jak jsem ho sledoval v posledních týdnech, má v sobě obrovskou energii. Hotové to bylo asi během pěti hodin, vydělaly asi obě strany, ale já myslím, že my víc.

Domlouvalo se to tedy najednou?

Ano. Ferrari a Mercedes, tam a zpátky.

Co jsou ony nové možnosti byznysové sekce? Jaké s ní máte plány?

Nebudu mluvit o obsahu, spíš o možnostech, které Seznam dává. O naší firmě se někdy chybně mluví jen jako o mediálním domu. Ale je to především technologická firma. Vezměte si třeba unikátní práci, která je za profilem uživatele - byť zatím jsou vidět pouze střípky, jako třeba nové diskuse. Anebo naši technologii reklamního systému, která funguje zdaleka nejen pod našimi weby a celá vzniká v Seznamu. Chystají se mobilní aplikace, které budou mluvit, předčítat zprávy. Technologie, které Seznam sám vyvíjí a používá, umožňují vytvářet databáze, pracovat s obsahem úplně jinak než dosud. Lépe rozumět uživateli, přizpůsobovat mu zážitek. A to je v ekonomickém zpravodajství obrovská příležitost. Jsou to věci, které by v tradičních vydavatelstvích možné nebyly, protože tradiční mediální domy by je nedokázaly vyrobit. Naše interní technologie a možnosti jsou, myslím, jednou z věcí, která Martina Jašminského přilákala. Je samozřejmě duší novinář a já po něm budu hlavně chtít, aby dělal ekonomickou investigaci a rozvíjel ekonomický tým. Firma mu ale dokáže vytvořit mobilní, aplikační i vyhledávací rozhraní, které dá jeho práci nový rozměr. Naše informace si dál bude možné klasicky číst, ale vedle toho také konzumovat na spoustu jiných způsobů.

V redakci máte řadu zajímavých jmen, která generují spoustu původního obsahu, ale někdy se v něm trochu ztrácím. Nerozumím jeho struktuře. Servírování obsahu novými formami je tedy to, k čemu s průběžně posilovaným týmem směřujete?

Určitě taky. Před závorku vytknu, že moje mise v Seznamu je postavit bezkonkurenčně nejlepší novinářský tým. Máme sílu, abychom pomohli této profesi znovu ožít. Nemyslím to tak, že by novinařina doslova umřela nebo umírala, ale v mnoha ohledech v Česku už roky skomírá. Hlavní mise, proč jsou v Seznamu všechny ty hvězdy a proč mě baví běhat po trhu a přesvědčovat další, ať to s námi zkusí, je pokusit se dát profesi pro dalších sto let smysluplný význam. Který nebude spočívat v sezení u počítače, monitorování sociálních sítí a závodění, kdo rychleji vloží na web citaci. Nebude to povrchní přežvýkávání obsahu, ale bude za tím unikátní práce. Novinařina je práce jako každá jiná, specializovaná, jakou mají třeba chirurg nebo učitel. Ale za posledních deset let jsme dopustili, že spousta novinářských výstupů je šedá. Často nepoznáte, že za tím stojí velká práce, unikátní schopnosti, že trvala měsíce a třeba v případě investigace stála spoustu odvahy. Naším úkolem je ukázat lidem, že novinařina jako profese má právo nejen na život, ale na velký respekt. Že jsme skuteční odborníci na svých místech, kteří přináší něco, co by příjemce sám nedokázal získat: nové informace, nové pohledy na věci, zásadní zprávy, které můžou měnit společnost. Tak vnímám svou misi v Seznamu.

A když se vrátím k technologii, tu jsem zmiňoval proto, že dává naší práci, jak jsem už říkal, úplně nový rozměr. Po dvaceti letech ve vydavatelském světě jsou pro mě poslední roky v Seznamu zábavné. Protože na poradě sedím s lidmi, kteří tvoří hlavně v nulách a jedničkách a nutí mě neustále přemýšlet nad novinařinou v jejich světě. Proto si myslím, že Seznam není prvořadě mediální, ale technologická firma. Platformy budou do budoucna klíčové. A kvalitní, špičkový obsah je bonus.

Využíváte korektory? Máte je v týmu?

Máme, ale v té záplavě obsahu se nám přesto v článcích povede udělat řadu jazykových chyb. Bohužel, v hlavách některých z nás ještě někdy zvítězí ta „old school“ internetová zpravodajská žurnalistika: hlavně to rychle zmonitorovat a musí to ven.

Věříte v renesanci fotografie i v text jako základ žurnalistické činnosti. Šlapete přitom stále taky do videa. To nabízíte na Seznam Zprávách, terestrické Televizi Seznam i portálu TelevizeSeznam.cz, což byl kdysi Stream.cz. Je to zmatečné. Nechystáte se svou mediální značku zpřehlednit, zjednodušit?

