Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Francie chce chránit knihy na netu, aby nedopadly jako hudební průmysl

Ve Francii politici přijímají zákon, kterým chtějí přenést pravidla prodeje tištěných knih do světa digitálních médií. Největší francouzský nakladatel však na tuto podporu nespoléhá a raději se s Googlem dohodl.

Ve Francii politici přijímají zákon, kterým chtějí přenést pravidla prodeje tištěných knih do světa digitálních médií. Největší francouzský nakladatel však na tuto podporu nespoléhá a raději se s Googlem dohodl.

Zpráva, že francouzský Senát schválil zákon o elektronických knihách, se dotýká ne jednoho, ale dvou témat – knižního trhu obecně a distribuce knih na netu zvlášť.

O co ve schváleném zákonu jde? V podstatě jen o to, aby platnost tzv. Langova zákona z roku 1981 (Jack Lang byl socialistickým ministrem kultury) se rozšířil z knih tištěných i na knihy prodávané v elektronické podobě.

Podle tohoto zákona má nakladatel ve Francii právo stanovit cenu knihy, kterou po určitou dobu – podle charakteru publikace až dva roky - musejí všichni distributoři respektovat a nesmějí slevit více než pět procent. Je to model, o němž sní všichni nakladatelé, který je však dnes v Evropě spíše výjimkou než pravidlem, i když má jisté pozitivní dopady. Umožňuje přežít drobným knihkupcům, kteří by jinak podlehli v soutěži s prodejními řetězci a supermarkety.

Také naši nakladatelé se pokoušeli vyvolat diskusi na toto téma, o čemž svědčí dokumenty Svazu českých nakladatelů a knihkupců z posledního desetiletí (viz například zprávu seminář v Senátu, nebo návrh systému jednotné maloobchodní ceny z roku 2005.) Tyto snahy však nepadly na úrodnou půdu, přestože ve srovnání s francouzským vzorem byly dost liberální. Nakladatelem stanovená cena se u nás měla respektovat jen šest měsíců, po této lhůtě si mohl každý prodávat, jak chtěl. Slevy při prodeji přes internet neměly přesahovat 15 procent, což se týkalo prodeje tištěných exemplářů v internetových obchodech. O elektronických knihách tady ještě nebyla žádná zmínka.

Ve Francii se však rozhodli pohlídat si i tento nový segment trhu, i když zatím má podíl pouhého 1 % (v USA prodej elektronických knih tvoří 8 % obratu knižního trhu). Navrhující senátoři v důvodové zprávě uvádějí, že jedním z motivů nové legislativy je ochránit zájmy tvůrců před provozovateli nových médií, aby se neopakovala situace hudebního průmyslu, nepřipraveného a zaskočeného tím, že v internetové éře ztratil velkou část kontroly nad svoji produkcí.

Otázkou však je, do jaké míry může být navrhovaná regulace v globalizovaném světě digitálních médií účinná. Už v senátní rozpravě se objevily pochyby o jeho smyslu a konečném dopadu. Evropská společenství sice před lety Langův zákon v rámci podpory národních kultur posvětila, ale odmítla souhlasit s tím, aby se podobná regulace stala předmětem mezinárodních dohod.

Proto se dá očekávat, že francouzský čtenář se téměř zcela určitě setká s nabídkou distributorů z Belgie či Lucemburska, pro které podobné zákony platit nebudou, a kteří budou elektronické knihy nabízet se slevou ignorujíce pevně stanovené ceny. Distributoři e-knih kromě toho namítají, že regulace knižního trhu na síti zpomalí pokrok a inovaci – konkrétně rozšiřování elektronických knih a jejich čteček mezi lidmi.

Návrh zákona zatím úspěšně prošel Senátem, v dolní komoře parlamentu Národním shromážděním má za sebou teprve první čtení. Pokud ho parlament schválí, zařadí se do řady jiných francouzských protekcionistických právních norem, které však v globalizovaném digitálním světě ztrácejí na účinnosti.

O tom, že je lepší vyjít nezadržitelnému vývoji vstříc, svědčí jiná zpráva z Francie, podle níž největší francouzský nakladatel, společnost Hachette Livre, uzavřel minulý týden dohodu se společností Google ve věci digitalizace a publikování svých knih. Poté, co Google před rokem dosáhl urovnání sporu s majiteli práv v USA, je to další významná dohoda, která naznačuje další směr vývoje.

Na jedné straně francouzské soudy stále ještě projednávají žaloby francouzských nakladatelů, kteří protestují proti tomu, že Google skenuje jejich knihy. Na straně druhé dohoda s Hachette Livre ukazuje, že spolupráce může být výhodná pro obě strany.

Google se totiž zavázal, že kontrolu nad tím, co se zdigitalizuje a co se nabídne na webu, bude mít francouzský nakladatel. Ten se chystá uvolnit díla, která jsou sice ještě pod copyrightem, ale v knihkupectví nejdou na odbyt. Hachette Livre se bude s Googlem dělit o výnosy (kolik dostane, se tají, v USA dostávají majitelé práv 63 %) a zároveň bude mít právo oskenované tituly od Googlu získat a nabízet je ve vlastní distribuci.

Podle memoranda se dohoda vztahuje nejen na skenované verze tištěných knih, u nichž se Google zavázal, že smaže všechno, s čím nebude Hachette Livre souhlasit, ale také na formáty e-knih, které Google hodlá nabízet v  internetovém knižním obchodu Google Editions, s určením zatím jen pro americké zákazníky.