Seznam.cz se vyvíjí v podstatě nepřetržitě a ve vysokém tempu. Iterací každé ze služeb vzniká dlouhá řada, a samozřejmě se průběžně přeme o to, aby nabídka pro uživatele byla srozumitelná. To, co popisujete, chápu, byť mně osobně to nevadí. Stejně jako mi nevadí, když je na homepage Seznamu box s články ze Seznam Zpráv a hned pod ním ze zpravodajského webu Novinky.cz, často se stejnými tématy, jen jinak podanými. To ukazuje silnou vnitřní svobodu lidí, kteří tady pracují. Nepanuje dogma jednoho názoru, vývoj se nezastavuje. Zasahujeme sedm milionů lidí, jsme neustále v pohybu, a to i za cenu, že někdy věci nejsou hned napoprvé dokonalé. Faktem je, že všechny naše klíčové produkty mají vzestupnou tendenci a jak říká Igor Kalaš, „jedou jako pila“. Ty marketingové nedorazy, co zmiňujete, možná někdy iritují nás, profesionály v oboru. Ale evidentně mnohem méně brzdí uživatele, protože ti služby Seznamu používají čím dál víc.

Uživatele samozřejmě vždycky můžete lákat z homepage Seznamu, to je nepřekonatelná výhoda. Jako čtenáři mi zmíněné Novinky.cz, společný podnik Borgisu, který vydává deník Právo, a Seznamu, poskytují dostačující přehled, jsou pro mě „Četkou“ v nejlepším slova smyslu. Jakou mají vedle nich úlohu Seznam Zprávy? Jinými slovy: proč má Seznam.cz dvoje zpravodajství?

Souhlasím, že Novinky.cz jsou celoplošné, rychlé a spolehlivé „četkařské“ zpravodajství. Vedle toho ovšem stálo za to postavit redakci, která je specializovanější – na delší texty, analytiku, investigace, ekonomiku. A takovou, která firmě pomůže experimentovat. Mluvili jsme o tom – třeba video, audio, diskuse, řady dalších formátů. Tak to cítím já. Ovšem kdybyste se zeptal dalších pěti šesti mých kolegů, dají vám třeba úplně jiné pohledy. A to je na Seznamu hezké.

Novinkou je možnost si u vás zaplatit, aby uživatel nevídal reklamy před redakčním videem. Té na Seznamu není málo, stalo se mi dokonce, že jsem se chtěl podívat na vaše promovideo ke zpoplatnění a před tím jsem musel odsledovat spot, který propagoval právě službu videa bez reklam. Chcete jít ve zpoplatnění dál? Vždycky jste měli strategii dávat zprávy veřejně a vydělat na masové návštěvnosti reklamou.

Dlouhodobou firemní strategií Seznamu je být prostorem, kde můžou růst a vydělávat také třetí strany, externí obsahoví partneři. Kupříkladu feed článků na naší homepage pomáhá k vyšší návštěvnosti menším novým projektům, ale i tradičním vydavatelům, kteří historicky stavěli svůj obchodní model na tom, že prodávali zprávy. Dávalo by tedy smysl, že aby se sešli opět u nás, pokud teď chtějí prodávat obsah na internetu. Problém v případě prodeje obsahu spočívá v tom, že by se museli všichni vydavatelé, včetně nových mediálních projektů, extrémně transformovat. Technologicky i obchodně. Kde dřív byl kamion s novinami či trafika, jsou dnes digitální platformy. Kde dřív byla databáze poštovních adres předplatitelů, jsou dneska živá digitální data.

Doba, kdy šlo prodávat obyčejné zprávy, je deset let pryč. Zprávy jsou dnes komodita, jsou zdarma. Musíte nabídnout něco, co nikde jinde není. A hlavně: co lidé potřebují ke svému životu. Pak garantuju, že takovou službu i koupí. Ale nelze prodávat generický obsah – všechny ty agenturní zprávy, veřejně dostupné informace, rozhovory, denní malé investigace. Dokonce ani analytické zpravodajství, byť od skvělých autorů. To všechno jsou formáty, ke kterým se čtenáři dokážou dostat i bezplatně. Kdo se pokouší takový typ obsahu zamykat, i když je autorský a kvalitní, donutí uživatele k jedinému: zavřít stránku a najít jinou, která je zdarma. Taková je moje zkušenost, ostatně už před deseti lety jsme zkoušeli uzavřený placený projekt deníku Insider, ještě když jsem vedl Aktuálně.cz…  Takže vím, kde jsou limity. Takzvané Ungerovo pravidlo říká, že v Česku je maximálně 25.000 lidí, kteří si takový typ obsahu koupí. Předplatí si klidně deset takových médií. Ale víc než 25.000 těch lidí není. Z pohledu celkové populace to pro všeobecně zaměřená média není zajímavé číslo.

Kde zpoplatňování naopak smysl dává, jsou nástroje nad obsahem. Služby. Překvapilo mě, jak může fungovat aplikace Windy našeho majitele Iva Lukačoviče. Jak můžou fungovat různé uzavřené databáze, buď k práci, nebo pro potřeby fanoušků či koníčků. Pokud zaujmete kupříkladu dostatek rybářů, pak profitujete z jejich uzavřeného světa. A můžete za peníze exkluzivně obsluhovat jejich informační potřeby. Další příklad je web Politico, malý, ale funkční. Politologická analýza pro profesionály v lobbingu, politice a nejvyšším byznysu je evidentně komodita, která je potřebná. A proto ekonomicky funguje i Politico.

A další takovou službou je Seznam Premium, kterou jsme nedávno spustili. Nezpoplatňujeme obsah Seznamu, ale nástroj, který umožňuje dívat se bez reklam. Prodáváme větší komfort, ne videozprávy.

Mimochodem, to nás dovádí zpátky do doby před patnácti, dvaceti lety. Tehdy ještě tradiční vydavatelé byli takovým zamčeným servisem a databází. Když jste chtěl vědět, co se stalo v Irkutsku nebo třeba v Lánech, musel jste si koupit noviny. Ano, zdarma vysílala rádia i televize, ale kdo chtěl hlubší investigaci, vysvětlení, musel si ráno koupit noviny. Protože jiný přístup k těm informacím nebyl.

Papír jako nosič informace de facto zamykal, za vstup se platilo koupí výtisku. To s příchodem internetu zmizelo, nosič je dnes bezbřehý...

A zahradníkem je každý člověk.

Poslední téma: audio. Mluvil jste o podcastech: kolik jich dnes produkujete, jaká se vám osvědčila periodicita a kolik lidí vás poslouchá?

Momentálně máme v průměru dva podcasty denně. Třeba Marie Bastlová přišla ze CNN Prima News dělat denní formát, tvrdší rozhovor o aktuální věci, která se zrovna děje. Další formát je například týdenní Angličan, úspěšný komunitní fotbalový podcast Jiřího Hoška. Nejen tyto, ale i všechny další formáty se snažíme držet v rozumných mezích, nejsou to dvouhodinové tlachací pořady, ale jsou kratší, údernější, nejvýš na pár desítek minut. Celkově má dnes audio na Seznamu přes 150.000 přehrání za týden.

A jste schopni audio monetizovat? V podstatě se jen čeká na platformu pro zvuky, jaká už pro psané články a video funguje na vaší homepage. Tedy že záplavě podcastů, co jich na tuzemském trhu je, začnete šplouchat vlny uživatelů, kteří na vaši domovskou stránku denně chodí. Možná byste taky mohli umět vpravovat do externích podcastů okna, kam se bude programaticky vkládat aktuální reklama.

Nemáte u nás štěnici? Je to tak, brzy budeme schopni nabídnout trhu takovou audioplatformu, produktovou i obchodní. Vyzkoušeli jsme si ji mimo jiné díky tomu, že přímo na homepage také vysíláme dvě rádia, Expres a Classic. Společně s podcasty to dává dohromady zajímavý prostor pro reklamu. První komerční partnery už máme.

Každý, kdo má mikrofon, dnes vytváří podcasty s „inspirativními hosty“, „rozhovory s přesahem“, několikahodinové „deep-dive“ rozmluvy. A ti, kdo s tím nejsou vidět na YouTube, čekají na peníze. Programatickou audioreklamu otevřete pro trh už letos?

Seznam.cz je otevřený pomáhat producentům obsahu a vydavatelům. Vždy jsme byli.

Dobře, to bychom měli oficiální prohlášení. Zeptám se znovu: jsme tak blízko, že se jako tvůrce podcastu už letos připojím na vaši homepage, odsouhlasím podmínky a nechám ve svém výtvoru přehrávat reklamu, kterou seženou vaši obchodníci, a následně se rozdělíme o výnos, stejně jako je tomu dnes u článků nebo videí?

Určitě. Popsal jste to přesně. Audio dostane další takový nástroj a chceme k tomu dospět letos.

Ještě k rádiím. Loni, kdy na trhu vinou covidu chyběla pravidelná čísla měření sledovanosti Radioprojekt, jste si nechali udělat vlastní výzkum od Ipsosu. Chcete v něm pokračovat, i když se Radioprojekt už zase rozjel, a oslovovat obchodní partnery svými daty, nebo se vrátíte k jednotné měně trhu?

Nebyl to jednorázový výstřel. Jsme internetová firma a jsme zvyklí rychle vědět, jaký výkon mají naše aktivity. Tady jsme najednou byli vystaveni situaci, kdy jsme neměli vůbec žádná data, protože Radioprojekt nejel. To je motivace, proč vznikl výzkum s Ipsosem. Krátce předtím jsme radikálně přestavěli a posílili rádio Expres, změnili řadu vnitřních komponent programu, upravili hudbu, na ranní tříhodinový blok přišel Miloš Pokorný. Potřebovali jsme vědět, jestli se transformace daří, nebo ne. Ipsos nám to změřil. A kromě zájmu posluchačů nám změřil i konkrétně úspěšnost jednotlivých pořadů, dal nám větší detail.

Nedávno jsem vyjádřil podiv, jak ještě v roce 2020 vzniká měření televizní sledovanosti. A úplně stejně obočí zvedám nad tím, jak se v moderní době měří poslechovost rádií. Obojí jsou to zastaralé postupy z doby, kdy noviny byly králem. Data jsou otázka přežití. Pokud jste na trhu kvůli pandemii na chvíli slepý, stane se, že po roce vyjdou data a léta největší hráč třeba zjistí, že už není největší. Na tom se nedá stavět obchod. Celkově samozřejmě oficiální měření respektuju, koneckonců Televize Seznam je nově členem ATO. Ale potřebujeme i jiné sady dat, abych to řekl kulantně.

Ve výzkumech s Ipsosem tedy budete pokračovat.

Určitě. Je to pro nás velká pomoc.

Nejposlouchanější pořad na vašich rádiích je, předpokládám, Pokorného ranní show.

Je to ranní show, ano. Miloš Pokorný a jeho tým má spontánní znalost 25 %, pořad si samo vybaví přes 40 % dotázaných. Naše čísla také říkají, že rádii Expres a Classic oslovíme za týden bezmála 200.000 posluchačů. I Radioprojekt dospěl k tomu, že jsme meziročně rostli, i když většina trhu padala. Máme loajální posluchače, přes 94 % lidí zůstává s Expresem, byť jsme v programu i hudbě dělali velké změny.

Jak jsou na tom rádia a jak Seznam Zprávy ekonomicky?

Rádia jsou v investiční fázi, máme je teprve druhým rokem. Seznam Zprávy jsou ziskový projekt. Mají slušnou profitabilitu, takovou tu zlatou, 30 % a výš. To byste u mnoha subjektů na českém mediálním trhu nenašel. Projekt má roční příjem řádově ve stovkách milionů korun.

Za čtyři a půl roku existence Seznam Zpráv jste nebyl v situaci, kdy byste musel omezit rozpočet?

Ne, protože díky síle Seznamu se nám daří. Projekt se uživí, a to mu dává sílu. Rád tvořím a nerad bořím. Samozřejmě, i já jsem někdy v předchozích působištích musel škrtat. A jistě i další kolegové z vydavatelství si stále pamatují třeba roky 2008 až 2010, to byla těžká doba. Branži to vzalo vnitřní sílu. Ne vnější, česká média jsou pořád viditelná. Ale jako by z části trhu vyprchala profesní sebedůvěra. To tady v Seznamu si fakt věříme. Kolegové se na mě většinou usmívají a myslím, že to není proto, že by pan ředitel přišel do kanceláře...

Rozhlížíte se po trhu a neuvažujete, že byste něco koupili a začlenili přímo pod Seznam Zprávy?

O obchodní rozvoj se u nás stará Igor Kalaš a ten se pořád někde rozhlíží. Mise moje a mého týmu je budovat na nových základech, modernější cestou co nejkvalitnější novinařinu.

Zkusím to z jiné strany: chybí vám něco v Seznam Zprávách tematicky? Kam byste se ještě chtěli pustit?

Osobně mi chybí silný český nebo středoevropský TechCrunch. Technologie v širším slova smyslu. Relevantní zdroj. Existují nezávislé platformy, kde se dozvíte mnoho, ale já bych rád, aby tématika měla velikost, sílu a dopad Seznamu. Aby byla plnohodnotná a mainstreamová. V oblasti technologií v Česku chybí zdroj přirozeného vzdělávání, a pak se vždycky divíme, co nám tady politici provádějí s Facebookem. Je to jedna z nových rolí žurnalistiky. Jenže technologická specializace se k mému překvapení na žádné z fakult žurnalistiky zatím pořádně neučí. Technologický novinář je určitě jeden z posledních lidí, který předá klíčky pověstnému robotovi, co prý jednou bude vše psát místo člověka.

Ohledně pokrytí takových témat se už rozhlížíte po trhu?

My nesmíme ani naznačovat.